Důležitý je rychlý start a pravidelnost. Prostě je-li sobota, musíme být na výletě."/>
tisk-hlavicka

Je to chůze po tom světě aneb Všestranná chvála pěších výletů

1.6.2012 Zahradníčková Hana Děti a my 40 názorů

Důležitý je rychlý start a pravidelnost. Prostě je-li sobota, musíme být na výletě.

To znamená, kolem deváté stát s batůžkem přede dveřmi. První kilometr většinou bolí, ale pak se věci usadí a dalších osm devět kilometrů už je jako taková mantra, po jejímž absolvování se rodina rozlítaná pracovním týdnem zase jednou cítí jako smečka.

Nic proti ježdění na kole, automobilovým výletům do zábavních parků či zoologických zahrad, ale chůze je chůze.

Štěstí za pár šupů

Bydlíte-li mimo město, situace je snazší. Než totiž hvězdicovitě propátráte nejbližší okolí, máte o zábavu na nějakou dobu postaráno a nemusíte si pomáhat popojížděním.

Městští si budou muset k cestě do přírody trochu pomoct, ať už městskou hromadnou, nebo vlastním automobilem, ale i větší města v sobě skrývají veskrze výletní trasy.

Chůze je přitom už ze zdravotního hlediska ideální vytrvalostní sport, který nevyžaduje příliš vysoké nasazení a lze ho přizpůsobit věku dítě. Její plynulý rytmus umožňuje nerušeně rozprávět, sdílet nejrůznější zrakové, čichové a sluchové vjemy a probrat záležitosti, na které v běžném provozu, nezbývá čas. Oproti jiným druhům rekreačního vyžití má tu obrovskou výhodu, že nic nestojí, a tudíž nezatěžuje rodinný rozpočet. Nic k ní totiž nepotřebujete. Dvě nohy většině z nás nadělila příroda zdarma, i když je dnešní děti – a paradoxně možná i víc ty venkovské, které vozí maminka z dolního konce obce do školky autem – moc používat nechtějí. Když se vám je ale podaří rozchodit, je to paráda. Chůze je pro děti a nejen pro ně ideální. Zapojuje všechny svaly, a navíc je pomalá, takže dětem roztěkaným rychlou dobou umožňuje – nebo je spíš nutí – zvolnit. Hyperaktivní dítě, které buď nezřízeně řádí, nebo apaticky leží před obrazovkou, donutí ten pravidelný a rytmizovaný pohyb (levá, pravá) správně dýchat a vnitřně ho zklidní.

Mapa, kompas, buzola versus GPS

Nejlepší výlety jsou do přírody co nejdál od vnějších atrakcí – prostě les, pole, louka, les. Zábava se po cestě nabízí sama – spadlý kmen poslouží jako kladina, zdolávání krmelců a mysliveckých posedů je lepší než leckteré supermoderní hřiště. Šišková válka zabaví i začínajícího puberťáka, popřípadě je možno ho vybudit z letargie uzmutím kusu oděvu či boty a jejich zahozením na nějakou z okolních větví. Po fázi totální naštvanosti přijde fáze „mise přežít“ a poradit si, takže vám nakonec za nečekané dobrodružství bude vděčný (tedy bez záruky). V přírodě daleko od silničního provozu se také dají dobře zvládat pubertální záseky – „dál nejdu“. Málokterý rebelant vydrží trucovat ještě potom, co se mu ztratíte za obzorem – v tu chvíli se totiž z rebelie stává dobrodružná stopařská akce. Úspěšně lze do hry zařadit i zastaralé přístroje typu buzola, kompas či turistická mapa. (Džípíesky nechte doma.) Nic nezvedne sebevědomí desetiletého turisty nebo turistky víc, než když se mu podaří zorientovat se v mapě lépe než například tatínkovi, bývalému skautovi. Pro toho situace už tak povznášející nebude: „Příště to nech na mně, tati, jinak zase zabloudíme,“ uslyší zřejmě častěji, než by mu bylo milé.

Ztéci každý hrad

Pokud už vám do cesty vytyčená trasa přihraje nějakou tu nemovitou památku – zámek, hrad a podobně, doporučujeme navštěvovat pouze zvenčí. Nakolik může být prohlídka interiérů utrpením pro děti, rodiče a koneckonců i pro průvodce, v natolik úžasné dobrodružství se dá proměnit zlézání hradního příkopu a špehování špehoostatních návštěvníků třeba coby lapkové na průzkumné výpravě (záleží jen na fantazii). Děti mohou samostatně zjišťovat, jestli se dá hrad celý oběhnout, kolik strážních věží a vstupních bran má, jestli je mezi ostatními návštěvníky někdo třeba se žlutým kloboukem, zkrátka dobrodružných úkolů nepřeberně, zříceniny s otevřenými sklepeními jsou zase ideálním probíhačkou, případně příležitostí pro bobříka odvahy. Vlézt do temné vlhké sluje vyžaduje dávku odvahy.

Indiánský běh aneb Levá, pravá, seno, sláma

Když už docházejí síly, je třeba vědět, že jsou to většinou síly psychické, nikoliv fyzické.

Však dobře znáte ty situace, kdy večer sotva lezete a děti ještě v půl desáté srší energií, přestože jí prokazatelně za den vydaly tolik, co menší elektrárna. Účinný restart pro nejmenší turisty: hra na autíčka. Autíčku pantomimicky dolejeme benzin, načež se většinou i ta nejunavenější rachotina promění ve formuli jedna. V případě přidružené fyzické únavy je dobré mít po ruce „palivo“ v podobě mazaných housek, sušenek, kousků čokolády, v létě dodá materiál i příroda (pastva na borůvkové pasece či v malinovém roští udělá zázraky). Dále pomáhá jednoduchá básnička z dob našich babiček „Levá, pravá, seno, sláma, klucí selský sakramentský, hrom by tě po plotě pytlíkem bil.“ Nejen, že pěkně rytmizuje krok, ale než rozšifrujete, o čem, že to vlastně je, ujdete dalších pár set metrů. (Pro ty, kdo nevědí: selští synkové se prý tak v armádě učili pochodovat, aby se jim nepletly nohy, na jedné měli přivázaný snopeček slámy, na druhé hrst sena. Co znamená „hrom by tě po plotě pytlíkem bil“, těžko říct. Kdyby někdo věděl, budu vděčná za rozšifrování.)

U větších dětí pak stejně užitečnou úlohu urychlovače plní „indiánský běh“. Deset kroků chůzí, deset během. Je až s podivem, jak cesta začne svistem ubíhat. Takhle se jak mávnutím kouzelného proutku překonávají nejnepopulárnější úseky – táhlá cesta přes louku k nekonečnému horizontu, nebo rodičům nervy drásající úsek, který je třeba překonat po silnici.

Nezbytné je také chůzi pravidelně prokládat osvěžujícími činnostmi typu koupel v horské bystřině (pokud možno v létě), vystačí i zasypávání louží kamínky. Na potoce či jiní tekoucí vodě, lze uspořádat třeba závody lodiček (z kůry, klacíků a lopuchu vyrobíte v krátkosti pěknou fl otilku, tedy pokud je tatínek správný muž, co u sebe nosí nůž. Houbaření, vícedenní túry a geocaching

Specifickými výletnickými disciplínami jsou houbaření či geocaching. Tedy výlety s jasným cílem. V jednom případě jím je košík plný urostlých hříbků, v druhém plechovka s často bizarním obsahem zakopaná kdesi v přírodě. Geocaching má ale, na rozdíl od chůze prosté a chůze houbařské, tu nevýhodu, že k němu potřebujete specializované vybavení (přinejmenším připojení na internet a GPS), takže ho zde zmiňujeme jen letmo. Zato houbaření je disciplína par excellence. V českých luzích a hájích oblíbená, hojně rozšířená, neškodná a úžasně relaxační.

Ti, jimž nestačí výlety jednodenní, mohou zkusit výšlapy vícedenní. Vyšší stupeň svěcení pro zkušené jednodenní výletníky. Delší túry s přespáním pod stanem nebo jen tak pod širákem mají kromě ryze dobrodružné stránky i stránku nenásilně výchovnou. Dítě se učí samostatnosti a dalším sociálním dovednostem, solidaritě, schopnosti spolupracovat.

Získá bezprostřední vztah k přírodě, spolu s rodiči bude muset čelit jejím rozmarům, které mu v dnešní až příliš zaopatřené době umožní prožít jedno z mála autentických dobrodružství. Když vás na horském hřebeni chytne plavák a vy musíte rychle a dobře vyhodnotit situaci, najít úkryt či nejkratší cestu k němu, je to zážitek, na který se hned tak nezapomíná. S útěkem z koupaliště za podobných meteorologických podmínek k zaparkovanému autu to nemá nic společného.

Od teoretických příprav po zápis do výletní kroniky

Výlet nezačíná a nekončí u vchodových dveří. Jednak je možné začít již vpředvečer „válečnou poradou“ a teoretickou přípravou v mapě, dále mazáním svačiny, přípravou batůžků či impregnací obuvi. Po návratu z výletu lze pak zážitek za tepla zvěčnit. Ideální k tomu účelu je rodinná výletní kniha. Něco na způsob prázdninového deníku, který ale v tomto případě neslouží jen k rafi novanému nucení dětí nezapomenout přes prázdniny používat pero, ale je nedílnou součástí dobrodružství. Každý člen rodiny přispěje tím, co umí – děti zakreslí výjevy z výletu, starší děti mohou provést zápis, nebo ho alespoň nadiktovat „kronikáři“, nalepí se sem různé akvizice z cesty – pohlednice, turistické razítko z dobytého hradu, rozhledny, účtenka z restaurace, kde se lízala zmrzlina a jedla ta výborná nudličková polévka. Výsledek stojí za to. Vytrváte-li, vznikne jedinečná cestopisná autorská kniha, kterou můžete svým ratolestem přibalit později třeba k věnu, a samotné zážitky jsou tím, co budete mít se svými dětmi, i když už dávno vylétnou z hnízda, společné.

Praktické tipy doktora Moteaua

„Aby výlet či túra byly potěšením pro všechny zúčastněné, je zapotřebí dobře odhadnout síly. Jinými slovy to, s jak starými dětmi se vydat, na jaký typ túry: Do 2–3 let: v zásadě rozhoduje jen fyzická zdatnost rodičů. Dítě ujde jakoukoliv vzdálenost... na rodičovských zádech. I když pozor! Není dobré šlapat bez přestávky déle než dvě hodiny. Dalším omezením je počasí. Dítě je v nosičce či krosně nehybné, takže není dobré vyrážet za příliš nízkých, či naopak příliš vysokých teplot. Od 4 do 8 let: lze plánovat delší výšlapy (od 3 do 12 kilometrů v závislosti na věku) a počítat s rychlostí zhruba 1 km/h (u čtyřletých) až 3 km/h (u osmiletých). Od 8 do 12 let: děti v tomto věku zvládnou denně asi 15 kilometrů a lze s nimi podnikat i vícedenní túry. 12 let a více: takto staré děti mohou chodit na stejné túry jako dospělí. Čím větší trénink, tím menší fyzické obtíže. Ostatně, pokud se vynoří nějaký problém, je to většinou spíš otázka motivace, než skutečná únava. V tomto věku už bohužel většinou nevystačíte s šiškovou válkou, je proto dobré výšlap zpestřit třeba tím, že přiberete na výlet potomkovy kamarády.

(Dětský lékař Philippe Moteau na největším francouzském serveru pro turistiku www.ffrandonnee.fr)

Názory k článku (40 názorů)
Nic proti pěším túrám, ale... Saina 1.6.2012 9:7
to je snad clanek 50 let starej 7kraska 1.6.2012 9:11
*posedy petra 1.6.2012 9:14
**Re: posedy 7kraska 1.6.2012 9:44
**Re: posedy Masalák 1.6.2012 9:53
***Re: posedy Lubar 1.6.2012 17:37
*Re: to je snad clanek 50 let starej Kočanská 1.6.2012 9:56
**Re: to je snad clanek 50 let starej DaVinci 1.6.2012 10:33
***Re: to je snad clanek 50 let stare... Muna 1.6.2012 17:29
*Re: to je snad clanek 50 let starej caira (Vojta1/03,Mates11/04) 1.6.2012 11:40
**Re: to je snad clanek 50 let starej 7kraska 1.6.2012 12:11
***Re: to je snad clanek 50 let stare... caira (Vojta1/03,Mates11/04) 1.6.2012 12:19
****Re: to je snad clanek 50 let sta... 7kraska 1.6.2012 12:33
*****Re: to je snad clanek 50 let s... caira (Vojta1/03,Mates11/04) 1.6.2012 13:15
*****Re: to je snad clanek 50 let s... Jája 3.6.2012 9:40
**Re: to je snad clanek 50 let starej Ines 1.6.2012 12:17
***Re: to je snad clanek 50 let stare... caira (Vojta1/03,Mates11/04) 1.6.2012 12:20
**Re: to je snad clanek 50 let starej Kvíza 2.6.2012 20:8
*Re: to je snad clanek 50 let starej Ivulle 2.6.2012 2:23
**Re: to je snad clanek 50 let starej Greta nakukujici 2.6.2012 7:56
***Re: to je snad clanek 50 let stare... Ivulle 2.6.2012 18:1
****Re: to je snad clanek 50 let sta... Greta nakukujici 3.6.2012 9:12
*****Re: to je snad clanek 50 let s... Ivulle 3.6.2012 23:15
No nevím. susu 1.6.2012 10:36
*Re: No nevím. Jája 2.6.2012 12:22
GPS - pomůcka pro blondýny caira (Vojta1/03,Mates11/04) 1.6.2012 11:44
*Re: GPS - pomůcka pro blondýny 7kraska 1.6.2012 12:12
**Re: GPS - pomůcka pro blondýny caira (Vojta1/03,Mates11/04) 1.6.2012 12:17
***Re: GPS - pomůcka pro blondýny Adina 1.6.2012 15:56
***Re: GPS - pomůcka pro blondýny Louisa Z. 1.6.2012 20:11
****Re: GPS - pomůcka pro blondýny Binturongg 2.6.2012 0:44
**Re: GPS - pomůcka pro blondýny Klára 1.6.2012 20:11
**Re: GPS - pomůcka pro blondýny Hanka36 1.6.2012 20:25
**Re: GPS - pomůcka pro blondýny Daniela 12.6.2012 20:4
Líbí se mi to Hanka36 1.6.2012 20:27
Pěkný článek! Jana 1.6.2012 22:51
*Re: Pěkný článek! Ivulle 2.6.2012 2:29
**Re: Pěkný článek! Jája 4.6.2012 8:33
Děti moc rády nechodí Hilly. 3.6.2012 7:46
Děti moc rády chodí :-) lucyová (kluci 07/2006 + 05/2008) 7.6.2012 21:1




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

Naše milovaná ---ADELINKA-----ADELINKAFilípekEliška 3.8.2010Naše ADÉLKA ve školce:-)(ve fialovém tričku)FotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.