Předškoláci v roli fyziků

Inspirativní projekt, který připravily studentky pedagogického lycea v Liberci, přidal k dětské chuti objevovat a bádat další rozměr.

Jejich vyučující RNDr. Vladimíra Erhartová říká, že s eTwinningovými projekty s přírodovědným obsahem začala proto, že studentům umožňují studium angličtiny tou nejpřirozenější cestou, a to praktickým používáním jazyka při konkrétní, smysluplné práci. „V rámci našich projektů se žáci naučí nejen spoustu zajímavého z přírodních věd, výrazně posílí svoji vzdělanost v oblasti informačních technologií, zdokonalí se v angličtině, ale také nahlédnou do života svých vrstevníků v Evropě,“ uvádí. Součástí SOŠ a Gymnázia Na Bojišti v Liberci je pedagogické lyceum. Právě jeho studentky se zapojily do projektu, který kromě toho, že studentkám pomohl lépe zvládnout angličtinu, zavedl malé děti do světa fyziky.

Zajímalo mě, jestli nejsou předškolní a mladší školní děti na fyziku moc malé. Sice jsou, jak známo, hodně zvídavé, ale „mají na to“? „Fyzika je věda, která zkoumá svět kolem nás a pomáhá nám mu rozumět. Malé děti mají přirozený zájem prozkoumávat, co je kolem nich, a my bychom měli tento zájem podporovat. Bohužel v dnešní době často děti znají lépe svět prezentovaný pomocí počítačů než ten reálný. Je třeba, abychom jim umožnili skutečně se světa kolem nás dotýkat,“ říká Vladimíra Erhartová. „A to jim rozhodně umožňují jednoduché zajímavé pokusy. Samozřejmě u takto malých dětí není důležité, aby fyzikální jevy a děje dokonale chápaly. Ale měly by je znát, měly by se s nimi setkávat. A pokud k tomu získají pocit, že je to zábava, snad pro ně jednou bude zábavou i skutečné studium fyziky.“

Určitým překvapením pro mě byla i skutečnost, že se na projektu podílely studentky pedagogického lycea. Často se totiž setkávám s názorem, že „fyzika není pro holky“. „Pedagogické lyceum má fyziku pouze dva roky. Myslím, že během těchto dvou let, pravděpodobně posledních dvou let, kdy děvčata budou mít příležitost tuto krásnou vědu studovat, by měla především poznat, že je to věda pojednávající o světě kolem nich, která může být zábavná, využitelná a užitečná i pro ně. Proto jsem před několika lety přišla s nápadem připravovat s nimi na konec druhého ročníku Fyzikální jarmark pro prvňáčky. Náš Fyzikální jarmark se koná vždy na Den dětí a děvčata na něj zvou prvňáčky, kterým potom ukazují jednoduché fyzikální pokusy. Děti si je zkoušejí a s pomocí studentek vyrábějí jednoduché fyzikální hračky, které si pak spolu se zážitky odnášejí domů. Nadšení, s jakým děvčata tuto aktivitu provozují, mě přivedlo na nápad pracovat s prvním ročníkem na eTwinningovém projektu Touch the World - Dotkni se světa. V rámci tohoto projektu děvčata připravovala obrázkové návody na jednoduché pokusy pro děti z mateřských školek v Evropě. Loni to byla skotská a polská mateřská školka. Nadšení děvčat na začátku roku probudil videomost se skotskou školkou. Děvčata se dětem představila a sama měla možnost v reálném čase vidět děti, pro které celý rok připravovala zábavu. Děti si ve školkách pod vedením učitelek pokusy zkoušely. Učitelky snahu dětí dokumentovaly a děvčata pak na společné stránce http://touch-the-world.wikispaces.com/ získávala zpětnou vazbu o tom, jak byl jejich výběr pokusů vhodný a jejich zpracování pro děti přitažlivé. Projekt byl u dětí i studentek tak úspěšný, že jsme se rozhodli v něm pokračovat,“ říká Vladimíra Erhartová. A doplňuje: „Právě proto, že do pedagogického lycea často přicházejí děvčata, která mají dojem, že fyzika je pro ně naprosto zbytečná, chtěla jsem jim ukázat, že i ona ve své práci s dětmi mohou fyziku využít. Protože naprostá většina z nich má k dětem opravdu vřelý vztah, vědomí, že připravují něco pro děti, jim pomáhá překonat počáteční problémy s řešením pro ně nezvyklých problémů. A často velice rychle zjišťují, že i je samotné pokusy baví. Radost a nadšení dětí při provádění pokusů, které jim připravily, pak ještě posiluje chuť dívek i v této fyzikální aktivitě pokračovat.“ Učí se všichni, malí i velcí Zajímalo mě, kdo vybírá pokusy, které se s dětmi zkoušejí. „Výběr pokusů je na studentkách samotných. Je to součást jejich vlastního studia - učí je to plánovat si práci, pracovat se zdroji, spolupracovat. Samozřejmě, že každé téma zahajujeme úvodní hodinou, ve které jim pokusy předvádím já, a zdroje pokusů mohou také najít na naší společné ,pracovní’ webové stránce. Jednotlivá měsíční témata jsem vybrala já po dohodě s kolegyní ze Skotska tak, aby vyhovovala jak našemu studijnímu plánu, tak vzdělávacímu plánu ve skotské školce,“ vysvětlila mi Vlaďka Erhartová. Byla jsem zvědavá i na to, zda mohou dětem fyzikální pokusy pomoci pochopit věci, s nimiž se setkávají v běžném životě. Když se třeba naučí, jak vyvážit papírový model ptáčka na špejli, aby se na ní udržel, pomůže jim to, když stavějí z kostek? „Ano určitě. To je také naším cílem, aby se děti správně orientovaly ve světě, který je obklopuje. Ale samozřejmě že se to nestane po vyzkoušení jednoho pokusu.“

Pomocí jednoduchých pokusů se dají vysvětlit i různé přírodní jevy (zemětřesení, tsunami…). Zkoušely studentky děti seznamovat také s těmito tématy? „Zemětřesení ani tsunami děti, se kterými pracujeme, neznají. Ale děvčata dětem například ukazují, že vzduch kolem nás není ,nic‘ a že má i velkou sílu. Učí je poznat vajíčko syrové a vařené, čerstvé a zkažené, jen podle toho, jak se chovají. Ukazují jim, že to, co vydává zvuk, se chvěje. A samozřejmě spoustu dalších věcí.“

Když mi Vladimíra Erhartová se zaujetím popisovala, co všechno tvořilo náplň projektu, napadlo mě, jak se asi dařilo představování pokusů a jejich uskutečňování, když komunikace s partnerskými organizacemi probíhala prostřednictvím internetu. Podařilo se i tak navázat živou spolupráci? „Ano, myslím, že jsme všichni naši spolupráci chápali jako velmi osobní,“ odpověděla mi vyučující. „Velmi tomu pomohly dva videomosty mezi třídou lycea a mateřskou školkou. První proběhl hned na zahájení projektu. Děvčata se dětem v krátkém programu, který si připravila, představila a zazpívala dětem českou dětskou písničku. A studentky měly možnost děti vidět v jejich prostředí. Bylo to velmi emotivní setkání. Druhým videomostem jsme projekt uzavřeli. Děvčata dětem ukazovala různé typy jednoduchých raketek v akci. Pro děti to byla motivace pro poslední téma, které jsme uskutečňovali. Bezprostřední reakce dětí se děvčatům opět velice líbily. Během celého roku byly obrázkové návody na jednoduché pokusy doplněné fotografi emi a pozdravem dívek, které je připravovaly. Takže děti vždy viděly, kdo pro ně zábavu připravil. A pokusy dětí pak pečlivě dokumentovaly učitelky, včetně podrobných pedagogických závěrů a postřehů. Děvčata tak měla dokonalou zpětnou vazbu během celého roku.“ A kde najdou zájemci všechny pokusy? „Na stránce http://touch-the-world.wikispaces. com/. Většina je zpracována formou prezentací s pečlivě nafoceným postupem tak, aby ho pochopily i děti, které neumějí číst. Jedním z prvních experimentů, který děvčata připravila, byl pokus, kdy tlak vzduchu drží vodu v obrácené skleničce podepřenou pouze kouskem papíru. Pokus se mi zdál pro tříleté děti příliš ,technicky‘ náročný a sama jsem byla překvapena, jak se s ním dokázaly vypořádat.“ Zprvu nepochopení, nakonec nadšení Zaujatá fyzikářka Vlaďka Erhartová by dokázala o projektu, s nímž její tým získal 1. místo národní ceny eTwinning 2011 v kategorii středních škol, mluvit hodiny. Zajímalo mě ale, jak se projekt líbil studentkám pedagogického lycea. „Loňský fyzikální projekt se mi, a řekla bych i mým spolužačkám, zprvu zdál nesmyslný, zbytečný a nepotřebný. Ze začátku jsme vlastně kvůli naší nepozornosti nechápali, co se po nás chce. Avšak brzy jsme pochopili. Práce s dětmi mě osobně baví v jakémkoli směru, tudíž se stala i tak jindy ,nudná‘ fyzika zábavnou. Seznámení a průběžná práce s dětmi v předškolním věku byly fantastické. Hlavně zpětná vazba od dětí a jejich učitelek nám dodala úsměv, vůli a sílu pokračovat v projektu dál.

Na celý minulý fyzikální rok budu vzpomínat ještě léta a věřím, že i do mé pedagogické budoucnosti se budou získané zkušenosti hodit,“ říká studentka Barbora Formanová. Její spolužačka Lucie Sedláková si nejprve myslela, že pro tak malé děti bude těžké vymyslet něco tak, aby to pochopily. „Ale i já sama jsem díky projektu poznala, že fyzika je všude kolem nás. A je dobře, že už děti ve školkách to budou díky nám vědět.“ Vítězný tým se za odměnu vydal na zájezd do Edinburghu, kde studentky navštívily partnerskou mateřskou školu, s níž si celý školní rok vyměňovaly zkušenosti s fyzikálními pokusy. Kromě zážitků z práce s dětmi a z krásného města i jeho okolí si všechny odvezly také povzbuzení a chuť pokračovat v projektu i nadále.

Každá škola se může zapojit Projekt fyzikálních pokusů pro předškolní děti je jen jedním z mnoha střípků pestré mozaiky projektu eTwinning. Aktivita, kterou financuje Evropská komise a ministerstva školství evropských zemí, podporuje mezinárodní spolupráci škol prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Žáci i učitelé mohou díky projektům využít své znalosti cizích jazyků, setkávají se s kulturními odlišnostmi a učí se týmové práci. Některé školy se pustí do spolupráce pouze v podobě e-mailové komunikace, jiné zvolí náročnější program. Obě formy spolupráce mají smysl. Více o programu a o tom, jak se do něj zapojit, najdete na www.etwinning.net.