Sexuální život náctiletých

Věk žen i mužů při narození jejich prvního dítěte se od roku 1989 prodloužil o víc než osm let. Znamená to, že mladí lidé začínají sexuálně žít později, nebo že jsou v této oblasti „opatrnější“ a odpovědnější?

Když v 90. letech minulého století naši přední sexuologové Jaroslav Zvěřina a Petr Weiss ze Sexuologického ústavu 1. FL a VFN prováděli rozsáhlý výzkum sexuálního chování české populace, dospěli k závěru, že dospívající začínají se sexem mnohem později než jejich vrstevníci v časech totality. Uvádějí například, že v roce 1993 mělo před patnáctým rokem věku první sexuální styk 5,2 % chlapců a 2 % dívek, v roce 1998 nepatrně vzrostl počet chlapců na 5,3 %, dívky ale ztrácely panenství před patnáctinami jen v 1,3 % případů. Zdá se však, že v 21. století je už všechno jinak.

V generaci dnešních 15-17letých totiž přiznává první sexuální zkušenost před dovršením 15 let třikrát víc chlapců (15,8 %) i dívek (10,4 %). V právě vydané publikaci Na prahu dospělosti, která přibližuje nový průzkum mapující představy a chování současné mladé generace, to uvádějí brněnští sociologové Katrňák, Lechnerová, Pakosta a Fučík. Podle autorů se tak sbližuje doba sexuální zralosti a vlastní zahájení sexuálního života. Sexuální zralost, která je jednoznačněji měřitelná u dívek (příchodem menstruace) se ve vyspělých zemích snižuje. Lapidárně vyjádřeno: „Když mohu, tak to dělám.“

Nicméně výzkumníci objevili zajímavou souvislost: Čím vyšší je vzdělání matky, tím později mají dospívající děti první sexuální zkušenosti. Patrně se tu odráží fakt, že vzdělanější rodiče věnují větší pozornost tomu, jak jejich potomci tráví volný čas, více je motivují do různých zájmových aktivit. Navíc děti vzdělanějších rodičů také obvykle dosahují vyššího vzdělání než jejich vrstevníci, takže před patnáctinami je už mnoho z nich na víceletých gymnáziích. Suma sumárum: víc zájmů, víc práce - méně myšlenek na sex.

Láska, nebo prázdninový flirt?

V dospívání více než kdy jindy platí, že dívky mají zájem o starší chlapce, stejně staří spolužáci je jako partneři příliš nelákají. A tak obvykle mívají první sexuální styk s partnerem zhruba o dva roky starším. Pro patnáctiletého kluka je stejně stará dívka téměř nedostupná, takže mu nezbývá než počkat dva tři roky, až bude pro jiné „patnáctky“ dostatečně atraktivní, nebo si najde partnerku o něco málo mladší, než je sám.

První sex tedy obvykle mívá patnáctiletý mladík s mladší partnerkou a patnáctiletá dívka se starším partnerem.

„Je první pohlavní styk z hlediska dívek a chlapců plánován, nebo se jedná o emotivní a do jisté míry náhodnou záležitost?“ ptají se autoři dál. Ledacos napoví údaj o tom, jak dlouho spolu dvojice chodí. „Můžeme konstatovat, že z hlediska délky chození s partnerem před prvním pohlavním stykem jsou mladší dívky (před sedmnáctým rokem života) poněkud rozvážnější než chlapci,“ uvádějí sociologové. Pro přesnější představu: v sedmnácti činí ona průměrná délka chození necelé tři měsíce.

„Téměř třetina chlapců (29,1 %) charakterizuje svůj první pohlavní styk jako prázdninový flirt s někým, koho nepovažovali za stálou partnerku,“ uvádí se v knize Na prahu dospívání. První sex jako vyvrcholení flirtu ale prožije jen 15,5 % dívek. Naprostá většina náctiletých uvádí, že svůj první styk měli se stálým partnerem (70 % dívek, 53,1 % chlapců). K podobným závěrům dospěli před deseti lety i Weiss se Zvěřinou - i jejich data ukazují, že „mnohem více chlapců než dívek prožije svůj koitální debut jako náhodnou zkušenost než jako dopředu promyšlený a plánovaný akt s trvalou partnerkou“.

Antikoncepce

Zdá se však, že obavy rodičů z nechtěných následků v podobě těhotenství nejsou na pořadu dne. „Téměř čtyři pětiny (78,7 %) respondentů v našem souboru uvedlo, že se jejich první pohlavní styk odehrál s použitím antikoncepce. To je významný posun, neboť sociologické sondy do české populace v průběhu první poloviny 90. let minulého století ukazovaly, že antikoncepci při první souloži použije sotva polovina párů,“ píší autoři. Při používání antikoncepce přitom nejsou patrné vlivy kulturní úrovně rodiny - s ochranou se milují děti vysokoškoláků i vyučených, je stejně důležitá pro děvčata i pro kluky. Je jim totiž naprosto jasné, že chtějí sex jako součást partnerského vztahu, ale že si rozhodně ještě nechtějí komplikovat život početím dítěte. (Zahraniční výzkum ukazují, že například v USA se na antikoncepci samostatně spoléhá víc dívek, zatímco v některých evropských zemích -Velká Británie, Francie, Holandsko - naopak je zajištění ochrany při styku víc v režii chlapců.)

V současné době však zdaleka nejde jen o riziko otěhotnění, ale i o nebezpečí AIDS. A tak není bez zajímavosti vědět, jaký druh antikoncepce náctiletí obvykle používají.

Ukazuje se, že z 64,2 % se jedná o prezervativy, třetina respondentů (31,4 %) uvádí hormonální antikoncepci. Znamená to, že prezervativy jsou pro náctileté snáze dostupnější než hormonální antikoncepce, nebo že mladí myslí i na riziko AIDS? Výzkumníci se dostali k odpovědi na tuto otázku malou oklikou - ptali se totiž, jestli spolu partneři mluvili o AIDS dříve, než se spolu poprvé vyspali. A zdá se, že čím jsou náctiletí starší, tím častěji na tohle téma zabrousí (17letí o něm mluvili v 31,7 %, 16letí v 35,1 %, ale 15letí jen v 25,5 % případů, 14letých mluví o AIDS jen pětina). Nicméně „velké téma“ to mezi dospívajícími není, 64 % respondentů uvádí, že „AIDS neřeší“, tedy že se o tuto problematiku nezajímá.

To do jisté míry koresponduje s tvrzením Jiřího Pressla, vedoucího lékaře Drop In, že relativně malý počet nakažených v Česku v posledních letech celkově ukolébal obavy z této nemoci, takže se naopak můžeme dočkat nárůstu nových případů.

Sex a věrnost

Co si myslí 15-17letí o tom, jestli má být sex spojený s partnerskou věrností? „Podle dvou třetin chlapců a dívek (66,5 %) by sexuálnímu vztahu měl předcházet dlouhodobější partnerský vztah. Sex není považován za něco nahodilého, je přirozeným vyústěním vztahu s emocionálně blízkou osobou,“ zjistili autoři publikace. Zhruba desetina mladých (13,3 %) si myslí, že vedle trvalého partnerského vztahu je možné spát i s někým jiným - častěji to tvrdí chlapci.

Naprostá většina náctiletých ale vidí sex jako „monogamní činnost“, která by se neměla odehrávat bez romantického citu.

„I když mladí dnes začínají žít sexuálně poměrně brzy, nemůžeme o nich tvrdit, že si v tomto ohledu počínají nezodpovědně, nebo dokonce rizikově. Sex považují na nedílnou součást svého dospívání, spojují jej s láskou, partnerskou věrností a antikoncepce je mezi nimi rozšířená,“ shrnují autoři. Že mezi patnácti a sedmnácti se zdají tři měsíce už jako dostatečně „dlouhá známost“ v zásadě odpovídá pojetí času v tomto věku - nutit náctileté k chování, které by odpovídalo našemu dospělému vnímání času, by vedlo spíš ke zhoršení vzájemných vztahů, k utajování jejich známostí než k oddálení sexuálních aktivit.

S využitím publikace Tomáši Katrňáka, Zdeňky Lechnerové, Petra Pakosty, Petra Fučíka Na prahu dospělosti, kterou v roce 2011 vydaly Muni Press a Dokořán