Asistent pedagoga podpoří individuální přístup k dětem

Pozitivní výsledky pedagogické asistence se pomalu projevují v každodenní školní i mimoškolní praxi v péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a o různě znevýhodněné děti.

Vojtovi jsou čtyři roky. Má nastoupit do mateřské školy, ale situace pro něj není stejná jako pro jiného chlapce jeho věku. Vojta má totiž oční vadu, která mu znemožňuje bezproblémovou účast na programu mateřské školy. Potřebuje pomalejší tempo, speciální pomůcky, individuální péči a podporu. Nikdy také nebyl v zařízení tohoto typu, je zvyklý na bezvýhradnou péči matky, čímž se situace stává citově vypjatou.

Paní učitelka, třebaže vstřícná a chápající, má na starosti ještě 26 dalších dětí, a tak nemůže Vojtovi poskytnout péči na úrovni, kterou potřebuje. Musí svou pozornost rozdělovat rovnoměrně mezi celou třídu, a tak je zde přítomnost asistenta vhodným řešením.

Pro děti s určitou poruchou může asistent znamenat pomoc při vstupu do „normálního“ života. Dokáže jim poskytnout tolik důležitý individuální přístup a zachovat přijatelné tempo pro plnění zadaných úkolů. Při dodržování doporučení odborníků (dětského lékaře, poradenského pracovníka) o nejvhodnějším postupu a za spolupráce s rodiči a učiteli může asistent docílit větší soběstačnosti svěřence.

Pedagogický asistent – pomocník, nebo narušitel?

Odpověď na výše uvedenou otázku se liší podle konkrétní osobnosti vyučujícího a aktuálních poměrů v daném zařízení. Přítomnost další osoby ve třídě může být pro učitele novou zkušeností. Po překonání prvopočátečního ostychu však může být vzdělaný kolega, který po domluvě převezme jistou část stávajících povinností učitele, vítanou pomocí.

Hanka nastoupila jako Vojtova pedagogická asistentka v mateřské škole. Po seznámení s Vojtou a jeho rodiči absolvovala také rozhovor s poradenským pracovníkem, který má Vojtu na starosti. Dostalo se jí rodičovské důvěry a odborných námětů. Hanka začala spolupracovat s učitelkami ve školce na Vojtově integraci, což se ovšem nedalo nazvat snadným úkolem. První týdny se Hanka musela věnovat pouze Vojtovi, utěšovat jej, uklidňovat jeho pláč a křik, způsobený steskem a strachem z neznámého prostředí. Celou situaci komplikovala Vojtova častá nemocnost. V době Vojtovy absence se Hanka věnovala i dalším dětem ze třídy a pomáhala učitelkám (např. při přípravě pomůcek). Ovšem po Vojtově opětovném návratu se složitá adaptační situace opakovala – Vojta procházel celou fází od počátku. Díky Hančině trpělivosti se po několika měsících podařilo Vojtu zapojit do běžných činností v mateřské škole, a dokonce i přivést ke speciálním činnostem, podporujícím jeho rozvoj. Hanka čerpala z rad poradenského pracovníka a postupem času vymýšlela i vlastní speciální pomůcky, které Vojtovi pomáhaly zvládnout jeho handicap. Ke konci školního roku začal být Vojta samostatnějším, Hanka se tudíž mohla více věnovat také ostatním dětem ve třídě. Konkrétní pomoc závisí na domluvě a ochotě zúčastněných. Kromě péče o žáka se specifickými vzdělávacími potřebami může asistent prospět při přípravě materiálů, kontrole vykonané práce žáků či asistencí při plnění samostatných úkolů. Na nižších úrovních vzdělávání (např. v MŠ) dokáže asistent zajistit větší bezpečnost ve třídě (už jen při asistenci dítěti na toaletě nebo pohlídání zbytku třídy při práci učitele s vybranými jedinci), pomoci při hygieně, stravování či oblékání. Opomenout není možné ani časový faktor, kdy asistent ušetří mnoho času svou pomocí – kupříkladu při výtvarných a pracovních činnostech, kdy je často nutné věnovat se každému dítěti zvlášť – takto získaný čas lze poté poskytnout jiným činnostem a hrám. Po citové stránce prospívá asistent nejen svěřenému žákovi, ale i ostatním dětem, kterým se rovněž při dostatku času věnuje a projevuje jim svou přízeň.

Asistent pedagoga jako možné řešení vysokého počtu dětí ve třídě Úroveň výuky, zachování individuálního přístupu, dostatečné bezpečnosti a tak podobně může klesat úměrně se zvyšováním počtu dětí ve třídě. Přítomnost další osoby, např. zmiňovaného asistenta pedagoga, může být řešením či zkvalitněním situace.

Realizaci ovšem často brání omezené finanční prostředky nezbytné pro peněžní ohodnocení další osoby. Ve většině případů je služba asistenta pedagoga hrazena státem (krajem, ministerstvem), ovšem za předpokladu schválení nutnosti jeho místa, a to často i za finančního spolupodílení se rodičů. Vliv na schválení úvazku asistenta v zařízení má doporučení speciálně-pedagogického centra. V horších případech si rodiče musí celou úplatu za službu hradit sami, což si ne všichni z nich mohou dovolit a pro dítě se specifickými vzdělávacími potřebami to pak znamená konec integrační vidiny.

Hanka byla vybrána ředitelkou mateřské školy jako vhodná pedagogická asistentka, která by měla pracovat s Vojtou. Nastoupila do práce na poloviční úvazek (každé všední dopoledne) od září. S koncem školního roku jí vyprší pracovní smlouva. Nastává pro ni období nejistoty. Bude jí smlouva prodloužena, anebo si musí začít hledat jiné zaměstnání? Ráda by pokračovala v pokroku, kterého s Vojtou dosáhli…, ale budou na tento cíl finanční prostředky?

Autorka je učitelka v mateřské škole a doktorandka katedry pedagogiky na FF UK v Praze