tisk-hlavicka

Chcete chytré dítě?

Nechte shánění výbavičky na poslední chvíli…

Víme hodně o tom, jak spolu souvisí zdraví, chování a pocity ženy v těhotenství s vývojem dítěte po narození s tím, jak se vyvíjí jeho psychika i rozumové schopnosti. Jak ale těhotenství mění mozek matky?

V těhotenství prochází tělo ženy mnoha velkými změnami, které se týkají těla i psychiky. Podle psycholožky Laury M. Glynnové z Chapman university je těhotenství kritickým obdobím pro vývoj centrální nervové soustavy těhotné ženy. „Přesto ale o tom téměř nic nevíme,“ přiznává. Co se děje v matčině mozku během těhotenství a porodu, a které z těchto změn přetrvávají, je pro nás dál velkou neznámou.

Glynnová s kolegou Curtem A. Sandmanem z University of the California Irvine se rozhodli tyto změny prozkoumat. Pročetli a posoudili snad všechny odborné články a výsledky výzkumů, které dosud vědci publikovali ve významných časopisech, a shrnuli nejdůležitější poznatky. Snaží se tak zaplnit „významnou mezeru v našich vědomostech o tom, co se děje v této době, která je tak zásadní v životě většiny žen.“

V žádném jiném období života neprochází ženský organismus tak výraznými hormonálními zvraty jako během těhotenství. Vědci, kteří se zabývají tímto fascinujícím problémem, předpokládají, že těhotenské hormony mohou už v době před narozením dítěte připravovat matčin mozek na nároky, které na ni bude péče o novorozeně klást. Pomáhají ženě být odolnější vůči stresu a zároveň víc „naladěná“ na požadavky dítěte. Ačkoliv zatím takovou hypotézu nikdo neověřil, Glynnová předpokládá, že právě takové jemné naladění na potřeby miminka může být příčinou toho, co mnozí z nás dobře znají: například že se matka okamžitě probudí, když uslyší kňourání dítěte, zatímco otec vedle ní dál poklidně spí.

Snad každá těhotná žena si někdy posteskla, že po narození dítěte už není schopná si téměř nic pořádně zapamatovat. Zdá se, že k tomu mají ženy skutečně důvod, že to není jen pověra: podle několika různých studií se před porodem i po něm skutečně zhoršuje paměť. Důvody ke stížnostem jsou tedy oprávněné. „Je možné, že je to cena, kterou platíme za kognitivní a emocionální změny, které probíhají během těhotenství,“ vysvětluje Glynnová, „ale na oplátku dítě získá citlivou, efektivní maminku.“

Článek Glynnové a Sandana také shrnul to, co je z předchozích výzkumů až dosud známo o vlivech prostředí na dítě ještě před jeho příchodem na svět. A jsou ta zajímavá zjištění. Například se hromadí důkazy o tom, že rizikem nejsou pro dítě jen ztížené podmínky před narozením samy o sobě (třeba matčina deprese nebo vážná podvýživa).

Některé z těchto rizik se přenášejí i do života po narození, když už bychom očekávali, že je všechno v pořádku. Organismus dítěte se totiž během života v maminčině děloze přizpůsobil zhoršeným podmínkám, a když se po narození najednou ocitne v situaci, kdy mezi těmito podmínkami a tím, jak žije nyní, nepanuje shoda, může to dítěti později způsobovat obtíže. Kupříkladu pokud dítě ještě před narozením muselo přizpůsobit svůj metabolismus nedostatku živin, protože maminka trpěla silnou podvýživou, adaptoval se na nouzi. Bude-li ale jíst normálně, bude mu hrozit obezita.

A také načasování je zásadní: úzkost, kterou prožívá matka na počátku těhotenství, může mít negativní dopad na kognitivní vývoj dítěte. Stejná úroveň stresu (měřená hladinou stresových hormonů v krvi) na konci těhotenství může kognitivní vývoj dítěte naopak podpořit…

S trochou nadsázky tedy můžeme říct, že chceme-li udělat něco pro inteligenci našeho dítěte, je dobré zachovat na začátku těhotenství klid a rozvahu, a stres si užívat až ke konci těhotenství.

Tak, jak maminka během těhotenství neustále ovlivňuje nenarozené dítě, ovlivňuje i ono svou matku. Tak třeba pohyby plodu, dokonce i tak slabé, že si jich žena vůbec nevšimne, způsobí, že se jí zvýší srdeční tep a zvlhne jí pokožka - což jsou emoční signály. Možná jde dokonce o přípravu na pozdější bonding, o navázání úzkého vztahu mezi maminkou a jejím novorozeným dítětem. Buňky plodu se skrze placentu dostávají do krevního řečiště matky. „Je vzrušující, když přemýšlíte o tom, zda nejsou tyto buňky přitahovány do určitých oblastí matčina mozku, které se mohou podílet na optimalizaci matčina chování k dítěti“, říká Glynnová.

Glynnová samozřejmě upozorňuje, že převážná většina výzkumů změn mateřského mozku se týkala hlodavců. Je jasné, že těhotenství hlodavců se od těhotenství žen hodně liší. Určitě ještě zdaleka nevíme všechno, ale přesto je zajímavé vědět, co všechno ovlivňuje matčin život ještě před narozením dítěte.

Možná, že další výzkum by mohl dokonce přinést poznatky, které by mohly pomoct třeba rizikovým maminkám, aby dokázaly lépe pečovat o sebe i své děti.

Zdroj: ScienceDaily

Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

Naše milovaná ---ADELINKA-----ADELINKAFilípekEliška 3.8.2010Naše ADÉLKA ve školce:-)(ve fialovém tričku)FotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.