tisk-hlavicka

Vůně oleandrů

24.6.2013 Souradová Věra

Znáte ji asi z dovolených na jihu u moře. Pro mne je to dnes hlavně vůně Galvestonu.

Galveston v Texasu je totiž nejen ostrovní město s pirátskou a bukanýrskou historií a nyní opět důležitý přístav, či mořské lázně pro občany Hustonu a celého Texasu, ale je to také město oleandrů.

Oleandr je nejen jeho emblémová květina a najdete ho na bulvárech při vjezdu do města, v parcích a zahradách domů, ale sídlí tady i Internacionální oleandrová společnost. Její kořeny a historie sahají až do konce 19. století, kdy fungovala pod jinými jmény, ale vždycky se starala o pěstování oleandrů na ostrově, o jejich kultivaci a rozšiřování. Je celá řada obdivuhodných odrůd, které se zrodily tady na ostrově.

Oleander je přes svou jedovatost (patří k nejjedovatějším rostlinám, které se pěstují v zahradách) oblíbený ozbobný a romantický keř už po tisíciletí. Je zobrazen na řecké keramice, v řeckých básních a bájích, píše se o něm v Bibli. Pochází pravděpodobně z Mauretánie (Maroko), odkud snad je i jeho jméno z Berberštiny, některé prameny uvádějí Portugalsko. Ale do Galvestonu přišel oklikou z Jamaiky, kam jej vyvezli pravděpodobně Britové.

Ví se dokonce přesně rok: 1841 a kdo jej přivezl: vlivný obchodník Joseph Osterman přivezl dárek pro svou ženu a svou švagrovou Isadoru Dyer. Ta je začala pěstovat a rozšiřovat na ostrově a také propagovat. Jedna z odrůd nese dnes její jméno. Madam Isadora Dyer je nádherné růžová a plnokvětá.

Ostrov má ovšem také legendu, jak se to stalo, a ta je samozřejmě romantičtější či spíš divočejší: Jean Lafitte, známý bukanýr, který měl na ostrově dlouho dobu svůj hlavní stan, a jehož poklad se na ostrově stále ještě hledá, napadl norskou plachetnici a pobil všechny pasažéry až na jednoho, který se křečovitě držel nádherné květiny. Jeho jméno bylo Ole Anderson. Lafitte z něj udělal svého zahradníka a říkal mu Olea Ander. Později, protože byl tak dobrý zahradník, pojmenoval Lafitte na jeho počest květinu, která se mezitím rozrostla po ostrově...

Legenda, legendou... Je jich mnoho, o květině i jejím jméně.

Zpátky k opravdové historii: Když v roce 1900 hurikán zničil celý ostrov (stále ještě největší přírodní katastrofa v USA), nezbylo nic moc ani z oleandru. Ale dámy že Ženské společnosti na ochranu zdraví (WHPA) se hned od počátku staraly nejen o zdraví, ale i zdravé a krásné prostředí, takže vypěstovaly tolik oleandrů, že lemovaly všechny důležité bulváry, vytvořily parky atd... A tak už v roce 1910 prohlásily Daily News of Galveston County (nejstarší noviny v Texasu) Galveston za Město oleandrů. A v roce 1916 byl Galveston vyhlášen jedním z nejkrásnějších měst USA. Společnost se později přejmenovala na Ženskou občanskou ligu (WCL), ale dál se starala o krásu města a už v jejich čase téměř stoletou tradici.

Z jejich tradice pak čerpala nejdříve Národní (1967), dnes Internacionální oleandrová společnost.

Pořádají každoročně mezinárodní konferenci o oleandrech, studují historii, tradice, legendy, ale hlavně je pěstují. Když poslední hurikán IKE (v roce 2008) zničil velkou část města a s ní i hodně oleandrové populace, byla to právě Internacionální společnost oleandrů, která se postarala s vysazení nových keřů a stromů. Využila svých pěstitelských kontaktů a zkušenosti s dobrovolnickou prací i pro ostatní stromy, které hurikánem utrpěly: jako stoleté duby, které lemovaly silnice města. O těch vám napíšu někdy jindy.

Mezinárodní konference se pořádá už v dubnu, kdy začínají oleandry kvést. Ale i teď je jejich vůně plně město. O jejich kráse ani nemluvě. Nikde jinde jsem neviděla tolik barevných variant. Nejčastější jsou samozřejmě růžové a bílé varianty, ale jsou i temné rudé, lososové, oranžové. Zkrátka nádhera. Pastva pro oči. Ale opravdu jen pro oči. Pokud chcete oleandry pěstovat, je dobré vědět, že jsou, jak jsem už poznamenala, prudce jedovaté. Všechny části. A už jeden list může zabít malé dítě nebo malé zvíře, jako psa. (Podobně to platí o některých druzích rododendronů a azalek, ale oleander je horší). Jeho míza obsahuje toxin jménem Cardenolide Glycosides, který způsobuje zástavu srdce. Nejvíc je ho v jeho míze, ale obsahují ho všechny části rostliny. Proto se používá v lékárnictví, ale při pěstování je třeba být velmi opatrný. Dokonce se ani nedoporučuje pálit jeho větve a používat ho třeba v krbu nebo na ohníček, i takový kouř je jedovatý.

Vůně živých oleandrů a jejich krása ale vždycky trumfla obavy před jeho jedovatosti. Tak i tady v Galvestonu obzvlášť. Podívejte se, jaké nádhery mají moji sousedi.

Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.