Naše republika má poněkud znepokojující specifikum - na následky úrazu u nás umírá dvaapůlkrát více dětí než například ve Švédsku."/>
tisk-hlavicka

Co dělat, když se dítě udeří do hlavy

Naše republika má poněkud znepokojující specifikum - na následky úrazu u nás umírá dvaapůlkrát více dětí než například ve Švédsku.

Autonehoda, jízda na kole nebo kolečkových bruslích bez přilby, uklouznutí a pád na zem, nehoda při sportu… Nejen to může být příčinou poranění mozku. Úrazy přitom nejsou vzácným jevem; v České republice se každou minutu stane úraz nebo nehoda dítěte.

Naše republika má navíc poněkud znepokojující specifikum - na následky úrazu u nás umírá dvaapůlkrát více dětí než například ve Švédsku; podle statistik u nás v roce 2005 zemřelo na následky úrazu sedm dětí ze sta tisíc. Lékařů z Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FNM jsem se zeptala, kolik dětí utrpí úraz hlavy a zda se úraz hlavy stává pravděpodobněji chlapcům, nebo dívkám. MUDr. Zuzana Peřinová mi odpověděla: „Přesné procento nelze určit - částečně kvůli tomu, že tyto úrazy jsou velmi časté a z velké většiny nevyžadují hospitalizaci. Na druhé straně jsou úrazy hlavy a mozku nejčastější příčinou úmrtí u dětí starších 1 roku. Těžký úraz hlavy postihne každý rok asi 200 ze 100 000 dětí, asi dvakrát častěji jsou zraněni chlapci a jejich úrazy také bývají závažnější.“

Lékařky jsem se také ptala, jaké jsou nejčastější příčiny úrazu hlavy u dětí. „Mezi nejčastější příčiny úrazů hlavy obecně patří různé pády, dopravní nehody, úrazy při sportu (především cyklistice), ale také při těžkých porodech, nebo jsou následkem týrání. Nejčastější příčinou těžkých úrazů mozku zanechávajících trvalé postižení jsou dopravní nehody, na jejichž následky umírá v České republice kolem 40 dětí ročně, 4000 dětí je vážně zraněno,“ vysvětlila mi neuroložka Zuzana Peřinová. Ze statistiky Pracoviště dětské medicíny FN Brno jsem vyčetla, že mezi nejčastější příčiny úrazu mozku, které utrpěly děti léčené na tomto pracovišti, patří upadnutí, pád za jízdy a pád z výšky, následují autonehody a sražení dopravním prostředkem, úder předmětem (např. brankou na hřišti, dřevěným polenem, tyčí, ale dokonce i televizním přijímačem). Dalšími příčinami jsou náraz do pevné překážky, porodní trauma, týrání a ve statistice jsem našla i položku bodné poranění.

Z pohledu bezpečnosti mě hodně zaujala položka „úder předmětem“; v komentáři ke statistice jsem našla nejen zmiňovaný televizní přijímač, ale řadu dalších „zajímavých“ předmětů. Jsem přesvědčená, že řadu těchto nehod zapříčinila nepozornost okolí. Třeba pád televize na dítě si nemohu vysvětlit jinak než že dítě, které bylo třeba rozdováděné, na sebe strhlo stolek s nezabezpečenou (a těžkou) televizí; stejně nebezpečné mohou být jakékoli další těžší předměty, které nedostatečně zajistíme a dítě je na sebe může strhnout. Dalším rizikovým faktorem je spěch, stres, změna zaběhnutého režimu, uvádí se i úmrtí blízkého člověka, hyperprotektivní či nevhodné sociální prostředí v rodině. Tyto okolnosti působí možná trochu paradoxně, zejména zmiňovaná hyperprotektivita, kdy se dospělí snaží dítě co nejvíce ochránit před „zlým světem“. Přehnaná opatrnost ale v dítěti může vyvolat snahu o únik a od ní je jen kousek ke zbrklé reakci a k úrazu. K poranění hlavy může přispět i nepoznaná nebo nekorigovaná oční vada.

Otřes mozku

Asi nejznámější poranění mozku je jeho otřes. Je to nejlehčí postižení mozku, přesto se nesmí zanedbat. Jaké jsou jeho příznaky? Musí být dítě vždy hospitalizované? „Otřes mozku neboli mozková komoce patří k nejčastějším úrazům u dětí. Projevuje se ve většině případů bezvědomím v trvání několika sekund až minut, dále zmateností, časté je zvracení, nevolnost, točení hlavy, může se vyskytovat přechodná porucha zraku, u nejmenších dětí spavost, nebo naopak podrážděnost, pláč. Dítě si nepamatuje na okolnosti úrazu, je přítomna porucha krátkodobé paměti, opakovaně se ptá, co se stalo. Každé dítě s podezřením na komoci mozku musí být vyšetřeno lékařem (pediatrem, neurologem). Běžnou součástí vyšetření je rentgen lebky k vyloučení zlomeniny. Pokud se při vyšetření potvrdí mozková komoce, dítě by mělo být hospitalizováno, obvykle se doporučuje hospitalizace po dobu 1-3 dní. Dítě by mělo být v nemocnici proto, aby bylo možné sledovat, zda se nevyskytnou závažné komplikace (krvá cení do mozku, otok mozku),“ vysvětlila mi lékařka Zuzana Peřinová.

Když dítě propustí z nemocnice, není ale ještě úplně zdravé. „Další 2-3 týdny by dítě mělo dodržovat klidový režim, tedy nechodit do školy, ale zůstat doma, nesportovat, omezit i psychické aktivity, jako například čtení, televizi a počítač. U dětí se (méně často než u dospělých) může objevit postkomoční syndrom, projevující se nesoustředěností, snížením celkové výkonnosti, bolestmi hlavy, závratěmi, který může přetrvávat i několik týdnů,“ popisuje rehabilitaci a možné komplikace, jejichž prevencí je právě zmiňovaný klidový režim, motolská neuroložka MUDr. Peřinová. Někteří z nás se setkali s dětmi, které měly otřes mozku i přesto, že se nebouchly do hlavy. Zajímalo mě, jak je něco takového možné. MUDr. Zuzana Peřinová vysvětluje, že je to způsobeno především větší zranitelností mozkové tkáně a cév dětí. Dalším faktorem je velikost dětské hlavičky; poměr velikosti hlavy dospělého člověka a dítěte se hodně liší. „Poměrně velká hlavička v kombinaci se slabými krčními svaly dítěte umožňuje mnohem větší výkyvy hlavy, než je možné u dospělých. Příkladem může být otřes mozku způsobený prudkým dosednutím, dalším smutným příkladem je syndrom třeseného dítěte (z shaken baby syndrome), při němž dochází k těžkým, někdy i smrtelným mozkovým poraněním hrubým třesením a cloumáním dítětem,“ uvádí.

Dítě, které prodělalo úraz hlavy a otřes mozku, může postihnout i nitrolební krvácení. Podle lékařů-traumatologů je krvácení do mozku v dětském věku poměrně vzácné, ale rozhodně ne úplně vyloučené. Jaké jsou jeho příznaky? Silná a neustupující bolest hlavy, zvracení, porucha vědomí. Nitrolební krvácení lze rozpoznat pomocí dvou vyšetření: magnetické rezonance nebo počítačové tomografi e (lidově zvané „cétéčko“).

Musíme k lékaři?

I když si uvědomujeme, že úraz hlavy není legrace, občas si možná říkáme, jestli je opravdu třeba dítě dopravit k lékaři. Podle neuroložky Zuzany Peřinové bychom měli s dítětem vyhledat lékaře při každém větším pádu na hlavu. „Zvlášť to platí, pokud došlo k pádu z větší výšky nebo na tvrdou plochu. Vždy volejte lékaře, pokud pozorujete (i v odstupu několika dní od úrazu!) bezvědomí, zmatenost, zvracení a nevolnost, spavost, křeče, změnu nálady nebo si dítě stěžuje na zhoršení zraku. Varovným příznakem je zhoršující se bolest hlavy,“ dodává.

S úrazy hlavy je spojen jeden mýtus. Podle něj by člověk, který utrpěl úraz hlavy, neměl jít spát, protože už by se neprobral. Odbornice z motolské kliniky jsem se zeptala, zda je na tom něco pravdy. „Není to pravda; pokud je dítě unavené, může jít spát. V případě, kdy není nutná hospitalizace, lékař možná doporučí domácí sledování. Při něm je třeba člověka, který utrpěl úraz hlavy, budit každé 1-2 hodiny do úplného probrání. Postižený přitom musí být schopen odpovědět na otázky a nesmí být zmatený,“ vyvrátila MUDr. Zuzana Peřinová zažitý mýtus, který vznikl možná na základě případů, kdy lidé po úrazu hlavy upadli do kómatu, z něhož se již neprobrali.

Někteří dospělí prodělají po úrazech hlavy a poškození mozku změnu osobnosti nebo přijdou o některé své kognitivní schopnosti, například o krátkodobou paměť. Stává se to i dětem? Podle MUDr. Peřinové ano. „Pokud dojde k poškození mozkové tkáně, může být následkem trvalé postižení - např. ochrnutí, ztráta řeči, paměti, změna osobnosti dítěte, zástava nebo zpomalení celkového vývoje. Vždy závisí na rozsahu a místě poškození. Vážná poranění mozku mají obecně v dětském věku lepší prognózu než stejná poranění u dospělého z důvodu lepší adaptability (přizpůsobení se) vyvíjejícího se mozku,“ optimisticky rekapituluje lékařka vyhlídky dítěte, které prodělalo poranění mozku.

Co potřebuje vědět lékař, kterému předáme dítě s poraněním hlavy?

  • Co nejpřesnější popis úrazu včetně časových údajů.
  • Údaje o bezvědomí a případné poúrazové ztrátě paměti, o případných křečích.
  • Pokud máme podezření, že dítě bylo týrané, je také třeba tuto skutečnost uvést.

Jak poskytnout první pomoc?

  • Hlavu držíme vždy v podélné ose těla, vyvarujeme se předklonům hlavy a jejím rotacím.
  • Hlavu se snažíme udržovat v mírném záklonu.
  • Pokud je postižený v bezvědomí, uložíme ho do polohy vleže na znak s mírně zakloněnou hlavou nebo do stabilizované polohy s ohledem k dalším případným zraněním.
  • Zajistíme základní životní funkce, ošetříme případná další poranění.
  • Trvale kontrolujeme dýchání a krevní oběh, případně poskytujeme nepřímou srdeční masáž.
  • Pokud je postižený při vědomí, uložíme ho do lehu na znak s mírně podloženou hlavou nebo do stabilizované polohy s ohledem k dalším případným zraněním. Ošetříme případná další poranění.
  • V obou případech zajistíme odbornou pomoc.

Názory k článku (11 názorů)
??? Cirilinka 21.3.2012 8:56
*Re: ??? jitka,děti a 1,5 roku 21.3.2012 9:30
U lékaře kreditka 21.3.2012 10:50
Urazy hlavy Jejda 21.3.2012 11:1
*Re: Urazy hlavy Dee Dee+2 kluci 21.3.2012 11:54
**Re: Urazy hlavy Tutenstein 21.3.2012 19:39
*Re: Urazy hlavy Jiřule a 3 skřítkové 21.3.2012 13:12
Ne vždy to jde Karel 22.3.2012 14:39
*!! Irinulka+S 8/07 + E 6/11+// 24.3.2012 8:0
Úrazy dětí fifulilinka 14.8.2012 9:12
Úder do hlavy fifulilinka 31.8.2012 13:1




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Wellness Víkend   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.