Diskuze : Drbárny : Nostalgické vzpomínání

Měla jsme hezké dětství do 1.1.1969,kdy se tatínek rozhodl emigrovat.Pak bylo všechno jinak.Maminka byla do té doby v domácnosti,pak se živila domácím šitím,táta něco posílal,ale věci byly složité i jinak,nejen hospodářsky. Maminka do mě hučela,že se musím šíleně dobře učit,když to mám kádrově polepené a mě to šlo dost na nervy.Učila jsem se docela dobře,jenomže jiné vysvědčení než samé jedničky nebylo pro maminku dobré.A protože jsem chodila na výběrovou školu,tak tam samé jedničky byly opravdu vzácné. Byla to dost otrava,poslouchat pořád nekonečné řeči o dobrém vysvědčení.
A všichni známí se vytratili,aby si to stykem s námi taky nepolepili.
Zašití s knihou ,podobně jako Stará husa,jsem považovala za nejlepší trávení volného času. Když teď všichni vzpomínají,jak zahodili školní brašnu a lítali po venku,tak to jsem upřímně nenáviděla.
To zašití s knihou bylo ovšem problematické,neboť mne to odvádělo od školní přípravy a pomoci v domácnosti
Když jsem tehdy četla knihy popisující dětství jako ráj na zemi,vštěpovala jsem si,že to není pravda a že si to mám pro budoucnost pamatovat. Tehdejší moje starosti mi mohou přijít dneska banální,ale pro dítě to byly starosti závažné. Ale i s těmi starostmi to bylo prima období,ovšem mě vůbec život připadal vždycky fajn,tak doufám,že budoucnost ještě něco hezkého přinese

Na dětství občas vzpomenu, ale nostalgicky asi ne. Rodiče už nemám a jejich odchod to nezměnil.

Moje řeč, Fren. Až teď si uvědomuju, jaký ty lidi museli mít těžký život, hlavně ženy. Jednou, krátce před smrtí babičky, jsem se jí zeptala, jak to její maminka dělala s 10 dětmi v době, kdy ještě i ten chleba pekla doma. Spala vůbec? A babička mi povídá: To ti nevím. Pamatuju, jak jsem měla jít k prvnímu přijímání a večer před spaním visela na židli bílá látka. Ráno přes to opěradlo byly nažehlené šatičky s volánkama... Ty ženský se sedřely, doslova.
Vím, že maminka jednoho s pradědečků a maminka jednoho z dědečků zemřely na nelegální potrat. A ještě víc toho samozřejmě nevím. Život byl pro ty lidi strašně těžkej a my o něm dnes nevíme nic.

Btw, a co ikonka-kresba u tveho nicku, je ti podobna???

Beat, třeba jindy
PS: jsem prostě stará tlustá bába v černém koženkovém křiváku