Tři nejčastější mýty o písmové předloze Comenia Script

Z pohledu mé dvacetileté praxe v oblasti psychologie rukopisu bych formuloval tři nejčastější mýty uváděné v souvislosti s písmem Comenia Script Radany Lencové:

1. Je rychlejší - od 30.let minulého století je experimentálně prokázáno, že nespojité písmo je výrazně pomalejší viz např., výzkumy expertky v této oblasti Kláry Romanové. Comenia Script tedy není vhodné, chcete-li si udělat rychlé poznámky (viz např. na přednáškách)
2. Je čitelnější - čitelnost souvisí se situací a sociální rolí, kterou pisatel zaujímá. Jinou vyžadujeme u oficiálních dokumentů a jinou u soukromých poznámek. Mimochodem během mé praxe (tj. vzorek mnoha tisíc rukopisů) jsem se setkal s minimem nečitelných rukopisů určených pro oficiální účel (např. životopisy pro zaměstnavatele). Možná by veřejnost překvapilo, jak čitelné jsou např. dopisy vězňů, a to i těch, kteří dosáhli pouze základního vzdělání, svým kurátorům.
3. V mnoha zemích Evropy se děti psacímu písmu neučí. To neodpovídá realitě, co např. Francouzi, Němci, Italové, Rakušané, Španělé, Britové, Poláci, Rusové atd. Některé z psacích předloh byly nedávno otištěny v časopisu TVAR 10/06, k nahlédnutí jsou také na internetových stránkách České Grafologické komory.

Změna současné písmové předlohy je podle mého názoru skutečně žádoucí. Ta stávající je příliš sevřená a tvary velkých písmen na současnou dobu relativně komplikované. Nicméně Comenia Script bych nevolil a to již z čistě praktických důvodů. Není ani rychlý ani nutně čitelnější. Navíc jeho výukové materiály se zdají notně předražené. A to ještě zbývají vážné odborné důvody proti jeho zavedení založené na výzkumech neuropsychologie, o nichž bych se rád rozepsal v samostatném článku.

Autor je psycholog rukopisu a psychoterapeut, předseda České Grafologické komory