tisk-hlavicka

Babička? Jesle? Chůva?

7.9.2009 Zuzana Ježková Máma a já 121 názorů

Aneb kam s ním?

Některé maminky by rády byly se svým dítětem doma i po skončení rodičovské dovolené. Jiné se naopak chtějí nebo musejí vrátit do práce dřív, než jejich prcek vyroste z plenek. A někdy se prostě jen hodí, aby milovaného kojence či batole pravidelně někdo na pár hodin týdně pohlídal. Kdo ale mámu nejlíp zastoupí - to věru není otázka jednoduchá.

"Říká se, že domovy důchodců jsou pomstou dětí za jesle, a je to pravda," cituje Pražský deník 3. února 2009 psychologa Jeronýma Klimeše. Jeho slova byla reakcí na uveřejněnou informaci, že do roku 2010 by členské státy EU měly mít k dispozici nějaký typ zařízení pro 33 % dětí do tří let věku (v současnosti v ČR navštěvuje jesle jen asi 1 % dětí). Toto opatření má pomoci ženám vrátit se po kratší "mateřské" na trh práce. Jeroným Klimeš to vidí jasně: kolektivní zařízení jsou pro děti vhodná až ve chvíli, kdy jsou schopny kolektivních her (a to jsou nejdříve od tří let věku). "Umístění do těchto zařízení do tří let je týrání dětí," vztyčuje Klimeš varovný prst a dodává, že prospěšnější je například blízkost a péče prarodičů.

Slova psychologa vedou selský rozum k úvahám: Může být opravdu týráním to, že batole stráví např. mezi jinými dětmi v jeslích cca 5 dní v měsíci (což je zákonem povolené maximum, pokud matka nechce přijít o rodičovský příspěvek)? A musí se nutně účastnit kolektivních her? Stejně jako doma, tak i tady se přece může zabavit hrou s autíčkem či panenkou, stavěním kostek, skládáním puzzle... Navíc si možná lépe (protože postupně) zvykne na dětský kolektiv a cizí "tety". Pozdější přechod z domácího prostředí do mateřské školky pro ně pak nejspíš nebude tak drsný, jako tomu bývá v případech, kdy je malé dítě navyklé být stále s jedním z rodičů (příp. s prarodičem) a jeho kontakt s vnějším světem je velmi omezen.

Obecně se dětští psychologové shodují, že péče o dítě by zhruba do jeho tří let měla být záležitostí rodiny, a to z důvodu specifických potřeb mrněte. Ke svému všestranně zdravému vývoji zkrátka dítě potřebuje mít intenzivní vztah se svými nejbližšími. Ve své rodině se prcek cítí nejlépe a maminka je pro něj v prvních, pro jeho další život nejdůležitějších letech středobodem vesmíru... Jenže pokud se máma malého dítěte sama rozhodne nebo je nucena vrátit se do práce, ne vždy má možnost péči o svého kojence či batole plně zajistit z vlastních, rodinných "zdrojů". Na řadu pak přichází hledání jiných možností, jak skloubit pracovní život obou partnerů (nebo osamělé matky) s péčí o malé dítě. A tady moc na výběr není - buď mohou rodiče hledat nedostatkové státní jesle či nějaké soukromé zařízení pro děti mladší 3 let, nebo se mohou poohlédnout po chůvě (vychovatelce), resp. paní na hlídání. Namístě je samozřejmě vysoká ostražitost při výběru, jak se dále dočtete v příspěvku maminky Jitky. K hledání nerodinné péče by každopádně mělo dojít - právě kvůli specifickým potřebám tak malého dítěte - až po důkladném zvážení a výsledkem by pak měl být dobrý pocit rodičů, že pro svého potomka udělali v dané situaci to nejlepší.

Psycholožka Eva Lábusová v článku "Hlídání dětí do tří let: Velké téma současného rodičovství" na svých internetových stránkách cituje socioložku Radku Dudovou: "Nesouhlasím s nastolením diskuse v duchu neřešitelného dilematu: buďto matka jde do práce, a dítě tudíž vychovávají cizí osoby, nebo matka zůstane doma, a dítě je tudíž v její péči. V českém prostředí jsme bohužel svědky vyhrocování tohoto problému na neúnosnou úroveň (...) I matky, které pracují, tráví se svým dítětem přibližně polovinu jeho bdělého času, a to nepočítám dovolenou či eventuální možnost zkráceného úvazku. Pokud se zbylý čas rozdělí mezi otce dítěte, babičky a další osoby z rodiny a mezi pobyt v kvalitních jesličkách či školce, má podle mého názoru dítě ideální podmínky pro rozvoj." Podle Radky Dudové jde především o to, aby byly zajištěny podmínky, které by umožňovaly naplnění potřeb nejen dětí, ale i dospělých.

Situaci rodičů malinkých dětí bychom tedy mohli shrnout takto: Kdo chce dát dítě do jeslí, měl by k tomu mít možnost (a ta je u nás v současnosti kvůli malému "výskytu" těchto zařízení mizivá). Kdo nechce, nechť je s dítětem doma, dokud prcek nevyroste v předškoláka a nenastoupí do mateřské školy, nebo ať hledá jiné cesty, jak péči o svého potomka zaopatřit. Pojďte se s námi nyní podívat, jak některé z těchto možnosti vypadají v reálu.

Dítě má přece DVA rodiče

Jednatřicetiletá Lea miluje svého půlročního syna. Dítě si přála už dlouho a mateřství si očividně užívá. Přesto stále intenzivněji zvažuje návrat do zaměstnání. "Pracovala jsem na směny u dětí s postižením, manžel učí v jazykové škole, takže taky nemá pevnou každodenní pracovní dobu. Ráda bych našla něco na poloviční úvazek tak, abychom se s manželem u malého mohli střídat, klidně i noční a víkendové směny," uvažuje energická Lea, která před narozením svého chlapečka žila velice aktivním životem a byla zvyklá být hodně mezi lidmi. To jí teď zřetelně chybí, i když zamilovaně chová svého Janíka. Být doma s dítětem "na plný úvazek" ji prostě neuspokojuje a nepociťuje jako nutnost, aby byla se synkem stále jen ona. Do jeslí by ale zatím malého dát nechtěla a neuvažuje ani o soukromém hlídání. Věří, že dokážou s manželem skloubit svůj pracovní čas tak, aby se u malého prostřídali. "Janík má přece dva rodiče. Tak proč bychom nemohli být dva pracující a zároveň dva starající se o našeho syna?" uzavírá svoji krátkou úvahu.

Lea je rozhodnutá svůj návrat do práce, ač jen na částečný úvazek, realizovat bez využití nerodičovské péče (nemá po ruce ani žádné "hlídací" příbuzné). Daní za to zřejmě bude minimum volného času, který by rodiče mohli trávit s dítětem společně...

Jesle ano. Nebo ne?

Jak již bylo popsáno výše, obecně se má za to, že malé dítě patří k mámě (či jiné nejbližší osobě, ke které si může vytvořit silné pouto), a to nejlépe do svých 3 let - což je oficiální věková hranice pro vstup do mateřské školky. Jenže pokud nejde o pouhé celodenní "odložení" batolete někam, kde není pořádně nikdo, kdo by se mu věnoval, pak přece není třeba dělat kolem toho velký humbuk. Která maminka by totiž své milované dítě vědomě a dobrovolně každý den svěřovala někomu, kdo o ně nepečuje, nevšímá si ho, nepostará se o něj? Mnoho rodičů dává své dítko do jeslí či nějakého typu soukromé školičky jen na několik hodin denně (např. rodiče s tzv. klouzavou pracovní dobou) a často se táta s mámou střídají v jeho vodění a vyzvedávání tak, aby "s cizími" prcek strávil opravdu jen několik hodin. Může mu to ublížit?

Se svými názory na jesle se nám svěřily dvě maminky. Zuzana, jejíž Kačenka má dnes 2 roky, vzpomíná: "Moje dcerka začala chodit do jeslí už v 10 měsících. Nebudu vysvětlovat proč tak brzy, myslím, že každý má své důvody. Nejtěžší pro nás byly první dny, i když jsme začínali postupně - nejprve jednou hodinou denně, druhý den dvěma, potom jsme zkusili půlden... První dva týdny byly plačtivé a já jsem se cítila pod psa... Ale uběhl další měsíc a já pod návalem povinností neměla čas na výčitky. Adaptace mojí dcerky byla kromě počátečních slziček víceméně bezproblémová, ale je to jistě i tím, že má šťastnou povahu, je velmi živá a nebojí se cizích lidí. Teď hlavně vidím, že Kačenka je v jeslích šťastná, že se jí tam daří, a když je delší dobu doma, chybí jí děti. Co bych doporučila každé mamince, která jesle zvažuje kvůli návratu do práce, aby si promyslela, co bude s prckem, když onemocní. Jestli si bude moct vzít volno či jít na nemocenskou. Je totiž třeba počítat s vyšší nemocností dítěte a raději se na to připravit..."

Monika, maminka tří dětí - Pavlíka (4 roky), Veroniky (2 roky) a čtyřměsíční Rozárky - to vidí jinak: "Já bych nikdy žádné ze svých dětí do jeslí nedala. A myslím si, že každý by měl dobře zvážit pro a proti takového závažného kroku, který dělá jen kvůli brzkému návratu do práce. Dá se přece i uskromnit: děti nemusí nosit drahé oblečení, stravovat se dá skromněji, a přece zdravě, a když člověk poleví ze svých nároků, dá se vyžít i z menší finanční částky. Nejlepší výchovu dostanou děti v rodině a první roky dítěte hrozně rychle utečou. A co je nejdůležitější - už se nikdy nevrátí! Práce však bude pro lidi vždycky. Takže je jen na nás, čemu dáme v dané chvíli přednost. Citové pouto mezi rodiči a dětmi se formuje už od nejranějšího dětství a roční dítě odloučit od maminky, to se mi zdá dost kruté..."

Jak vidno - co maminka, to jiný názor. Pokud se vy sami budete o jeslích rozhodovat, je dobré dodržet několik věcí, abyste vy i vaše dítko byli co nejspokojenější:

  • Pokud to není nezbytně nutné, nedávejte do jeslí dítě mladší 18 měsíců.
  • Vybírejte jesle, kde na jednu tetu připadá nejvýše pět dětí a kde se nezabývají pouhým hlídáním, nýbrž i rozvojem dětí.
  • Dobře si prostředí jeslí prohlédněte. Měly by mít například také vlastní zahradu, na které děti mohou pobývat a hrát si.
  • Pokuste se najít jesle, kde lze docházku dítěte, tedy i jeho příchody a odchody, domluvit individuálně.
  • Dopřejte svému prckovi dost času na adaptaci. Pokud po měsíci zjistíte, že je dítě pobytem v neznámém prostředí stresované a stále pláče, pak odložte rozhodnutí dát ho do jeslí na později a hledejte jiné možnosti péče.
  • Omezte pobyt dítěte v jeslích na co nejkratší dobu, ideální je rozpětí 4-6 hodin.
  • Poptejte se známých a kamarádek, zda nemají s vámi vybranými jeslemi nějaké zkušenosti, příp. koukněte na internet - můžete tu najít cenné zkušenosti jiných maminek.

Jeslí je u nás jako šafránu, chodí do nich jen 1 % dětí

V průběhu 90. let došlo k významnému poklesu počtu jeslí a v současné době jich je na celém území ČR jen necelá padesátka. Není proto divu, že poptávka rodičů vysoce převyšuje nabídku. Umístění dítěte do jeslí je pro některé rodiny nedostupné i kvůli nemalým nákladům na "jesličkovné" - měsíční paušální poplatek se pohybuje od 2 000 do 5 000 Kč. Pokud dítě navštěvuje jesle více než pět dní v měsíci, přichází navíc matka o rodičovský příspěvek. V soukromých zařízeních pro děti ve větších městech zaplatíte za celodenní docházku okolo 10 000 Kč měsíčně a více.

Část dětí do tří let věku je díky uplatnění výjimky v mateřských školách. I když najít místo ve školkách je také obtížné, v roce 2007 až 2008 je navštěvovalo 25 procent dvouletých dětí.

Podle statistik Evropské komise umisťují Češi své děti do tří let věku do veřejných zařízení vůbec nejméně v EU.

I soukromá školička může být řešení

Možnost pracovat z domova se mnohým jeví jako ideální. Nezdržujete se cestováním do práce a z práce, dítě může být s vámi doma, můžete si rozvrhnout čas podle sebe... Zkušenosti Anny (33 let) však úplně růžově nevyznívají:

"Když bylo malé něco málo přes dva roky, začala jsem pracovat z domova jako webeditorka, nejprve na poloviční úvazek. Většinou, hlavně zpočátku, to obnášelo více než 4 hodiny práce denně, ale dalo se to ještě v pohodě zvládnout, protože část práce šla dělat po večerech. Během krátké doby jsem přešla na plný úvazek. Každé dopoledne jsem trávila u počítače s malým dítětem za zády. Co jsem nestihla přes den, dělala jsem po nocích. Občas dceru sice pohlídala teta, která bydlí nedaleko nás, ale nešlo o pravidelné hlídání. A babičky jsou obě daleko... Často jsem pracovala i o víkendech, jednou týdně jsem musela vždy na pár hodin odjet do sídla svého zaměstnavatele. S mužem jsme si dcerku už jen předávali mezi dveřmi, naše rozhovory se omezily na řešení provozních záležitostí. Po pěti měsících takového života jsem byla úplně vyždímaná a vlastně nešťastná, i když mě práce bavila. Nemusela jsem sice malou nikam odložit, protože jsme dál byly spolu doma, ale zároveň jsem nebyla schopná se jí pořádně věnovat. Všechno společné jsme začaly dělat ve spěchu. Bylo mi to hrozně líto...

Z rozjetého vlaku však už nešlo vyskočit, o práci jsem přijít nechtěla. Tak jsem našla soukromou školičku pro malé děti, kam Ema začala jednou týdně na celý den chodit. Sice to nebylo levné (za jeden celý den jsem platila 800 Kč), ale určitě to pomohlo - mně i jí. Vždycky se moc těšila, bylo tam asi jen šest dětí, pokaždé pro ně měli připravený pestrý program, chodili hodně ven, dokonce jeli na výlet. A já jsem za celý den, kdy jsem doma byla sama, udělala tolik práce jako předtím za tři dopoledne, a navíc bez výčitek, že od sebe malou pořád odháním. Takže se to alespoň trochu vyřešilo. A teď už tříletá Ema se moc těší, až od podzimu nastoupí do opravdové školky, kam bude chodit každý den."

Ještě nám Anna vypráví o zkušenostech svojí kamarádky, která dostala před dvěma lety pracovní nabídku v Holandsku a odešla tam s rodinou. Tam by Anna pro svoji situaci našla ideální podmínky. Právě tato země totiž začala v posledních letech systematicky podporovat možnosti kombinování práce a péče o rodinu. Od roku 2005 tu neexistují státní jesle a školky, místo toho rodiče dostávají přímo od státu měsíčně podporu, která by měla minimálně ze dvou třetin pokrýt náklady na nerodičovskou péči - ať už chůvy nebo nějaké instituce. Chůva ovšem musí být rodiči opečovávaného dítěte řádně zaměstnána a kolektivní zařízení pro děti podléhají přísné kontrole. A podmínkou je, že oba rodiče musí pracovat alespoň na částečný úvazek nebo studovat. Možná by i leckteré rodině u nás takový systém vyhovoval...

Jestli potřebujete najít hlídání či soukromou školičku kdekoli v ČR, určitě zkuste www.peknyden.cz nebo www.hlidanicko.cz, najdete tu bohatý adresář.

Hlídací "teta"

Pokud se rozhodnete svěřit své dítě do opatrování chůvě či pečovatelce, hledejte raději přes důvěryhodnou agenturu nebo dejte na doporučení známých. Jednou z možností je najít jinou maminku pečující o malé dítě, jako se to podařilo Iloně (29 let): "V Praze 10, kde bydlím, státní jesle nejsou. A i kdyby byly, pochybuji, že by v nich bylo pro mého ještě ne dvouletého syna místo. A dávat třeba patnáct tisíc za soukromé jesle ochotná fakt nejsem, to bych nevydělávala skoro na nic jiného. Nakonec jsme tedy hlídání synka vyřešili tak, že ho vozíme dva dny v týdnu kousek za Prahu za paní, kterou nám doporučili známí. Její muž vydělává dost, aby vyžili z jednoho příjmu, takže paní může být se svým čtyřletým klučíkem doma. Navíc bydlí na pěkném místě v rodinném domě s velkou zahradou. Byla ráda, že její prcek si má s kým hrát a hlídáním si trochu přivydělá. Prostě spokojenost na všech stranách."

Máma dnes 10leté Natálky Jitka (48 let): Jesle, chůva nebo "celodenní máma"?

Když bylo mé dceři asi půl roku, došlo mi, že dvě tři hodinky práce denně (jen z domova) mě nejen vytrhnou ze stereotypu, ale zároveň mi pomohou k tomu, abych se udržela jednou nohou v oboru. Přeháním. Půlkou nohy v oboru.

Zhruba do Natálčiných dvou let jsem si takhle v poklidu externičila, až přišla nabídka, která se neodmítá. I tak jsem ale měla šanci datlovat především na svém domácím počítači. Opustit dítko, které se zrovna nacházelo v tom nejroztomilejším věku, bych podle zaměstnavatele musela zhruba dvakrát do týdne - ne ale na víc jak na čtyři hodinky. Což se dalo zvládnout, aniž by psychicky strádal prcek či jeho opičí matka. Takže už zbývalo vyřešit prkotinu: Kdo mi mé hýčkané batole pohlídá?

Jesle jsem zamítla ihned. Moje zkušenost s tímto zařízením , ač pouze zprostředkovaná, byla veskrze negativní. Volba tedy byla jasná: pořídím mrněti chůvu. Od rozhodnutí k realizaci nevedla cesta klikatá, jak by se možná z dosavadních řádek (náročná matka totálně zblblá do svého prcka) dalo usuzovat. Věděla jsem, že sousedka z protější vilky je bývalá učitelka ze školky (léta praxe s dětmi = první plus). A taky je to čerstvá důchodkyně (žádné mladé trdlo, babičku potřebujeme jak sůl = druhé plus). Natálku zná, na ulici se k ní vždycky přitočí, hezky na ni mluví a hlavně - pomoc mi nabízela sama od sebe už několikrát. (Těší se a bude se mému pokladu věnovat s obrovskou chutí = třetí plus. Ha, ha, ha, ať žijou naivky!) Domluvily jsme se s budoucí chůvou na finanční odměně (paní byla náročnější, než jsem si představovala, ale vem to čert) a obě jsme se mohly pustit do práce.

První tři týdny to všechno šlapalo jako na drátkách. Náramně jsem si užívala pocitu, že se mohu najednou po ulicích pohybovat rychle a jako samostatná jednotka, že se nemusím ploužit v předklonu s jedním uchem natočeným k prckovi, že mohu chvíli luxusně mlčet a soustředit se sama na sebe a svou práci. Redakcí jsem vždy prosvištěla jak raketa a po čtyřech hodinách už jsem strkala klíč do zámku. Chůva spokojená, dítě evidentně žádnou újmu neutrpělo, a já si tudíž taky nestěžovala. Na otázku - Co jste dělaly? - se mi vždycky dostalo standardní odpovědi: "Venku bylo krásně, tak jsme šly k Berounce a krmily jsme kačenky. Cestou jsme zvládly skluzavku, houpačku a taky píseček."

Jednou jsem vyřídila schůzku rychleji, než jsem čekala, a trhla jsem rekord - přicházela jsem domů po necelých třech hodinách. Jaké překvapení, chůva s dítkem už jsou také doma, protože "to je ale náhoda, zrovna jsme se vrátily od Berounky a z písečku…" Bylo mi to trochu divné - jde sice o trasu nádhernou a maminkami vyhledávanou, ale časově velmi náročnou. S oblékáním, častým vypouštěním prcka z kočárku, zdoláním náročného kopce a všemi možnými doprovodnými aktivitami je opravdu plné čtyři hodiny co dělat. Ale rozhodla jsem se čiperné důchodkyni důvěřovat a nic jsem neřešila.

Nicméně když jsem dorazila z práce v dalším týdnu, obrátila jsem se rovnou na piňďu, abych se přímo jeho poptala, co se ten den dělo pěkného. Ještě než stačila Natálka nabrat dech, chopila se opět iniciativy důchodkyně - čiperka. Byla k nezastavení. Zdálo se, že program byl opět atraktivní, to se jí muselo nechat. Jediné, co na tom všem nesedělo - dítko na ni koukalo dost zmateně. Několikrát se snažilo promluvit, ale paní mlela a mlela… Nějak se mi to nezdálo.

Sotva ten den zapadly za chůvou dveře, začala jsem z Natálky pomalu tahat informace. A mimo jiné jsem se dozvěděla, že "na doktoly… v tévizi… koukaly… s Jájou". Hmm, připouštím, že hodnota výpovědi dvouletého cvrčka je přinejmenším sporná, ale já se šla jen tak z hecu kouknout do televizního programu a ejhle - každé dopoledne tam jde opravdu seriál o doktorech. Možná je to celé nedorozumění, říkala jsem si, ale červík pochybnosti hlodat začal, ne že ne…

A pak už to šlo docela rychle. Další pracovní den jsem jako vždy odešla z domu, prošla jsem pár ulic (je nádherný jarní den) a přesně po hodině jsem se schválně vrátila zpět. V bytě idylka: Chůva dřepí před televizí, pije spokojeně kafíčko, dítě brejlí na kmitající obrázky spolu s ní. Je zjevně fascinované, podobný zážitek je pro ně vzácný. Paní na mě kouká hodně překvapeně, ale je velmi pohotová. To se jí musí nechat. Malá se jí prý "nezdála, vypadá to na teplotu, proto jsem ji raději netahala ven," bla, bla, bla. Vytahuji teploměr, měřím, Natálka zdravá jako rybička. Neodpustím si komentář, že i tak se dá doma dělat s malým dítětem tisíc dalších věcí než zrovna koukat na bednu, je přece profesionálka…

Naštvala jsem se. Hodně jsem se naštvala. A adekvátně tomu jsem situaci řešila: Rozhodla jsem se, že budu milou chůvu šmírovat. A je mi úplně fuk, že špiclovat někoho není pěkné. Máma z lásky může všechno, omlouvala jsem se sama před sebou.

I odjela jsem zase jednoho dne do práce a poprosila kamarádku, zda by nezaparkovala auto tak, aby viděla dobře na vchod našeho domu, a zda by nesledovala z dálky, co se bude dít, protože mi bylo jasné, že u nás doma už si chůva podvádět netroufne. Byla jsem už vnitřně rozhodnutá se s ní rozloučit, jen jsem potřebovala nějaké poslední nakopnutí. Nevím, na co jsem vlastně ještě čekala. Asi půlhodinu poté, co jsem odjela z domu, vyšla prý milá chůva ze vrat, přešla i s Natálkou ulici a vešla do svého domku. Odtud pak vylezly chvíli předtím, než jsem se měla vrátit. Domů jsem přicházela od kamarádky dopodrobna informovaná. A příšerně naštvaná. Sotva jsem za sebou dovřela dveře, slyším, jak je "dneska Natálka krásně unavená, stihly jsme koupit i rohlíky pro kačenky, skoro celou dobu ta šikovná holčička šlapala, maminko". A chůva jede. Ani se nezačervená. Dítě na ni opět zmateně kouká. Není schopné si ty nehorázné lži srovnat v hlavičce, dosud nezanesené špínou. Jo. Milá důchodkyně, která prožila většinu svých učitelských let v socialismu, si zkrátka hrála na socialismus i u mě. Doma si za mé peníze nejspíš stihla uklidit, uvařit oběd a možná i toho oblíbeného "doktola" přitom s holčičkou sjely. K líčení detailů z procházky už se chůva nedostala. Vyplatila jsem jí poslední výplatu, poděkovala jí za dosavadní pomoc (taky jsem jí poděkovala za to, jak skvěle učila malé dítě lhát - ona, bývalá pedagožka) a rozloučila se s ní. Netroufla si ani otevřít pusu, věděla, že to opravdu těžce přepískla. (Mimochodem v té době se léčil její manžel doma se zánětem průdušek, ale to už je jen taková jedovatá třešinka na dortu. Natálka se naštěstí nenakazila - což bylo jediné štěstí milé chůvy.)

Od té doby už jsem nikoho cizího na hlídání nehledala. Sem tam vypomohly kamarádky a občas si přišla pohrát s prckem babička. A práce se dala - sice s vypětím, ale přece - zvládnout i při mrněti (když v noci spalo). Ve třech letech začala chodit Natálka dopoledne do skvělé - a důkladně prověřené - školky, a to už byla úplná pohoda.

Na otázku, zda bych svěřila - být znovu ve stejné situaci - trpaslíka chůvě, odpovídám, že ano. I po dnešních zkušenostech. Ale byla bych nesrovnatelně obezřetnější.

Článek je ze zářijového čísla časopisu MÁMA a já. Obsah čísla najdete zde.

Objednejte si v období od 22. srpna do 21. září 2009 předplatné časopisu MÁMA a já na jeden rok a získejte automaticky dáreček - fotorámeček s večerníčkovým motivem. Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.

Názory k článku (121 názorů)
Vyhrocování tohoto problému na neúnosnou... Kimmy, 2 deti 7.9.2009 3:46
*Re: Vyhrocování tohoto problému na neú... Gabča 7.9.2009 8:42
*Re: Vyhrocování tohoto problému na neú... 16.5Salám&Lajka14 7.9.2009 9:26
**Re: Vyhrocování tohoto problému na n... Lizzie 7.9.2009 9:42
***Re: Vyhrocování tohoto problému na... 16.5Salám&Lajka14 7.9.2009 10:0
****Re: Vyhrocování tohoto problému ... Lizzie 7.9.2009 10:4
**Re: Vyhrocování tohoto problému na n... LucKa66 7.9.2009 9:55
**Re: Vyhrocování tohoto problému na n... Lassie66 7.9.2009 9:56
***Re: Vyhrocování tohoto problému na... Lassie66 7.9.2009 10:0
***Re: Vyhrocování tohoto problému na... Lizzie 7.9.2009 10:1
****Re: Vyhrocování tohoto problému ... Lassie66 7.9.2009 10:6
*****Re: Vyhrocování tohoto problém... Lizzie 7.9.2009 10:8
****Re: Vyhrocování tohoto problému ... 16.5Salám&Lajka14 7.9.2009 10:8
*****Re: Vyhrocování tohoto problém... Lizzie 7.9.2009 10:11
******Re: Vyhrocování tohoto probl... Anezka73 7.9.2009 20:8
***Re: Vyhrocování tohoto problému na... 16.5Salám&Lajka14 7.9.2009 10:3
****Re: Vyhrocování tohoto problému ... Lassie66 7.9.2009 10:9
*****Re: Vyhrocování tohoto problém... Margot+1 7.9.2009 10:56
******Re: Vyhrocování tohoto probl... Lassie66 7.9.2009 10:57
*******Re: Vyhrocování tohoto pro... Margot+1 7.9.2009 11:0
********Re: Vyhrocování tohoto p... Lassie66 7.9.2009 11:14
******Re: Vyhrocování tohoto probl... MartinaNov (dva rošťáci 7.9.2009 13:34
***Re: Vyhrocování tohoto problému na... Kimmy, 2 deti 7.9.2009 12:23
***Re: Vyhrocování tohoto problému na... Anezka73 7.9.2009 19:49
**Re: Vyhrocování tohoto problému na n... Karolína 7.9.2009 13:3
***Re: Vyhrocování tohoto problému na... Kimmy, 2 deti 7.9.2009 14:59
****Re: Vyhrocování tohoto problému ... Lassie66 7.9.2009 15:17
*****Re: Vyhrocování tohoto problém... Lassie66 7.9.2009 15:35
*****Re: Vyhrocování tohoto problém... Kimmy, 2 deti 7.9.2009 15:42
******Re: Vyhrocování tohoto probl... Lassie66 7.9.2009 16:2
*******Re: Vyhrocování tohoto pro... Kimmy, 2 deti 7.9.2009 16:34
*****Re: Vyhrocování tohoto problém... karolína 7.9.2009 18:13
******Re: Vyhrocování tohoto probl... karolína 7.9.2009 18:18
******Re: Vyhrocování tohoto probl... Lassie66 7.9.2009 19:11
*******Re: Vyhrocování tohoto pro... Karolína 8.9.2009 7:58
********Re: Vyhrocování tohoto p... Jana Soukupová, 1 dítě 9.9.2009 10:9
*****Re: Vyhrocování tohoto problém... Eva, 3děti 26.11.2012 21:46
**Re: Vyhrocování tohoto problému na n... Anezka73 7.9.2009 19:41
*Re: Vyhrocování tohoto problému na neú... Winky 7.9.2009 12:29
**Re: Vyhrocování tohoto problému na n... Kimmy, 2 deti 7.9.2009 14:56
*Jesle Michala 9.9.2009 5:48
skolicka, babicka, jeslicky Minka+Sabi 11/05+Sebi 4/11 7.9.2009 9:12
*Re: skolicka, babicka, jeslicky Horama 7.9.2009 16:32
**Re: skolicka, babicka, jeslicky Bettyna+P 09/05+M 09/09 8.9.2009 8:45
Jejda, tak on to hlásá Jeroným. :o) 16.5Salám&Lajka14 7.9.2009 9:39
*Re: Jejda, tak on to hlásá Jeroným. :o... Lizzie 7.9.2009 9:43
*Důchodci se navzájem moc nemusí Vaal 7.9.2009 10:10
**Re: Důchodci se navzájem moc nemusí 16.5Salám&Lajka14 7.9.2009 10:15
***Re: Důchodci se navzájem moc nemus... Vaal 7.9.2009 10:29
****Re: Důchodci se navzájem moc nem... Lassie66 7.9.2009 10:33
****Re: Důchodci se navzájem moc nem... 16.5Salám&Lajka14 7.9.2009 10:35
****Re: Důchodci se navzájem moc nem... Helena 8.9.2009 18:7
*Re: Jejda, tak on to hlásá Jeroným. :o... Margot+1 7.9.2009 10:48
**Re: Jejda, tak on to hlásá Jeroným. ... Apačka Lapačka 7.9.2009 12:27
**Re: Jejda, tak on to hlásá Jeroným. ... Katka,kluci 7 a 10 7.9.2009 12:59
každé dítě je jiné Liška s banem :) 7.9.2009 10:27
Chůvy amy 7.9.2009 11:27
*Re: Chůvy Lassie66 7.9.2009 11:40
**Re: Chůvy amy 7.9.2009 11:44
***Re: Chůvy Lassie66 7.9.2009 11:45
****Re: Chůvy amy 7.9.2009 11:47
*****Re: Chůvy Lassie66 7.9.2009 11:56
******Re: Chůvy amy 7.9.2009 12:1
*******Re: Chůvy Lassie66 7.9.2009 14:25
********Re: Chůvy Lyster 7.9.2009 22:20
********Re: Chůvy jana nová  17.9.2009 20:17
Někdo si od dítěte rád odpočine Nítěnka 7.9.2009 11:37
A co dítě se speciálními stravovacími ná... helena + veverčátka 7.9.2009 14:9
*Re: A co dítě se speciálními stravovac... amy 7.9.2009 14:11
*Re: A co dítě se speciálními stravovac... Vážný 7.9.2009 18:41
*Re: A co dítě se speciálními stravovac... lenazel 8.9.2009 9:59
*Re: A co dítě se speciálními stravovac... marketa 14.9.2009 18:30
Nedo Martina 8.9.2009 11:59
*Re: Nedo petula 8.9.2009 21:40
Klimes ma pravdu petula 8.9.2009 21:58
*Re: Klimes ma pravdu Winky 8.9.2009 22:22
**Re: Klimes ma pravdu petula 9.9.2009 8:14
**Re: Klimes ma pravdu Margot+1 9.9.2009 16:43
**Re: Klimes ma pravdu petula 9.9.2009 19:16
*Re: Klimes ma pravdu Petra Neomi 9.9.2009 0:52
**Re: Klimes ma pravdu petula 9.9.2009 8:11
***Re: Klimes ma pravdu Kimmy, 2 deti 9.9.2009 8:35
****Re: Klimes ma pravdu petula 9.9.2009 19:19
**Re: Klimes ma pravdu petula 9.9.2009 8:12
***Re: Klimes ma pravdu Kimmy, 2 deti 9.9.2009 8:45
****Re: Klimes ma pravdu petula 9.9.2009 19:23
****Re: Klimes ma pravdu petula 9.9.2009 19:28
*Re: Klimes ma pravdu Kimmy, 2 deti 9.9.2009 8:18
*Re: Klimes ma pravdu karolína 9.9.2009 9:16
**Re: Klimes ma pravdu petula 9.9.2009 21:8
*Re: Klimes ma pravdu Jana Soukupová, 1 dítě 9.9.2009 10:0
*Re: Klimes ma pravdu marketa 14.9.2009 18:55
*Re: Klimes ma pravdu Favoritka 2.10.2010 21:24
Jesle Michala 9.9.2009 5:59
*Re: Jesle Kimmy, 2 deti 9.9.2009 8:28
**Re: Jesle Lassie66 9.9.2009 8:57
***Re: Jesle Kimmy, 2 deti 9.9.2009 9:44
****Re: Jesle Karolína 9.9.2009 9:49
***Re: Jesle vesna 9.9.2009 9:45
****Re: Jesle Tulka 9.9.2009 9:55
*****Re: Jesle vesna 9.9.2009 12:9
***Re: Jesle Karolína 9.9.2009 9:46
***Re: Jesle Kimmy, 2 deti 9.9.2009 11:13
****Re: Jesle Lassie66 9.9.2009 12:26
*****Re: Jesle Kimmy, 2 deti 9.9.2009 12:48
******Re: Jesle Lassie66 9.9.2009 13:3
*******Re: Jesle Kimmy, 2 deti 9.9.2009 13:37
********Re: Jesle Lassie66 9.9.2009 13:52
*********Re: Jesle Kimmy, 2 deti 9.9.2009 13:58
**********Re: Jesle Lassie66 9.9.2009 14:3
***********Re: Jesle Kimmy, 2 deti 9.9.2009 14:20
**********Re: Jesle Lassie66 9.9.2009 14:7
***********Re: Jesle Lassie66 9.9.2009 14:10
***********Re: Jesle Kimmy, 2 deti 9.9.2009 14:32
Jak to vidí učitelka Jana, úča, 3 vlastní děti, 25 svěřených dětí 13.9.2009 8:51
*Re: Jak to vidí učitelka & 13.9.2009 9:19
*Do tří let vše a pak nic? Iris 13.9.2009 11:11
**Re: Do tří let vše a pak nic? Kimmy, 2 deti 13.9.2009 15:16
*Re: Jak to vidí učitelka Stáňa a dva kluci 14.9.2009 10:21
*zovseobecnovanie, predsudky vesna 14.9.2009 14:43
Babička a chůva Katka0001 30.10.2017 10:23




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

Naše milovaná ---ADELINKA-----ADELINKAFilípekEliška 3.8.2010Naše ADÉLKA ve školce:-)(ve fialovém tričku)FotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.