Hladový Adámek

Adam nějak rychle roste. Sice se už narodil větší, že některé oblečení ani neoblékl, ale teď poporostl ještě víc. Měřili jsme ho před koupáním a měl už 59 cm. Začínám už odkládat některé dupačky a body, které mu nejsou.

Většinu oblečení jsme dostali od švagrové Jitky (po dvou jejích dětech a toho oblečení je opravdu hodně) a myslela jsem si, že není možné, aby vůbec tolik věcí unosil. Omyl. Na tělíčko Adamovi oblékám body, košilky moc nepoužívám. Body mu musím měnit několikrát denně, zvlášť rád je počůrává, když ho přebaluji.

Poslední dobou jsme bojovali s kojením. Nejdříve jsem si občas nebyla jista, z jakého prsu jsem naposledy kojila. K tomu účelu mi Skoky vystřihl kousek papíru, napsal na něj: "Tady jsem jedl naposledy. Adámek" A lísteček si nyní už jen v podprsence přehazuji zleva doprava a naopak. To byla jen drobnost.

Horší bylo, když se z něho stal stále hladový Adam. Začalo to někdy začátkem minulého týdne (to mu bylo 2 a půl týdne) a prožili jsme docela krušné chvilky. Prostě chtěl pořád jen jíst a jíst. Ručičku dával do pusinky, div že si ji nespolkl, když jsem ho vzala (nebo i Skoky) na ruku, tak hledal prs. A ještě to bylo doprovázeno velkým pláčem, no spíš řevem, na který nezabíralo absolutně nic. Zajímavé je, že takový velký hlad měl hlavně večer, přes den to relativně šlo. Když řve hlady, vypadá takhle, a to ještě není ta nejhorší fáze řvaní:

Pláč si můžete poslechnout a pustit i v podobě videoklipu tady (je to dost velké - 1,2MB).

Začala jsem proto Adama častěji kojit, někdy i každou hodinu. Večer jsem mu dávala napít dokonce z obou prsou. A pořád měl hlad. Na doporučení Jitky jsem po kojení ještě odstříkala pár kapek mléka, které v prsu zbyly. To aby se mi tvořilo více mléka. A odstříkané mléko jsme rovnou ten samý den i využili. Sice jsem ho přes den neodstříkala moc (po úporném celodenním snažení bylo v kádince něco málo přes 25 ml), ale večer jsme ho ohřáli a dali Adamovi na lžičce. Probíhalo to asi tak, že jsem Adama nakrmila z jednoho prsu - nestačilo, za pět minut začal řvát; dostal najíst i z druhého prsu - zase začal koncert a když dostal zbytek na lžičce, tak potom už byl spokojený. Prostě jsme ho "nacpali" a za dalších pět minut už spal.

Obávala jsem se, že mám málo mléka a Adámkovi to stačit nebude. Babičky už mu samozřejmě chtěly dávat čaj a snad i umělou výživu, ale to jsem jim zakázala. Prý je hladový, tak mu musím něco dát…. Ano, ale mateřské mléko. Proto jsem kojila a kojila a už jsem si připadala, že nic jiného přes den nedělám.

Co nám pomohlo a řekla bych, že i zachránilo od různých čajíčků? Zavolala jsem do Thomayerovy nemocnice na linku kojení, aby mi poradili, co s tím mým nenasytou dělat a jak zvýšit moji produkci mléka. Rozebírala jsem náš problém s ochotným pánem z různých stran. Nakonec mi doporučil, abych před kojením vždy odstříkala trochu předního mléka (stačí 5 ml), které je spíše na zahnání žízně, a tím pádem bude Adam dostávat více zadního výživného mléka, které ho i zasytí. Přední mléko obsahuje hodně cukrů, které mohou Adámkovi v bříšku začít kvasit, a pak už nezbylo místo pro tučné mléko.

Při odchodu z porodnice jsem dostala leták "Jak úspěšně kojit". Na jednom místě je napsáno: " Aby dítě vypilo dostatek tučného mléka, doporučuje se od 2. týdne kojit v průběhu jednoho krmení jen z jednoho prsu." Ale na jiném místě je zase napsáno: "Bezpečným způsobem, jak tvorbu mléka opět zvýšit, je častější přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení…" Nevěděla jsem, čím se mám tedy řídit, proto jsem se také zeptala. Kojit mám jen z jednoho prsu, kdyby nezabralo odstříkávání předního mléka před kojením a Adam by byl stále hladový, pak můžu začít uvažovat o kojení z obou prsů během jednoho krmení.

Světe div se, ono to zabralo a už z něj není takový hladovec! Těžké období jsme už překonali a myslím, že se Adámek i zklidnil a tolik nepláče. Dokonce se pomalu propracováváme ke kojení po 3 hodinách (oproti kojení každou hodinu). Jednou večer dokonce usnul před 10 hodinou a probudil se na další krmení až ve 3 hodiny ráno. Myslela jsem, že hodiny asi ukazují čas špatně. Jinak se v noci budí na krmení pravidelně po třech hodinách, většinou ve 12, ve 3 a v 6 hodin.

Mimochodem v tom letáku z porodnice je taky napsáno: "Kolem 3. a 6. týdne, později pak kolem 3. a 6. měsíce dítě rychleji roste, což se projeví spíše na jeho délce než na vzestupu váhy. V tomto období bude potřebovat více energie v podobě mléka a bude žádat i častější pití. Organizmus matky je schopen na zvýšenou spotřebu mléka reagovat a dokrm není ani zde nutný." Jednoduše se to vyplnilo. Adam chtěl častěji pít a mně se produkce mléka také zvýšila (ale trvalo to 3-4 krušné dny!).

Po kojení následuje odříhnutí. I tady nám to trochu vázne. Buď si Adámek odříhne do 10 vteřin, a to se silou a intenzitou dá klidně přirovnat k dospělému chlapovi (z hospody), nebo si ztěžka odříhne až tak za hodinu (což bývá častěji). Když si neodříhne po 10 minutách nošení na rameni, dáme ho do postýlky - v noci na bok, přes den na zádíčka, protože jsme u něj. Asi za hodinku začne otevírat pusinku jako ryba na suchu, a to už víme, že si potřebuje říhnout. Jenže ho to v bříšku tlačí, neví jak si odříhnout a jde mu to ztěžka, tak u toho začne plakat. Naštěstí od narození ještě ani jednou neblinkal, ale hlídat ho samozřejmě musíme.

Buď jsme byli minulý týden se Skokym už hodně nevyspalí, nebo jednoduše začínáme blbnout. Oběma se nám povedli kousky, které bychom asi jinak nedělali. Já jsem totálně zničila dva dudlíky. Dala jsem je vyvařit do hrnce, ale zapomněla jsem na ně a vesele šla kojit. Skoky náhodně přišel do kuchyně a vidí na sporáku jen hrnec a pod pokličkou plno kouře. Nadzvedne pokličku, vyvalil se dým a hlavně hrozný smrad. Skoky vykřikl, Jitka o patro výš za 10 vteřin křičí, že něco hoří… Původně byly v hrnci dva dudlíky, nyní tam zbyla jen roztavená umělá hmota a guma, která nesnesitelně zapáchala. Když to zchladlo, hmota ztuhla a vytvořili se na povrchu už jen bubliny. Do popelnice šel celý hrnec i s obsahem. Přes celou noc jsme měli otevřené okna v celém domě, ale druhý den to bylo pořád cítit.

Skoky exceloval dokonce několikrát. Měla jsem Adama v náručí, který plakal, a spletl si nás. Cpal mi dudlík do pusy. Nějak mu to nepřipadalo divné, až když jsem mu řekla, že mně ne, ale Adamovi ho má dát. Jiný den se pustil do polévky vidličkou a nožem a dokonce si na zubní kartáček dal místo pasty tekuté mýdlo! Asi se u něho předporodní roztržitost otců opozdila a projevila se až teď. ;-)

Také jsme byli v poradně, Adama zvážili a už má 4, 53 kg. Jinak je zdravý a na další prohlídku jdeme v 6 týdnech. Kontrola kyčlí dopadla také dobře a má je v pořádku. Nemusí nosit žádné plenky navíc, stačí jen papírová plenka. Na kontrolu k panu ortopedovi ještě musíme jednou za 6 týdnů.