Imunita novorozence

Imunitní systém je soubor mechanizmů, látek a buněk v organizmu, které zabezpečují jeho ochranu před cizími látkami a infekčními mikroby. Zúčastňuje se i na odstraňování vlastních poškozených tkání a buněk. Základem imunitního systému jsou krvetvorné buňky a biologické látky, které jsou těmito krvinkami vytvářené nebo aktivované. Buňky imunitního systému jsou shodné s buňkami krvetvornými, krvinkami, ze kterých největší význam mají bílé krvinky. Bílé krvinky jsou schopné pohlcovat a zabíjet baktérie a jiné škodlivé mikroorganizmy. Dále sem patří buňky, které řídí další imunitní reakce a umožňují i tvorbu protilátek. Protilátky se vytvoří po styku s infekcí a dále kolují v krvi a dostávají se do tkání, kde pomáhají likvidovat danou infekci.

Velký vliv na imunitní systém novorozence má období těhotenství

Imunitní systém dítěte je do určité míry ovlivněný genetickou výbavou, kterou získá od rodičů. Velký vliv má však i období těhotenství, kdy dochází k zásadním fázím vývoje buněk a imunitního systému dítěte v úzkém spojení s imunitním systémem matky. Imunitní systém je velmi úzce propojený se systémem nervovým a endokrinním (s vnitřní sekrecí) a vzhledem k tomu, že oba tyto systémy prodělávají v období těhotenství přirozené změny, je vhodné prožívat těhotenství v psychické a fyzické pohodě. Svůj význam má i životospráva těhotné ženy. Prokazatelně škodlivé je kouření, pití alkoholu nebo užívání drog. Naopak velmi přínosná je přiměřená fyzická aktivita a příprava na porod. V rodině, kde se vyskytuje alergie, by měla matka přizpůsobit stravu a způsob života tak, aby omezila možnost vzniku alergické reakce a riziko alergie dítěte. Protože rizikové alergeny jsou v každé rodině jiné, neexistuje žádné obecně platné pravidlo upravující režim těhotných žen. Všeobecně lze říci, že je potřeba odstranit ty alergeny, které jsou příčinou alergických reakcí matky.

Vhodné je přidat do stravy těhotné ženy lactobacily.

Zjistilo se, že v době těhotenství jsou určitá riziková období, kdy může dojít k senzibilizaci dítěte. Je to hlavně mezi čtvrtým až sedmým měsícem těhotenství.

Protilátky se začínají vytvářet už v době těhotenství, mezi 20. až 30. týdnem. Jejich množství je však velmi malé, a tak neposkytují novorozenci dostatečnou ochranu. Po porodu je však novorozenec chráněn tzv. mateřskými protilátkami, které se do těla malého človíčka dostaly v době posledních týdnů těhotenství matky přes placentu.

Množství těchto protilátek je velmi vysoké a někdy dokonce vyšší než u dospělého člověka, a tak je novorozenec v prvních dnech života dostatečně chráněn před cizorodými látkami a infekčními mikroby. Nevýhodou mateřských protilátek je jejich dočasné působení, protože i když v těle kojence působí přibližně tři až devět měsíců, jejich množství už po dvou měsících po narození výrazně klesá až pod hranici účinné obrany.

Novorozenec si už krátce po narození vytváří vlastní imunitní systém

Přirozený porod je nejlepší cestou, jak připravit dítě na vliv cizího prostředí a okamžitě zahájit nutnou akci imunitního systému. V současné době je však úroveň lékařské péče taková, že ani u dětí narozených císařským řezem nebo nedonošených dětí není důvod k obavám před těžkými poruchami imunity, pokud nemají tento zdravotní problém vrozený.

Po porodu se v těle dítěte začínají vytvářet vlastní protilátky. Jejich množství je však zpočátku velmi malé a postupně se pozvolna zvyšuje. Všeobecně je možné říci, že množství protilátek u jednoletého dítěte je poloviční v porovnání s množstvím protilátek u dospělého člověka. Až okolo 10. roku si dítě vytvoří takové množství protilátek, jaké má dospělý člověk.

Bílé krvinky

Novorozenci kromě protilátek chybí i dostatečné množství specificky obranných bílých krvinek, které navíc nevykazují tak vysokou obrannou aktivitu jako u dospělého člověka. Bílé krvinky se vytvářejí v kostní dřeni a slezině plodu od 12. týdne těhotenství. Podobně jako u protilátek je jejich množství na začátku nepatrné, ale postupně stoupá a vznikají i další druhy obranných buněk. S vývojem plodu se postupně zvyšuje i jejich obranná aktivita. Některé z těchto buněk jsou plně funkční už po porodu novorozence. V období dozrávání plodu se obranné bílé krvinky učí rozlišovat vlastní látky a látky pro organizmus cizí, což přispívá ke správnému fungování imunitního systému. Imunitní systém nesmí negativně ovlivňovat nebo odstraňovat užitečné buňky či další biologické látky vlastní pro člověka (špatné fungování imunitního systému je příčinou mnoha alergií).

Přechodný nedostatek imunitního systému dítěte

V prvním roce života vrcholí přechodný nedostatek imunitního systému v období mezi 3. až 6. měsícem. V této době výrazně klesá hladina mateřských protilátek a tvorba vlastních je ještě nedostatečná, stejně i specifické bílé krvinky nejsou plně aktivní. Proto je dítě v prvním roce života vystaveno zvýšenému riziku onemocnění jakoukoliv nakažlivou nemocí.

Mateřské mléko a jeho místo

S mateřským mlékem dostává novorozenec nejen ideální stravu do 6. měsíce věku, ale i všechny typy protilátek, pomocné látky imunitního systému (sekreční imunoglobuliny třídy IgA) a obranné bílé krvinky. Jejich výjimečnost spočívá v tom, že jako živé buňky nemohou být součástí žádného přípravku mléčné výživy pro děti, i když v současné době je kvalita kojeneckých umělých mlék opravdu velmi vysoká a snaží se zabezpečit všechny složky potřebné pro výživu kojence. Zvýšená přítomnost protilátek v mateřském mléce, která chrání hlavně sliznici trávicího a dýchacího systému, pomáhá zabránit uchycování respiračních a střevních infekčních mikrobů. Navíc protilátky získané z mateřského mléka pomáhají nastolit v organizmu novorozence normální mikroflóru a zabraňují proniknutí některých neinfekčních látek, což může mít význam i při vývoji alergie.

Zvláštní kategorií jsou předčasně narozené děti

Předčasný porod zkracuje přirozené období, kdy dochází k přenosu protilátek v době posledních týdnů těhotenství přes placentu na plod. K nezralosti vlastního imunitního systému se přidává sekundární nedostatek přenesených protilátek a dochází ke zvýšenému ohrožení těchto dětí infekcí. Stupeň snížení imunitních funkcí se u jednotlivých nedonošených dětí liší podle míry nedonošenosti. Děti narozené po 36. týdnu těhotenství by neměly mít vážnější problémy vyplývající z poruchy imunity. Co se týká ostatních předčasně narozených dětí, je míra schopnosti jejich imunitního systému velmi individuální a jejich léčba se řídí podle výsledků vyšetření imunitního systému.

Předčasně narozené děti je potřeba hlavně v prvních týdnech a měsících chránit před infekcí a nejlepší prevencí infekcí v tomto období je maximální důraz na omezení styku těchto dětí s jakýmkoliv zdrojem infekce (i to je úlohou inkubátorů, ve kterých jsou tyto děti umístěny).

Článek je ze říjnového čísla časopisu Máma a já. Obsah čísla najdete zde.

Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 25. září do 24. října 2008 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky dáreček - hrníček s pítkem od firmy LOVI. Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.