Co s líným dítětem?

Vážená redakce, chtěla jsem se s Vámi poradit, co dělat s línými dětmi. Můj syn nemá žádného velkého koníčka jako jiní kluci v jeho věku (je mu 10 let), neučí se, často jenom sedí před počítačem nebo kouká na televizi. Já sama jsem velmi aktivní a jeho nečinnost mě dráždí, proto to často komentuji a vznikají z toho spory, kterých posléze lituji. Co mám dělat? Předem děkuji za pomoc.
Alena Bezděková, Liberec

Vážená paní Bezděková, děkujeme za Váš dotaz. To, co popisujete, si nevystačí s jednoduchými radami.

„Lenost“ je komplikovaný pojem. Jedná se o nálepku, kterou dáváme druhým, pokud se nám zdají pasivní, málo snaživí. Schválně zdůrazňuji, že se jedná o nálepku, protože je to naše vyvozenina z pozorování skutečnosti - nikoliv holá skutečnost. Někdo jiný by s naším závěrem nemusel souhlasit a dotčený -v tomto případě váš syn - by to vnímal jako velkou kritiku, která by jej spíše jen zastavila od další snahy.

Lenost? Ta neexistuje.

V psychologii spíše než o lenosti hovoříme o nedostatku motivace. Jaký je v tom rozdíl? Člověk, který je líný, disponuje nějakou vlastností, která mu zabraňuje být aktivní. Pokud jej takto popíšeme, „přišijeme“ mu charakteristiku, které je těžké se zbavit. Pokud je někdo líný, znamená to, že je to trvalejší rys - byl líný, je líný a zřejmě i líný bude. Není tedy příliš moudré někoho za líného označovat, pokud chceme, aby u něj došlo ke změně.

Označení „málo motivovaný“ vede k příčině jevu a také nám napovídá, že vždy se jedná o motivaci k něčemu určitému, k nějaké činnosti. Váš syn je motivovaný hrát či pracovat na počítači, sledovat televizi a podle toho, co píšete, není motivovaný k ničemu jinému. Případně je motivovaný k jiným činnostem, ty se ale doma neprojevují.

Zkusme ale přemýšlet spolu s vámi, jak by mohl motivaci k nějaké jiné činnosti získat. Předně je potřeba, aby měl před sebou pozitivní vzory - lidi, kteří se intenzivně a s nadšením něčemu věnují. Píšete, že jste sama aktivní, více to ale nerozvádíte. Jaké činnosti pravidelně a ráda vykonáváte? Co děláte ve volných chvílích? Čemu se věnují ostatní lidé v synově okolí - ať už rodina, nebo známí? Pokud jsou rodiče vášnivými sportovci, můžeme přepokládat, že i dítě se jím stane. Jestliže se dívají často na televizi, i dítě před ní bude trávit svůj volný čas. Je proto nutné sebereflektovat svoje činnosti a aktivity synova bezprostředního okolí - ony mu přinášejí zprávu, jaká je „norma“ v trávení volného času a vztahu k činnostem.

Kritika nic nezmůže

Motivovat pobídkou či dokonce kritikou současného chování není příliš účinné. Dítě si jednak volí to, co vidí, že se děje u něj v okolí, jednak to, v čem je úspěšné, kde nalezl svůj zájem. Rodiči tak nezbývá nic jiného, než jít jen svému dítěti příkladem a vytvářet mu možnosti pro jeho uplatnění. Být dítěti nápomocný, když si vybírá kroužky, ale spíše jej do ničeho nenutit a nekritizovat jeho pasivitu. Zájem se nedá vynutit.

Rozumím, že je vám situace velmi nepříjemná a že se často neudržíte svých připomínek. Je však daleko účinnější, speciálně v oblasti zájmů, volit motivaci pozitivní a nikoliv negativní. Negativní motivace - tj. kritika, tresty, přikázání - neumožní dítěti vytvořit si svůj vlastní vztah k té či oné činnosti a také, jak sama píšete, negativně ovlivňuje váš vzájemný vztah.

Získat pohled z druhé strany

To znamená, že je nutné dítě chválit, oceňovat za jeho i malé náznaky zájmu o určité činnosti. Snažit se najít oblasti, ve kterých by váš syn mohl vyniknout.

Jeho současná „pasivita“ může být také jen přechodným obdobím, které za chvíli překoná. Je dobré si o synovi popovídat s někým, kdo jej pravidelně vídá - například s třídním učitelem nebo jiným členem rodiny. Jak oni syna vidí? Byl syn vždy takový? Je rozdíl mezi tím, když je doma a když je ve škole? V čem spočívá tento rozdíl? Více informací vám může poskytnout větší oporu pro pochopení současného stavu a vyhnutí se kritice.

Autorka je psycholožka.