Angíny a virózy, nečekaná letní překvapení

Když bolesti neustupovaly a Jendovi bylo spíš hůře než lépe, zavedli ho rodiče k lékaři. Diagnóza byla jasná, Honzík dostal angínu, to rodiče nijak nepřekvapilo. A ani je neudivilo, že mu lékař napsal antibiotika. Honzík totiž onemocněl klasickou, bakteriální angínou, kterou způsobují streptokoky nebo stafylokoky. Za týden „ulehla“ i Honzíkova sestřenice, která u nich byla na prázdninách. Honza byl už skoro jako rybička, ale Alence bylo zle, taky ji bolelo v krku a nemohla polykat. Takže je čekala další cesta do lékařské ordinace, kde znovu slyšeli, že to je angína. Zarazilo je ale, že jim lékař nepředepsal žádná antibiotika, protože zjistil, že se jedná o angínu virovou. Přitom virová angína je dvakrát tak častější než angína, kterou způsobily bakterie. Virová a bakteriální forma angíny mají různé původce a léčí se každá jinak, ale postihují stejnou část těla – krční mandle nebo celé hrdlo. Krční mandle neboli tonzily jsou lymfatickou tkání, která chrání tělo před infekcí. V mandlích se „zachytí“ infekce, která by jinak pokračovala dál do těla, a obranný systém našeho organismu si s ní poradí. Když je ale infekce silnější, virus nebo bakterie jsou agresivnější, tak nás „postihne“ angína.

Už samotný název angína, který má původ v latinském slově angere neboli svírat, napovídá, že hlavní příznak, který nás upozorní, že se „něco děje“, je svíravá a někdy i řezavá bolest v krku. Nemocný má problém s polykáním, raději přijímá chladné pokrmy a tekutiny, protože ty mu nepůsobí takovou bolest. Někdy se přidá i zvýšená teplota. K zánětu krčních mandlí se v některých případech připojí i zánět nosohltanu, takže se objeví rýma a kašel.

Léčba závisí na tom, co nemoc způsobilo. V případě bakteriální infekce lékař zvolí antibiotika, a pokud jde o streptokokovou infekci, užívají se plných deset dní, a když nemoc vyvolaly viry, léčí se především symptomy, takže nemocný užívá pastilky na zmírnění bolesti v krku, dostane nosní kapky a léky na kašel a musí být v klidu, což platí i pro nemocného, který užívá antibiotika. Pokud má lékař podezření na bakteriální infekci, často provede výtěr v krku a také odebere krev na sedimentaci nebo vyšetření C reaktivního proteinu. Pokud zjistí zvýšené hodnoty, má jasno v tom, že za problém „mohou“ bakterie a nasadí antibiotika. Angína se nesmí v žádném případě přechodit nebo nedoléčit. Závažné komplikace jako zánět srdečního svalu nebo revmatická horečka sice nejsou moc časté, ale pokud už nastanou, zdraví se většinou nenávratně poškodí.

Rýma, kašel, teplota

Letní měsíce mohou znepříjemnit i virózy. Sice většinou trvají tři až čtyři dny, ale někdy se, jako „na potvoru“, objeví v polovině letní dovolené nebo tábora a tak nabourají připravený program. Navíc se mohou opakovat. Své o tom ví maminka předškolačky Simonky, která mívá během léta virózu nejméně dvakrát. „Když si Simona začne stěžovat, že ji bolí hlava a nohy, už vím, že je zle. Během několika hodin dostane horečku a je hrozně unavená. Kašle, má rýmu a pořád by spala, protože ji ale bolí tělo z horečky a navíc ji trápí kašel, moc si neodpočine. Nejhorší to je druhý den, pak teplota klesne a čtvrtý den po objevení prvních příznaků je po všem. Možná se zdá, že to nestojí za řeč, když je hned po všem, ale není to pravda. Pokud někam jedeme na týden a Simonka z něj většinu promarodí, je to dost nepříjemné. Navíc se to během léta nejméně jednou zopakuje,“ posteskne si maminka šestileté slečny.

Letní virózy dost často postihnou lidi, kteří mají sníženou imunitu nebo se snadněji unaví. A zvlášť pokud toho o prázdninách moc nenaspíme, protože je nám líto trávit čas odpočinkem, zaděláváme si na potíže. Své mohou způsobit i chladnější večery nebo noci. I když se dnes už nemluví o chorobách z nachlazení, organismus, který prochladne, je i hůře prokrvený a musí vydat mnohem více energie na to, aby se uvedl do tepelné pohody. Proto se někdy zdá, že je viróza, rýma nebo kašel důsledek nachlazení. Prochladnutí je ale jen jednou z příčin, proč jsme nemocní.

Virózu často zvládneme i bez toho, že bychom šli k lékaři. Důležitý je především klid na lůžku, dostatek tekutin a případně nosní kapky a léky na odkašlání. Důležité je, že nesmíme kašel tlumit, ale povzbuzovat odkašlávání, jinak bychom se mohli dočkat nemilých komplikací v podobě zánětu hrtanu, průdušek, či dokonce plic.

Prevence? Odpočinek!

Nejlepší způsob, jak předejít letním patáliím v podobě nepříjemné nemoci, je odpočinek. I když jsme se na dovolenou tak hodně těšili a je nám líto nevyužít každé chvilky k aktivní zábavě, měli bychom si najít čas i na relaxaci. Tou může být třeba četba, poslech oblíbené hudby, ale taky – a v neposlední řadě – dostatek spánku. Angíně ani viróze naopak nezabráníme tím, že si budeme odpírat oblíbenou letní pochoutku – zmrzlinu. Pokud ji budeme konzumovat s rozumem a vybereme si takovou, která byla vyrobena z kvalitních surovin a při zajištění hygienických požadavků, nemusíme se ničeho bát. Pouze možná nějakého toho kila navíc, ale to už je jiná kapitola. Takže pěkné léto, a pokud možno bez nemocí!