tisk-hlavicka

Bilingvální děti a rodina: školní dítě

29.12.2011 Jitka Jensen 32 názorů

Studie bilingválních děti ukazují, že tyto děti mají lepší paměť než děti, které se učí jenom jednu řeč.

Studie bilingválních děti ukazují, že tyto děti mají lepší paměť než děti, které se učí jenom jednu řeč. Učením se několika jazykům současně se buduje větší mozková kapacita. I učení cizím jazykům rozvíjí kapacitu mozku. Mnohojazyčnost neomezuje schopnost se učit další věci, nový jazyk "neparazituje" na tom, co už umíme. Naopak mozek se vyvíjí a každý nový jazyk napomáhá schopnostem chápat a neustále se učit.

Neumí-li člověk jazyk, má problémy se školou. Jazyk se nikdo nenaučí sám na takovou úroveň, kterou potřebuje, aby zvládl studie. Musí být stimulován různým způsobem celým prostředím, což není nijak lehký úkol. Číst, dívat se na televizi, mluvit. Aby dítě zvládlo školu s dobrými výsledky, musí mít dostatečnou slovní zásobu v řeči, ve které se předměty učí. Ale jestliže má základ jiného jazyka, učí se snadněji další.

Ve školním věku jeho slovní zásoba přímo exploduje. Dítě jazykově zvládne úkoly, které mu jsou s ohledem na věk přidělovány. Ve věku kolem 12 let začíná chápat abstraktní pojmy a jeho slovní zásoba se obohacuje novým způsobem.

Učit se jinou, novou řeč na takovou úroveň, jakou potřebujeme například k tomu, abychom zvládli nějaké vzdělání, znamená se učit myslet v této nové řeči. Žák musí různým způsobem trénovat vyjadřovat své myšlenky jak ústně, tak písemně. Učit se takovým způsobem, který odpovídá jazykové úrovni dítěte, aby bylo schopno školní výuku zvládnout.

Často zvládne dítě i střední stádium. V pubertě, ve věku 12 - 13 let, se rozvíjí abstraktní myšlení. Dítě potřebuje novou slovní zásobu, aby mohlo vyjádřit své pocity a myšlenky na nové, daleko vyšší úrovni.

Některé děti jazykově zvládnou školu bez problémů. Ale zdaleka ne všechny. Naučit se jazyk a současně se učit důležité věci pro život není nijak jednoduché. Okolí nestimuluje dítě natolik, aby se naučilo všechny odstíny jazyka Mateřský jazyk není stejně bohatý, jako u dětí, vyrůstajících ve svém vlastním jazykovém prostředí. Slovní zásoba se neobohacuje, dítě neumí ve vlastním jazyce číst. Časem zapomíná svůj původní jazyk. Jazyk se nevyvíjí tak, jako jazyk stejně starých vrstevníků v původní zemi. V nejlepším případě stagnuje. Tohle se týká především dětí, které přijdou do nové země ve školním věku.

Učit se jazyk je sociální proces. Běžný denní rozhovor a jiné způsoby komunikace rozhodují o našem úspěchu a schopnosti jazyk používat. Děti, které mají původ v jiné zemi, které vyrůstají v místech, kde lidé nemluví novým jazykem, mají problémy úspěšně absolvovat školní docházku.

Naše řeč se vyvíjí v komunikaci s lidmi, kteří jsou pro nás v životě důležití, o důležitých věcech, které se kolem nás dějí. Jestliže nemáme motivaci, žít někde a učit se jazyk té země nám není moc platné. Jazyk pro nás musí být důležitý. Naučit se ovládat jazyk kulturně není možné, když neslyšíme slova ve správné souvislosti.

Dítěti, které vyrůstá v novém jazykovém prostředí, chybí všestranná jazyková stimulace, kterou by jinak v mateřské zemi mělo od svého okolí, a učí se svou mateřštinu s omezenou slovní zásobou, kterou třeba potřebuje zrovna v situaci, ve které se nachází, ale která nenapomáhá jazykovému vývoji dítěte.

Jak dlouho trvá, než nově příchozí děti doženou ve škole žáky, mluvící rodným jazykem? Podle studií z USA a Kanady trvá v průměru dva roky se naučit jazyk na úroveň každodenní verbální komunikace. Mnohem delší dobu děti potřebují, aby se vyrovnaly ostatním, narozeným v této zemi: kolem čtyř (v příznivých případech) až osmi let.

Na jazykové znalosti dětí školního věku se rychle zvyšují požadavky. Děti mohou poměrně rychle rozvíjet komunikační dovednosti v kontextu situace v předškolním věku. Ale ještě mnoho let trvá, než řeč na úrovni, kterou potřebují k zvládnutí školy, je plně vyvinuta - jazyk na úrovni, kterou potřebujeme k ústnímu a písemnému projevu, zejména na středním a vyšším stádiu a na gymnáziu. Pro zvládnutí obsahu učebnic a držet krok s výukou je tento druh jazykové dovednosti nezbytný. Průzkumy ukazují, že tohle trvá pět let a více. Školní výuka jazyka má positivní vliv na vývoj těchto schopností.

Jestliže má vícejazyčné dítě ve škole potíže, nemusí to záviset na tom, že se učí současně několik jazyků. Rodiče možná ani nejsou schopni dítěti pomoci s úkoly, protože školní jazyk neovládají.

Učit se jazyk je sociální proces. Hovor a jiná komunikace podporuje vývoj jazyka. Děti cizinců, které vyrůstají v oblastech s vrstevníky, kteří rovněž nemluví jazykem země, mívají velmi omezený styk s jazykem, než začnou školu, zatímco děti, které se učí svůj mateřský jazyk od narození a jsou okolím všestranně stimulovány, se v podstatě učí svou mateřštinu neustále.

Nejlépe se učíme v jazyce, který ovládáme. Dokud vícejazyční studenti neovládnou jazyk na stejné úrovni, jako žáci, kteří se učí ve svém mateřském jazyce, mají horší možnosti školu zvládnout. Vícejazyční žáci proto potřebují souběžně nadále rozvíjet a používat jazyk, který znají nejlépe. Jinak budou beznadějně zaostávat, co se týče znalosti. Výhodou vícejazyčných dětí je, že lépe chápou funkce jazyka a jazykové gramatické formy. Rychleji pochopí symbolické funkce, nebo že několik různých výrazů je možné použít k popisu téže věci, což rychleji rozvíjí symbolické a abstraktní myšlení dítěte. Vícejazyčné dítě přemýšlí jinak, protože může snadno přepínat mezi různými jazyky. To podporuje schopnost vidět více alternativních řešení problémů a případně opustit jednu hypotézu ve prospěch jiné. Tak se rozvíjí verbální myšlení a schopnost používat jazyk jiným způsobem.

Starší studie vycházely z testů dětí nižších sociálních skupin, kde se děti stávaly dvojjazyčnými z nutnosti, často děti, které vlastně dvojjazyčné nebyly, ale byly na dobré cestě se jimi stát, a testovala se řeč majority, kterou dítě ovládalo hůř, s výsledkem, že dvojjazyčnost není pro vývoj dítěte vhodná.

Pozdější studie ukazují positivní vztahy mezi dvojjazyčností a intelektuálními schopnostmi. Dvojjazyčné děti mají lepší výsledky v testech co se týče různých oblastí.

  • Obecný duševní vývoj a větší, širší pojetí konceptu
  • Vědomě analytický přístup k jazyku
  • Kreativita a originální myšlení
  • Citlivě vnímat signály, zpětnou vazbu a neverbální komunikaci
  • Nejsilnější jazyk dvojjazyčného dítěte bývá obvykle jazyk majority
  • Je prokázáno, že bilingvismus podporuje metalingvistické vědomí - jak jsou jazyky konstruovány a jak fungují (Ben Zeev-1977)

Metalingvistické vědomí je samo o sobě významným faktorem duševního vývoje, a to z hlediska gramotnosti a školní úspěšnosti.

Bilingvismus je schopnost se vyjadřovat ve dvou jazycích. Znamená, že dítě vlastní dva jazyky, ale způsob komunikace dítěte je ve skutečnosti jeden. Jazyk je úzce spojený s naší osobností a zprostředkuje ji z velké části prostřednictvím slov. Jazyk je základním kamenem naší identity. Není jen nástrojem komunikace, ale také způsobem budování sociálních vztahů. Pomocí svého jazyka ukazujeme, kdo jsme. (Heyman 1988, Hyltenstam 1993, Söderlindh 1990).

Pro dítě je vždy důležité překročit práh: odvážit se mluvit nebo psát bez ohledu na to, kolik chyb dělá.

Jestliže žák ve škole neprospívá, bývá to z důvodu, že má jazykové nedostatky.

Učit se druhý jazyk vyžaduje jiné schopnosti, než se učit rodný jazyk nebo cizí jazyk. Osvědčené triky, které fungovaly, najednou nefungují u jiného dítěte. Musíme změnit vlastní způsob myšlení.

Naučit žáky mluvit a psát na slušné úrovni a analyzovat, jak to dítěti jde, ne vždycky pomáhá dítěti školu zvládnout. Žáci musí být schopni myslet novým jazykem. A jak víme, že problém často závisí od toho, že žák má nedostatek kulturní kompetence, pochopení a poznání, což žáci, pocházející z této země, získávají doma? Starší žáci mají v začátcích úplně odlišné potřeby, než děti, které přicházejí v nižším věku. Mají jiné potřeby, než žáci, kteří mají s jazykem problémy, i když jsou v zemi narození nebo zde žijí mnoho let.

Dítě se octne v mnoha situacích, které jsou pro ně zcela nové a často neznámé. Chybí mu slova, aby bylo schopno chápat a klást otázky v nových neznámých situacích. Potřebuje chápat, co se děje ve škole. Co se kolem neho děje a proč se to děje. Na co se ptát? Koho se ptát? Často žáci ani nevědí, že by se ptát měli. Vycházejí ze svých předpokladů, z vlastní zkušenosti, přece do školy už řadu let chodilí ve své rodné zemi, a nevědomě berou jako samozřejmost, že všechno je stejné. Ovšem žák má problém pochopit, že škola se liší od školy v jeho rodné zemi. To samozřejmě není tak snadné vědět, a ani žáky, ani rodiče a často ani nové učitele nenapadne o tom přemýšlet.

Škola v nové zemi se obvykle liší v mnoha ohledech, a proto je zapotřebí žáky informovat, co se od nich očekává.

MLUVIT jazykem je nutné trénovat s dítětem tak dlouho, jak je třeba. Diskutovat s dospělými, kteří s žákem mluví, poslouchají, odpovídají na otázky, které stimulují jazyk různým způsobem. A jak dlouho to trvá? To je velice individuální.

Některé děti se učí rychleji než ostatní, bez ohledu na to, zda se učí svůj mateřský jazyk nebo druhý jazyk. Ale každý se učí tak, že mluví, posloucháním druhých, čtou a píšou. Nestačí jen pracovat s cvičeními, kde se v používají slova v různých podobách a významech. Musíme žákovi pomoci používat jeho pasivní slovní zásobu v kontextu. V interakci s lidmi, kteří umí řeč a ví, jak jí používat. Aby dítě zvládlo jazyk na školní úrovni, nestačí jen číst krátké texty, procvičovat slovní zásobu a gramatická pravidla. Musíme se učit používat jazyk v praxi, mluvit s lidmi kolem a tím "získat cit pro jazyk". Takhle se to říká, takhle používáme slova, která jsme se naučili. V neposlední řadě proto, že to usnadňuje chápat, proč lidé kolem reagují jinak, než jsem si představoval. Jak tohle může dítě zvládnout na vlastní pěst?

K tomu, aby člověk rozuměl jazyku kolem sebe, musí mít kulturní kompetenci - kulturní předpoklady. To je možné uskutečnit jen pomocí diskusí a dotazů. Pracovat se slovní zásobou a podněcovat k diskuzím, inspirovat, nikoli myšlenka "na to není čas, to nestačíme". Takhle se žáci učí sami to, co je pro ně relevantní - používat svůj jazyk a rozvíjet ho různými způsoby. Aktivně - ústně í písemně, psát vlastní texty, aniž by byli nuceni je psát bezchybně.

Jde o to, aby se žák se soustředil na jazyk, četl delší dobu, a to buď jednotlivě nebo společně, nahlas, několikrát a různými způsoby. To vede žáka ke čtení knížek pro mládež, které možná na této úrovni nemá odvahu číst, protože text je obsáhlý a on umí tak málo, text obsahuje tolik slov, která vlastně v teto fázi nepotřebuje, protože psaný jazyk se liší od toho, který potřebuje v začátcích.Ve vývoji jazyka existují různé stupně, kterých každé dítě postupně dosahuje - a odvážit se mluvit a psát musí zvládnout co nejdříve. Přimět žáka, aby sám převzal zodpovědnost za vyjadřování vlastních mluvených a psaných myšlenek. Nejen opakovat naučené fráze, což jde v začátcích, než se naučí víc. Nejen vyplňovat cvičení nebo jen jednoduše odpovědět na otázky. Stimulovat k pokusům se vyjadřovat, bez ohledu na to, zda dělají mnoho chyb. Čím víc se bude volně vyjadřovat ústně nebo písemně, tím bude jeho projev lepší.

Názory k článku (32 názorů)
Pardon... Jana 29.12.2011 9:22
*Re: Pardon... Jitka Jensen 29.12.2011 23:53
**Re: Pardon... Kiwii 30.12.2011 13:26
***Re: Pardon... kili 30.12.2011 15:32
**Re: Pardon... pavelp 31.12.2011 14:4
Bibliografie Vítr z hor 29.12.2011 14:57
*Re: Bibliografie Vítr z hor 29.12.2011 14:58
*Re: Bibliografie Jitka Jensen 29.12.2011 23:55
**Re: Bibliografie Jitka Jensen 29.12.2011 23:56
**Re: Bibliografie Markéta 30.12.2011 16:20
Otázka Fatale 29.12.2011 17:13
*Re: Otázka Jitka Jensen 30.12.2011 0:28
**Re: Otázka Fatale 30.12.2011 17:46
***Re: Otázka Lampion911 30.12.2011 21:10
****Re: Otázka Irinulka+S 8/07 + E 6/11+// 30.12.2011 22:50
*****Re: Otázka Jitka Jensen 31.12.2011 12:28
*****Re: Otázka iva 3.1.2012 14:45
****Re: Otázka Jitka Jensen 31.12.2011 11:9
****Re: Otázka a odpoved na ni Monika 5.1.2012 0:13
***Re: Otázka Jitka Jensen 31.12.2011 11:53
**Re: Otázka Fatale 9.1.2012 8:15
no chudáci děti Myss 2.1.2012 16:28
*Re: no chudáci děti Danulu 2.1.2012 18:15
**Re: no chudáci děti hanci neposeda 4.1.2012 15:10
*Re: no chudáci děti iva 3.1.2012 14:41
**Re: no chudáci děti hanci neposeda 4.1.2012 15:20
studie a praxe Monika 4.1.2012 18:56
*Re: studie a praxe judy00 4.1.2012 23:30
**Re: studie a praxe Monika 5.1.2012 4:48
***Re: studie a praxe jukl 5.1.2012 9:43
***Re: studie a praxe Eva 3 deti 5.1.2012 13:31
*Re: studie a praxe Jitka Jensen 5.1.2012 10:10




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

Naše milovaná ---ADELINKA-----ADELINKAFilípekEliška 3.8.2010Naše ADÉLKA ve školce:-)(ve fialovém tričku)FotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.