tisk-hlavicka

Miminka na koni aneb Hiporehabilitace pomáhá i nejmenším!

23.5.2014 Ing. Věra Lantelme, DiS., Mgr. Tereza Honců

Hipoterapie je fyzioterapeutická metoda využívající trojrozměrný pohyb koňského hřbetu, na kterém může balancovat už dvouměsíční miminko.

Hipoterapie je fyzioterapeutická metoda využívající trojrozměrný pohyb koňského hřbetu, na kterém může balancovat už dvouměsíční miminko. Pokud u dítěte existuje podezření na opoždění psychomotorického vývoje nebo poruchu řízení pohybu a rovnováhy, není nač čekat a může se začít s rehabilitací, aby se předešlo případným zdravotním následkům. Takové problémy mívají nejčastěji miminka s komplikovaným porodem v termínu, nebo ta, která se narodila podstatně dřív, než měla.

Jednou z metod vhodných k rehabilitaci dětí od jejich narození je hipoterapie, jejímž principem je stimulace globálního lokomočního vzoru obdobně jako u Vojtovy metody. Jedná se o aktivaci pohybových vzorů, s kterými se již narodíme. V případě postižení centrální nervové soustavy jsou narušeny centra nebo dráhy, které jsou nutné především k vykonání určitého pohybu, ale i k nastavení svalového napětí či ke správnému vývoji řeči a smyslových funkcí. Význam hipoterapie je především v bohaté stimulaci, která je dána krokem koně, jeho balanční plochou v 3D rozměru a správném načasování v pravidelném rytmu. Pro úspěšnost léčby je nutná motivace, kterou nám kůň většinou přináší automaticky. Zároveň s aktivací limbického systému ("pocitový mozek") je hlavním spouštěčem pro daný pohybový program. Například pokud stimulujeme dítě v poloze primárního vzpřímení (vleže na bříšku) má výraznou motivaci ke zvednutí hlavičky během hipoterapie i přesto, že toho není ve spontánní aktivitě zatím schopen. Intenzivním opakováním vzniká možnost k fixaci tohoto vývojového stupně.

Hipoterapie jako forma fyzioterapie je vždy zařazována do komplexní rehabilitační péče, a čím dříve je započata, tím je její efekt výraznější z důvodu využití plasticity mozku, která s věkem klesá. Zároveň je nutné respektovat první týdny života, kdy je prioritou klid matky i dítěte. Pokud nebudeme brát v potaz šestinedělí, tak teplo koně a balanční plocha, kterou nám hřbet koně nabízí, mohou být přínosné už od cca 4. týdne života, kdy nám začíná zapojování těch svalů, které jsou zodpovědné za první oporu o ruce a tím i zvednutí hlavičky. Česká republika je světovým průkopníkem v aplikaci hipoterapie u kojenců ve věku 2 – 3 měsíců.

Než se ale miminko na koně poprvé položí, musí absolvovat rehabilitační vyšetření, na jehož základě fyzioterapeut určí především polohu na koni, délku a intenzitu terapie, tempo, terén a vybere vhodného koně v závislosti na jeho výšce, šířce hřbetu a zejména na druhu pohybu koňského hřbetu. Toto setkání je také důležité pro rodiče, kteří zde získají podrobné informace o průběhu jednotky hipoterapie a s fyzioterapeutem stanovují cíle krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu.

Průběh jednotek hipoterapie je vždy individuální. Fyzioterapeut před každou jednotkou znovu přehodnocuje polohu, tempo, terén a délka terapie se zcela řídí momentálním stavem dítěte, jeho motorickým projevem a psychickou pohodou. Hipoterapie je možno absolvovat ve formě ambulantní terapie (rodič s dítětem dojíždí na terapii cca 2x týdně po dobu minimálně 3 měsíců) nebo v intenzivní formě. Naše zkušenosti a výzkum jednoznačně ukazují, že intenzivní týdenní hipoterapie, kde terapie probíhá 1- 2krát denně přináší největší efekt.

Miminka většinou začínají svoje první terapie na koni vleže na bříšku na stojícím koni, hlavou k zádi koně. Už to je hodně informací pro jeho mladý organismus - je najednou ve výšce, teplý trup koně se pod ním hýbe s každým nádechem a výdechem. Těžiště dítěte se pohybuje všemi směry, zatěžování pravé a levé půlky těla se plynule mění. Centrální nervová soustava a smyslové orgány se automaticky začnou se s těmito výzvami zabývat, hledají stabilitu a pevnou oporu, orientace v prostoru vzbudí zvědavost a dítě zvedne hlavičku, aby se rozhlídlo, co se to vlastně děje. Speciálně připravený kůň je v rukách zkušeného dospělého vodiče a dítě je jištěno z obou stran - fyzioterapeutem a asistentem, kterým může být i zaškolený rodič. První hipoterapie trvají pouze několik minut, protože nezralá centrální nervová soustava se může lehce přetížit. Po skončení je důležité zachovat dítě v klidu v "klubíčku", aby vliv stimulace mohl ještě doznít.

V čem je hipoterapie odlišná od ostatních rehabilitačních metod?

Zejména děti s neurologickými a ortopedickými problémy jsou několikrát denně cvičeny na rehabilitačních stolech v jim někdy nepříjemných a někdy i neakceptovatelných pozicích. Hipoterapie jim nabízí velmi účinný přístup mimo zdravotnické zařízení, lákadlem je ten "velký, živý" kůň. Děti tuto formu fyzioterapie nechápou jako cvičení, může být naopak odměnou a motivací po klasické rehabilitaci. Hipoterapie je ve většině případů vnímána dítětem pozitivně!

Pro které děti je tedy hipoterapie vhodná?

Povědomí o této možnosti včasné rehabilitace stále malé. Většinu rodičů totiž ani nenapadne, že se svým kojencem mohou absolvovat hipoterapii. V současnosti jsou nejčastějšími klienty děti, které se narodily předčasně z jakéhokoliv důvodu. Dále děti, které měly komplikovaný příchod na svět v řádném termínu. Například během porodu došlo k nedostatečnému okysličení mozku nebo porušení pažní nervové pleteně, zlomeninám na končetinách, atd. Častými klienty jsou děti s tzv. asymetrickým držením. Ty upřednostňovaly určitou polohu v děloze, a dále ji preferují po narození a to negativně ovlivňuje další pohybový vývoj. Tato včasná terapie je vhodná i pro děti s ortopedickými problémy jako jsou různé deformity nohou (např. koňská noha - Pes Equinovarus) nebo tortikolis. V neposlední řadě jsou to děti s různými vrozenými genetickými vadami (např. Downův syndrom), které postihují psychomotorický vývoj dítěte. Je to ideální a atraktivní terapie pro děti, které přeskočily nějakou vývojovou fázi – například nemají rády polohu na břiše, nelezou, jsou tzv. "líné" a nechtějí se sami hýbat, ačkoli jsou klinicky v pořádku. Když dítě neprojde všemi vývojovými fázemi, tak jak má, vždy se to projeví v pozdějším věku v různých formách, např. vadné držení těla, skoliózy, vbočené dolní končetiny, problémy s nožní klenbou, porucha rovnováhy, stability, koordinace, jemné motoriky, mluvy, atd.

Čím dříve se dítě na koně dostane, tím je větší šance k pozitivnímu ovlivnění jeho pohybových schopností jako je otáčení, plazení, lezení, sed, stoj a chůze. Zlepšuje se také koordinace, rovnováha, prostorová orientace. Kůň tak maximálně aktivuje schopnosti dětí a motivuje je k dalším pokrokům. Velmi často jsme přítomni prvním krůčkům, pokusu o samostatný sed anebo zvednutí hlavičky. Radost dětí i rodičů z dokázaného pokroku je pro nás velkou odměnou.

Všechny potřebné informace včetně indikací a seznamu provozovatelů podle krajů najdou zájemci na webových stránkách České hiporehabilitační společnosti www.hiporehabilitace-cr.com.


Příběh z praxe

Dnes tříletá Johanka se narodila s těžkým postižením levé horní končetiny, během porodu totiž došlo k přetržení pažní nervové pleteně (paréza plexus brachialis). Kdyby nedošlo k včasné a intenzivní rehabilitaci, holčička by ruku nepoužívala a ovlivnilo by to celkové držení těla, s největší pravděpodobností by došlo k vývoji skoliózy. Určitě by nelezla, což by dále ovlivnilo kvalitu chůze, rovnováhu a koordinaci. Dále by byla negativně ovlivněna její sebeobsluha a samostatnost – hraní, oblékání, jedení. To vše by ovlivnilo zařazení dítěte do kolektivu, její sebeúctu a sebevědomí, následně i společenské postavení a zařazení.

Maminka měla doma čtyři koně a moc dobře si uvědomovala efekt působení pohybu koňského hřbetu. Také si byla vědoma, že ač je zkušená s koňmi, dcerka potřebuje odborně vedenou terapii. Proto kontaktovala hiporehabilitační středisko Svítání a Johanka zahájila hipoterapii ve věku 3 měsíců v intenzitě 2krát týdně a také absolvovala několik intenzivních týdnů. V tomto případě hipoterapie byla hlavní terapií doplněnou Vojtovou metodou, Synergickou reflexní terapií, Kraniosakrální terapií a kineziotapingem.

Na koni celá horní končetina byla začleňována do komplexních pohybových vzorů, naučila se ji zatěžovat a používat. To vše zábavnou formou, Johanka koně miluje, takže ani nevnímala, že absolvuje intenzivní cvičení. Holčička prošla všemi vývojovými stádii včetně lezení. V současnosti Johanka svou ruku používá ke všem úkonům, sama chodí a běhá, její postura je symetrická. Laik vůbec nepozná, že levá horní končetina byla kdysi nefunkční. Johanka na koně dochází dodnes a absolvuje intenzivní týdny několikrát ročně.

Věra Lantelme, předsedkyně České hiporehabilitační společnosti a vedoucí terapeutka hiporehabilitačního střediska Svítání

Tereza Honců, vedoucí terapeutka sdružení Caballinus




(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.