Obecně se soudí, že muži jsou více soutěživí, a proto jsou méně schopní spolupracovat.
Obecně se soudí, že muži jsou více soutěživí, a proto jsou méně schopní spolupracovat, zatímco ženy mají větší smysl pro vzájemnou pomoc a kolegialitu. Americká psycholožka Joyce Benensonová z Harvardovy univerzity se rozhodla tento myšlenkový stereotyp prozkoumat - a začala v mateřské školce. Všimla si, že chlapečci si častěji hrají s několika kamarády pohromadě, zatímco holčičky dávají přednost hrám v komornější sestavě dvou tří kamarádek. A tak se s kolegy zaměřila na to, jak vypadají vztahy v kolektivu dospělých mužů a žen na pracovišti.
Výzkumníci zjišťovali, jak efektivně jsou muži a ženy schopní spolupracovat s podřízenými a současně s kolegy, kteří pracují na stejné pozici jako oni sami. V americkém prostředí je typickým příkladem efektivní mužské spolupráce armáda -tam ovšem panují striktní poměry, kooperace je postavená na jasně daných pravidlech hierarchie mezi nadřízenými a podřízenými.
Jak tedy dopadl výzkum na civilních pracovištích? Benensonová svou vědeckou studii založila na pozorování profesorských týmů složených z mužů a žen v 50 institucích z celé Kanady a USA. I tady se jednoznačně prokázalo, že muži dokážou v rámci daného úkolu lépe spolupracovat než ženy. A nejspíš v tom jako lidé nejsme výjimkou. Podobně se prý chovají i šimpanzi, tvrdí Joyce Benensonová: „Šimpanzí samci spolu často soutěží o moc. Jedná se však zpravidla o boj mezi dvěma jedinci. Jinak samci vytvářejí několikačlenné přátelské skupiny, které jsou schopné se v případě boje s jinou skupinou vzájemně semknout.“
Těhotenství |
Dítě |