Nemocné děti a (a) sociální reforma

Na narození Michalky se rodina moc těšila. Čtyřletá Markétka netrpělivě očekávala sestřičku a jednoho únorového dne se konečně dočkala. Michalka byla od pohledu cvalík, vážila 4200 kg a na první pohled byla krásné, zdravé miminko. První tři roky prožívala tahle rodina svoje velké i malé radosti a starosti tak, jako většina ostatních rodin. Markétka šla do školy, Michalka v únoru, kdy oslavila třetí narozeniny, nastoupila do školky a maminka se vrátila do práce.

Do školky se holčička těšila, ale hned po 14 dnech se dostavil první infekt. Pak už to šlo jako na běžícím pásu, rodiče školkových dětí to jistě znají. Michalka měla často horečku, která se šplhala ke 40 °C, rýmu, kašel, bolelo ji v krku. Rodina byla nešťastná, mamince už zaměstnavatel naznačil, že takhle to dál nepůjde a její časté absence z důvodu nemoci dítěte nebude tolerovat. Neustále visela ve vzduchu hrozba ztráty zaměstnání, ale ať rodiče dělali, co mohli, nemocnost holčičky se nelepšila. Doktorka maminku uklidňovala, že to tak některé děti mají a musí se prostě promořit.

Přišly prázdniny, Michalce byly necelé čtyři roky a rodina odjela na dovolenou do Jeseníků. Všichni doufali, že zdravý vzduch holčičce prospěje a posílí ji. Naplánovali krátké denní procházky a hodně pobytu venku. Michalka však na každé procházce fňukala, že ji bolí nožičky a chtěla se nosit, až se na ni maminka i tatínek zlobili. Říkali, že to není možné, že ušli sotva pár metrů a že je líná. Michalka však poplakávala dál a stěžovala si na únavu. Tehdy poprvé začala maminka cítit znepokojení, i když tatínek ji ukliďnoval, že je holčička jen líná, ale přece jen, maminky své děti dobře znají a mají svoji intuici.

Po návratu domů měly věci rychlý spád. Michalce se ze dne na den udělala na bradě obrovská modřina. Michalka se ale nikde nepraštila tak, aby podlitina byla oddůvodněná. Znepokojení rodiče navštívili s obavami lékařku a bohužel slyšeli verdikt, kterého se obávali, „Vaše dcera má leukemii.“

Nastaly dny plné smutku, beznaději, ale i boje. Holčička absolvovala první z řady pobytů v nemocnici a chemoterapii. Maminka odešla ze zaměstnání a na radu ostatních maminek nemocných dětí si zažádala o rodičovský příspěvek z důvodu závažného zdravotního stavu dítěte. Ten jí byl přiznán do roku 2013 a rodina byla vděčná za finanční pomoc během vážné nemoci dítěte. Rodina už tak špatně vychází s penězi a léčba je drahá záležitost. Výpadek příjmu maminky je hodně znát. Holčička vyžaduje zvýšenou péči, řadu potravinových doplňků a také rodiče zkoušejí, samozřejmě společně s adekvátní léčbou klasickou medicínou, i postupy alternativní. Teď ale přišla další rána.

Před několika dny byla schválena sociální reforma, kdy se MPSV v čele s p. Drábkem rozhodlo prodloužený rodičovský příspěvek zrušit. Pro tuto rodinu, ale i pro rodiny ostatních vážně nemocných dětí, je to obrovský problém. Pro rok 2012 budou děti převedeny do I. stupně přípěvku na péči (PNP), ve kterém budou dostávat 3000 Kč měsíčně a do 31.12.2012, je pak nutno děti přeposoudit dle pravidel PNP. Nutno říct, že kritéria PNP jsou nastavena pro starší osoby nebo pro osoby fyzicky hendikepované. Dítě, kterému nechybí žádná končetina, chodí, mluví, je chytré, je podle těchto kritérií naprosto zdravé. Dosud nikdo z politiků nedokázal odpovědět, na jaký stupeň a zda vůbec, dosáhne dítě s leukemií.

MPSV má na svých stránkách prohlášení, nebojte se reformy, jejím cílem není dávky snižovat, jejím cílem je ušetřit administrativní náklady. Ovšem rodičům nemocných dětí je zcela určitě sníží, a to citelně. Původně alespoň slibovali navýšení I. stupně PNP na 6000 Kč jako částečnou kompenzaci rodičovského příspěvku, ale pak na toto zvýšení „zapomněli“.

Smutné je, že vše probíhá tak potichu, že řada rodičů nemocných dětí nemá ani tušení o tom, co se chystá. Začátkem roku 2012 je čeká překvapení.

Opravdu musíme šetřit i na nemocných dětech?