Vše, co bych bývala měla vědět o porodu a roli matky

VŠE, CO BYCH BÝVALA MĚLA VĚDĚT O:

O PORODU:

Já jsem si myslela:

1. že když zvládnu porod, budu už v pohodě
2. že po porodu budu mít čas se v klidu věnovat mimoušovi

Posléze jsem zjistila:

1. že poloha vsedě je cosi, co zažiju zřejmě někdy krátce před důchodem
2. že po porodu mám co dělat sama se sebou, tudíž by bylo logické a zcela žádoucí, aby mi nemocnice propůjčila jednu dětskou sestru s sebou domů.

O ROLI MATKY

Já jsem si myslela, že:

1. budu unešená faktem, že mám dítě
2. dítě stráví většinu dne spánkem
3. dítě rychle pochopí, že noční vstávání je rovno pokusu o vraždu vlastní matky a tudíž bude spát osm hodin v kuse
4. zvládnu domácnost a péči o dítě s ladností primabaleríny v Labutím jezeře
5. budu ztělesněním půvabu, vždy upravená a dobře naladěná
6. nebudu neustále mluvit jenom o dítěti

Posléze jsem zjistila, že:

1. větší životní změnou by už mohlo být jenom stěhování na Aljašku, navíc mám 24 hodin po boku "bodyguarda" v zavinovačce, ten navíc trpí totální závislostí na vlastní matce, kterážto je pro něj synonymem zdroje potravy.
2. Jsou děti, které většinu dne prospí, bohužel, je porodil někdo jiný.
3. Na noční vstávání se dá zvyknout, časem se člověku posunout hodnoty nevídaným směrem a začne pronášet věty typu: "Jo, budí se po třech hodinách, ale jenom se nají a spí dál, neřve!"
4. Zvládnout domácnost za neustálé přítomnosti vetřelce maskovaného v plínkách je realizovatelné zhruba jako nastolení míru na dálném Východě. Ačkoliv dítko procitne ráno v půl sedmé, člověk v deset zjistí, že si dvakrát usrknul čaje a ještě nestihnul ani kousnout do rohlíku.
5. Pro okolí budu ztělesněním půvabu jedině za předpokladu, že si tuto představu spojuje s rolí Helenky Růžičkové ve filmu Slunce, seno…. Dobře se upravit znamená zvládnout si vyčistit zuby před polednem. Dobrá nálada je něco, co na novopečenou matku sedne ve chvíli, kdy lze dítko jako štafetu předat libovolnému dobrovolníkovi a věnovat se tak pití kávy, aniž by člověk druhou rukou houpal autosedačku.
6. Za předpokladu, že se mě kdokoliv zeptá, jak se mám, co dělám apod., mohu těžko s lehkým úsměvem vyprávět, jak zajímavou knihu z historie pěstování mravenečníků jsem právě dočetla, protože budu ráda, když si zvládnu přečíst návod na vaření instantní polévky.