Nejčastější mýty o kojení I

Nebo třeba: pokud často kojíte, nestačí se vytvořit další mléko. Přečtěte si první díl našeho dvoudílného seriálu o tom, čemu všemu také ženy věří, ale skutečnost je úplně jiná.

Dalším z častých nepravd o kojení je, že nalitá prsa znamenají dostatek mléka a měkká prsa naopak nedostatek. Není to pravda. Během šestinedělí se prsa nalévají více, a to díky většímu množství poporodních hormonů, které podporují laktaci. Později se laktace více přizpůsobí dítěti, prsa se nalévají méně nebo vůbec a mléko se tvoří hlavně přímo při sání dítěte. Prázdná prsa po kojení jsou známkou dobrého vyprazdňování prsou a signálem pro mozek, aby další mléko rychle vytvořil.

Uveďte spolu s námi na pravou míru i další oblíbené mýty o kojení.

Mýtus 1: Dítě stále pláče, má hlad

Jen velmi málo dětí vytrvale pláče díky hladu. Většinu trápí bolesti bříška, nadýmání, nepohodlí, strach, potřeba být s maminkou, únava a podobně. Pláč je jediný vyjadřovací prostředek dítěte a říká jím vše. Dobře prospívající dítě jistě nepláče hladem, ale z jiného důvodu.

Mýtus 2: Zelená stolice = hladová stolice

Zelená stolice není hladová stolice, jak se mnoho maminek domnívá. Ta má jiný vzhled (hnědá, zapáchající, velmi sporadická). Může jít jen o důsledek změny ve složení mateřského mléka v rámci růstového spurtu. Nebo dítě pije mnoho předního mléka bohatého na laktózu (častější v létě nebo při velmi častém kojení). Dalším z možných důvodů je intolerance laktózy či alergie na bílkovinu kravského mléka (ze stravy matky), případně o střevní infekci. Je dobré poradit se s lékařem.

Mýtus 3: Kolik mléka odstříkám, tolik ho ve skutečnosti mám

V prsou může zůstávat až 70 procent mléka. Záleží na tom, jak dlouho je žena po porodu (čím je tato doba kratší, tím lépe se mléko spouští a odsává a také je možné ho odsát více), jakou má techniku odstříkávání nebo odsávání, zda byla zvyklá odsávat pravidelně. Množství odstříkaného mléka není žádným důkazem o skutečném množství mléka.

Mýtus 4: Časté kojení snižuje tvorbu mléka

Opak je pravdou. Čím více mléka dítě vypije, tím více se ho vytvoří. Laktace je založena na jednoduchém systému nabídky a poptávky. Při růstových spurtech nebo kdykoliv, kdy je potřeba zvýšit laktaci častým kojením, se ale vyzbrojte trpělivostí. První den či dva se skutečně může zdát, že je mléka méně, ale mozek musí dostat časový prostor k tomu, aby stihl zareagovat. Nejpozději do 3-4 dnů je mléka zase zcela dostatečné množství.

Mýtus 5: Přestávka mezi kojením by měla být 3 hodiny

Jinak se prý může natrávené mléko smíchat s novým. Ani toto tvrzení není pravdou. Mateřské mléko je mnohem lépe stravitelné než umělé, a proto dítě může kojení vyžadovat častěji, i po 1,5-2 hodinách. Dítě by mělo být kojeno podle jeho požadavků, což u novorozence může být i 12-15krát denně. Po 6. - 8. týdnu se začíná tvořit v kojení určitý režim, a dítě vyžaduje kojení obvykle 2-3 hodiny přes den a 2-4krát v noci.

Mýtus 6: Dítě může zůstat u prsu i dvě hodiny

Takto dlouhé kojení není v pořádku, není efektivní, je nutná kontrola techniky kojení a úprava režimu, aby si dítě nezvyklo, že u prsu se jen spí, ale jíst se nemusí. Maximální délka kojení u novorozence by měla být asi 45 minut - s prostřídáním obou prsou a krátkým odříhnutím. S vyšším věkem se tato délka může snižovat až ke 2-5 minutám ve 3 měsících (ale není to pravidlo, obvyklá délka je 10-15 minut), dítě se totiž naučí pít rychleji a efektivněji.

Mýtus 7: Dítě, které hodně spí, nebuďte na kojení

Pokud dítě přibývá na váze pomalu, nebo jde o menší, nedonošené dítě, či o dítě se žloutenkou, tak je nutné ho budit, aby počet kojení byl alespoň 7-8krát denně. Nadměrná spavost může signalizovat i to, že je dítě příliš slabé na to, aby dávalo najevo své potřeby.

Mýtus 8: Dítě nepřibývá na váze = mám slabé mléko

Tzv. slabé mléko v podstatě neexistuje. Je to velice vzácný jev, kdy je tučnost mléka skutečně natolik nízká, že nepokryje výživové potřeby dítěte. V drtivé většině případů je na vině chybná technika kojení nebo sání dítěte, které neumožňují efektivní pití, případně nedostatečný režim kojení (malá četnost kojení, omezování délky kojení). Ve výjimečných případech může jít i o skutečný nedostatek mléka.

Mýtus 9: Kojení delší než rok vede k závislosti

Dříve bylo zcela běžné kojit dítě do 3-4 let i déle, pouze posledních 100 let se kojení považuje za něco, co je nutné omezit. Je přitom dokázáno, že děti, které jsou kojeny dlouhodobě, nejsou později závislé na své mamince, ale naopak se cítí na světě bezpečněji a jsou proto nezávislejší.

Autorka je laktační poradce a provozovatelka stránek www.kojeni.net