Kojení a antikoncepce nejsou totéž

Jenže tahle "babská rada" ve většině případů není pravdivá. Vysvětlíme vám, proč.

V období kojení se do těla ženy uvolňuje hormon prolaktin, který řídí tvorbu mléka a tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníku. Spoléhat se ale při snaze o ochranu před dalším otěhotněním pouze na tento mechanismus je dost ošidné. "Má se za to, že během takzvaného plného kojení, tedy při přikládání dítěte k prsu v intervalech kratších než čtyři hodiny, přetrvává útlum uvolňování vajíček z vaječníků. Je to ale mimořádně nejistá metoda antikoncepce. Pokud mé pacientky nechtějí brzy otěhotnět, rozhodně bych jim ji nedoporučil," říká MUDr. Pavel Kolář, soukromý gynekolog z polikliniky ve Slaném.

Aby vajíčka nedozrávala a neuvolňovala se z vaječníku, musí být v těle dostatečná hladina hormonu prolaktinu. Tu zajistí jedině pravidelné a časté přikládání dítěte k prsům. Nejde o to, zda dítě saje mléko nebo ne, potřebná je stimulace bradavek. Právě při ní je prolaktin uvolňován. Jak ale upozorňuje gynekolog, každá žena je jinak hormonálně vyladěna - stačí, aby dítě bylo k prsu jedinkrát přiloženo později než za čtyři hodiny a hladina prolaktinu poklesne pod ochranné hodnoty.

U stále kojících žen měsíčky přicházejí obvykle půl roku až rok po narození miminka. To, že žena nemenstruuje, ale neznamená, že by se nemohla stát opětovně matkou. Žena už totiž může ovulovat, a v tomto období také otěhotnět, aniž by se stačily objevit první poporodní měsíčky.

Jenom jeden hormon

Jak tedy zajistit v době kojení, aby k miminku záhy nepřibyl další sourozenec? Běžnou kombinovanou hormonální antikoncepci brát nelze. Ta kromě hormonů gestagenů obsahuje i estrogeny, které přecházejí do mateřského mléka a mamince ani dítěti by nic dobrého nepřinesly. Způsobily by totiž jednak útlum tvorby mateřského mléka a také by se na kojeném miminku projevily takzvanou sekundární virilizací - to znamená, že by se u mrňat předčasně začaly projevovat druhotné pohlavní znaky, kupříkladu ochlupení v intimních partiích.

Kojící ženy mohou ovšem použít jiné antikoncepční metody, jak hormonální, tak nehormonální. Bariérová antikoncepce, tedy kondom, ale také není úplně spolehlivá. Lepší je nechat si zavést nitroděložní tělísko.

"Pokud žena dává přednost systémovějšímu řešení, určitě jí doporučím čistě gestagenní hormonální antikoncepci, která neobsahuje žádné estrogeny. Tato antikoncepční metoda je k dispozici ve formě pilulek, užívaných každý den. Dalšími variantami jsou nitroděložní tělísko s obsahem gestagenů, jež se zavádí na dobu pěti let, nebo injekce, které se píchají každé tři měsíce," vypočítává doktor Kolář.

Pilulky nebo tělísko

U kojících žen se první měsíčky objevují zhruba půl roku až rok po narození miminka. Když ale žena bere gestagenní antikoncepci, menstruace leckdy chybí, což nejedné uživatelce vyhovuje. Stává se, že některé z kojících žen mívají problémy s takzvaným prošpiňováním, neboli spottingem, který je může obtěžovat. Nejedná se o skutečné menstruační krvácení, ale o lehce zvýšenou propustnost drobných cévek, které souvisí se zhoršeným odlučováním děložní sliznice. To se může objevit v situaci, kdy klesá frekvence kojení, a přicházejí na řadu příkrmy.

Podle gynekologa se v takových případech lépe osvědčuje užívání antikoncepce ve formě pilulek. Lékař může na prošpiňování zareagovat ihned tím, že doporučí ženě vysazení antikoncepce, nebo její užívání zachová, ale přidá další podpůrné léky, ovlivňující kvalitu cévní stěny. Nitroděložní tělísko s gestagenem lze sice také "vysadit", ale jen tak, že ho gynekolog vyjme třeba i dlouho před uplynutím pětileté doby jeho působení. Jelikož pořizovací náklady tělíska nejsou malé, znamená to pro ženu větší "finanční ztrátu" než při vysazení pilulek.