Máme doma malého, tříletého puberťáka

Máme doma malého "puboše" a to jsou mu teprve 3 roky. Mluvit začal kolem dvou let a od té doby se jeho slovní zásoba opravdu hodně rychle rozšiřovala, teď je schopen říct COKOLI na COKOLI. Vyrůstal převážně mezi dospělými a pokud potkal nějaké dítě, bylo většinou menší (nebo starší a nemluvné). Z dětského slovníku nám tedy zůstalo jen "kakaíčko"

Musím říct, že umí pefektně použít "dospělácké věty". S oblibou proti nám používá naše vlastní "odsekávací" a "uzemňovací" věty. A opravdu ho to baví. Nesmím zapomenout na to, že jako správný puberťák musí mít vždycky poslední slovo. Občas už mě to dohání k šílenství. Samozřejmě ještě nechápe (nebo to tak aspoň vypadá), kdy je na rodiče drzý a kdy je to ještě sranda. A my se občas šíleně bavíme, ale musíme se otočit, aby neviděl, že se smějeme a tak si "nepodrazili" vlastní výchovný efekt.

Nedávno se mu pod pusinkou udělal nefalšovaný "jebáček". Mezi mnou a manželem to vyvolalo jen utvrzení v tom, že už je teda opravdu v pubertě a pokud to dobře dopadne, tak se z toho tak ve třiceti dostane. Je to v rodině, jeho dědeček se z puberty dostává až teď a to je mu skoro 40. Nutno dodat, že ani my, rodiče, na tom nejsme o moc lépe.

SYN: "Maminko a proč je ten pták oranžovofialovohnědožlutomodrej?"

MÁMA: "Protože" (nějaká neodkladná činnost)

SYN: "A proč má takovej zobák a ne takovej?"

MÁMA: "Protože…a proč tě to teď zajímá?" (stále poslouchám jen na půl ucha)

SYN: "Protože" - hrozný smích a útěk do pokoje

SYN: "Sem nevěděl, že to nemůžu dělat" (házení plyšáků na skříňku, ze které potom vypadla police - velký plyšák)

MÁMA: "A co sis vlastně myslel?"

Po nějaké době:

MÁMA: "Nemusel jsi mě u toho lechtání i kousat"

SYN: "A co sis vlastně myslel?" (navzdory všemu nechápe, že ženský tam mají prostě "A")

"Musíš mi to pití udělat teď hned, protože jsem tvůj syn!"…"A já bych chtěl chleba s bagetou (rozuměj Nugetou), protože musím vyrůst a dosáhnout na zvonek!" (reklama)…"Tahle hra mě teda nebaví, dělá se pořád to samý SÉM TÁM, SÉM TÁM." (pexeso)…"Ty lidi sou fakt praštěný, koukej jak šílej" (v Tescu)

Teď tu zrovna lítá a křičí, je tygr. Před chvilkou se vozil v papírový krabici, na kterou si "zavázal" vodítko pro kočku - i s kočkou. A teď se mě snaží přesvědčit, ať už nepíšu, protože se mi ošoupou prsty a pak je budou muset s dědou uříznout (děda je řezník, na tohle teda nevím, jak přišel).

A i přesto, že mám toho občas PLNÝ ZUBY, musím uznat, že nic krásnějšího není. I když mě to někdy štve tak, že bych i křičela (mamí, mamí, mamí, mamí, mamí, mamí 30x do minuty a stále znovu dokud ho nezaregistruji a za půl hodiny znovu kvůli něčemu jinému), snažím se kousat do rtu…protože tohle období je fakt BOMBA.

Přeji všem pevné nervy při výchově malých puberťáčků. Nic krásnějšího přeci být nemůže.