tisk-hlavicka

Co s volným časem školních dětí

Naše Hanička neví, kam dřív – z keramiky běží do hudebky, a teď ještě se přihlásila na volejbal, chlubí se maminka své kamarádce, která vzdychá, že její Honza by jen seděl doma u počítače.

Nikdo jistě nepopírá, jak důležité je v životě dítěte smysluplné trávení volného času. Jaké volnočasové aktivity však vybrat? Jak je skloubit a „vyvážit“, aby se dítě mohlo dobře rozvíjet, ale aby naopak nebylo přetížené?

„Je samozřejmě rozdíl mezi dětmi mladšího a staršího školního věku,“ říká PhDr. Ivana Bernardová z Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny v Praze 8. „U dětí mladších pak velice záleží na tom, zda dítě chodí či nechodí do družiny. Pokud jde o ,klasickou' družinu, kde je navíc dítě do pozdního odpoledne, někdy i do 16.30 hod., jsou jakékoli další odpolední aktivity pro dítě velmi zatěžující. Nepovažuji za vhodné, aby dítě mladšího školního věku chodilo např. do Základní umělecké školy od 17 hodin.“

Když skončí družina

Naštěstí mnohé družiny jsou již organizovány tak, že děti jsou v družinové skupině a přímo při škole jim nabízeny nějaké zájmové činnosti. Někde zase v rámci družiny chodí pravidelně do kina a na různé jiné kulturní akce, takže nejde jen o „hlídání“ dětí.

Děti mladšího školního věku, které do družiny nechodí, mají většinou doma mladšího sourozence, se kterým je maminka na mateřské dovolené. A protože aktivity mladších školáčků jsou hlavně o doprovázení do kroužků, záleží na rodině, jak si to zorganizuje a nač stačí. „Mám dokonce zkušenost, že když třeba maminka vozí dítě do kroužku pravidelně nějakým dopravním prostředkem, mohou to být pro oba krásné chvíle,“ říká Ivana Bernardová. „V té době může ze sebe dítě dostávat různé problémy ze školy, s vnímáním sama sebe, na které jindy není čas. Pokud není cesta do kroužku provázena spěchem, stresem, může být hezkým poutem vzájemného popovídání a spoluprožití společného času – je to takový hezký vedlejší produkt volnočasových aktivit.“

Třetí, nejpozději čtvrtou třídou však docházka do družiny končí – co tedy s dětmi ve volném čase dál? Když vybíráme pro dítě zájmovou činnost, musíme samozřejmě zvažovat, nakolik je tato činnost časově náročná. „Pokud dítě hraje na hudební nástroj a chodí jednou týdně do „hudebky“ hrát a jednou týdně na hudební nauku, musíme k těmto dvěma odpoledním činnostem přičíst ještě fakt, že by dítě mělo denně také určitý čas věnovat cvičení, které pro ně není odpočinkem, ale naopak je to často docela dřina,“ říká Ivana Bernardová. Musíme tedy při plánování odpoledních aktivit pečlivě zvažovat, jak mnoho se dítě musí učit a v jakých činnostech by se odreagovalo.

Starší školní věk

Ivana Bernardová také zdůrazňuje, jak je dobré a důležité, aby děti na druhém stupni základní školy byly organizovány v nějaké skupině, která se nejen zabývá jejich tělesným vývojem, ale také jejich sociálními vazbami. „Ať už dítě chodí do skautského oddílu, do nějakého sportovního oddílu apod., to všechno je velmi vítáno. Kromě toho, že dítěti poskytují sportovní vyžití a protažení těla, poskytují mu také sociální vazby, a to je pro ,druhostupňové' děti velice důležité. Tato činnost totiž není o výkonu intelektuálním jako ve škole, ale o výkonu sportovním, a především o kamarádství. Děti mezi sebou oceňují schopnost uzavírat přátelství, naučí se v takové skupině vyhrávat, ale i prohrávat, naučí se komunikovat s vrstevníky, prosadit se, nebo naopak ustoupit, když je třeba – a to všechno je pro děti v tomto věku nezastupitelné. Přála bych si, aby každé dítě mohlo mít nějakou takovou aktivitu, protože v opačném případě se buď orientuje jen na ten školní výkon nebo si vyhledává nevhodnou partu,“ říká Ivana Bernardová.

Pro některé děti je však docházení do nějaké skupiny vnitřně namáhavé. Třeba je i sport nebo nějaký kroužek baví, ale raději by ho dělaly individuálně nebo jen v malé skupince. Co v takovém případě radí rodičům Ivana Bernardová? „Kdybych byla rodičem takového introvertního dítěte, velice bych si všímala, jak se dítě chová a projevuje,“ říká. „Pokud dítě přijde domů, lehne ke knize, věnuje se nějakému sběratelství, stará se o zviřátko a občas jde ven s nějakým kamarádem, je všechno v pořádku. Horší varianta nastává, pokud tráví čas výhradně u televize nebo u počítače – v takovém případě bych vyvinula mírný tlak a dítě do nějaké činnosti ,dotlačila' a trvala bych na tom, aby tam nějaký čas – minimálně rok – docházelo.“

Je samozřejmě důležité hledat společně, kam by dítě mohlo chodit. Některé děti v tomto věku zaujmou i trochu neobvyklé věci, např. kroužek hvězdářský, jiné děti pomáhají se zviřátky při některé zoologické zahradě apod.

Všeho moc škodí

Existuje i řada dětí, které mají mimoškolních aktivit opravdu bohatě – každý den navštěvují nějaký kroužek, někdy přebíhají z jednoho do druhého, a nemají žádný „svobodný“ čas, kdy si mohou dělat, co chtějí. Bývají to často děti velmi ambiciózních rodičů – ale, jak zdůrazňuje Ivana Bernardová – často také děti, které takový způsob života nejen nezatěžuje, ale naopak jej vyžadují a žádného kroužku se vzdát nechtějí. „Pokud dítě samo chce všechny své aktivity dělat, a netrpí tím nejen školní prospěch, ale hlavně jeho duševní zdraví, tak proč ne. Pokud by ovšem do toho rodiče dítě tlačili, neváhám říci, že páchají násilí na dětské duši. Dítě se potřebuje také jen zasnít, koukat do stropu, hrát si s panenkama, prostě dělat cokoli podle svého a pro sebe, byť by se to nám, dospělým, zdálo být ztrátou času…“

Názory k článku (1 názorů)
souhlasim, ale kiwi 22.9.2014 14:29




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.