tisk-hlavicka

Jak a jaké teplo dopřát dětem? - 2. část

26.11.2007 Antonín Mikolášek 2 názory

Kdo zkusil horkovzdušné prostředí saunové kabiny - saunovou lázeň - ví, že je příjemná, ovšem také jen do určité míry, kterou rozumný člověk umí respektovat.

V první části jsem upozornil na možné zdravotní riziko aplikace infračerveného záření (IR-radiace, sálání), pokud obsahuje krátkovlnné paprsky IR-A. V druhém upozornění na nevhodnost této aplikaci u dětí chci poukázat na tepelnou náročnost tohoto přenosu tepla. O působení paprsků IR-A již byl vysvětlen jejich vliv na nekontrolované přehřátí krve v podkožních cévách, což může to vést až k tepelnému kolapsu. Vinou jejich fyzikálních vlastností neovlivňují tyto paprsky tepelné sensory (termoreceptory) v kůži a pronikají do podkoží, kde může dojít k poškození tkání teplem. Jiný je tepelný užitek paprsků IR-B a IR-C. Jejich elektromagnetická energie se mění v teplo, které se prakticky plně absorbuje pokožkou a vydatně ji zahřívá. Přítomnost termoreceptorů signalizuje dospělým již během několika minut úroveň žádaného a dostačujícího fyziologického efektu tepelného podnětu. U dětí je subjektivní pocit značného horka nepřesný. Navíc nastupuje vzhledem k dvojnásobně rozsáhlému povrchu těla o polovinu času dříve než u dospělých. Proto při pobytu dětí v teplodárném prostředí má mít vždy jako dozor dospělá osoba, poučená o reakcích dětského organizmu na intenzivní teplo. Metodika prohřívání při saunování dětí mateřských škol přihlíží k těmto důležitým okolnostem. Pro pobyt dětí v déletrvající aplikaci infračerveného záření v infrakabině nejsou ani metodika ani směrnice zatím k dispozici (prospekty doporučují jen dospělým až 20 - 40 minutové ohřívání).

Pro přímé IR-záření je charakteristické, že proud paprsků, produkující po dopadu teplotu nastavenou na zářiči (v infrakabinách 50 - 60°C), je geometricky omezen rozměrem zářiče, z něhož vychází, takže dopadá vždy pouze na relativně malou plochu (např. v rozměru 125 x 188 mm, ale i j.) povrchu lidského těla (1,8 m2). Tím vzniká jistá nevýhoda pro produktivní proces rychlého celkového ohřívání, protože celkový vzestup fyziologicky účinné vnitřní teploty je vyvolán přehřátím omezených ploch kůže a částečně i podkoží a trvá nepotřebně déle. Tento nedostatek je nahrazován zvětšením počtu finančně náročných infrazářičů. Protože přeměna infračervené elektromagnetické energie v energii tepelnou představuje účinek sálavého tepla od 750 - 3 425 W / 1 m2 (podle počtu zářičů) a podíl přijaté IR-radiace činí 70 - 98%, jde o příjem tepla značně náročný, zejména proto, že je plošně limitován. To vyžaduje znát fyziologické důsledky jeho dopadu na terén. Není divu, že se v odborné literatuře nabádá právě z důvodu místní tepelné náročnosti používat infračervené záření u dětí velmi opatrně, případně se mu vůbec vyhnout. Lékařská indikace a odborný dohled je nutný.

Infračervené záření ovšem existuje také v regulérní saunové kabině. Dvojí konstrukce krytu moderního saunového topidla však účinně brání přímému působení přímé IR-radiace ze žhavého jádra topidla, takže celkový účinek sálavého tepla činí po vyhřátí kabiny zhruba 650 W. Přenos tepla přejímá vzduch. Toto médium, ohřívané při průchodu jádrem topidla na teploty nad 100°C, proudí ke stropu a stěnám kabiny a zahřívá je, takže také sálají, ovšem už jen omezeně. Díky proslulým vlastnostem dřeva a fyzikálním zákonům dochází po aspoň hodinovém otopu k zahřátí dřevěného obložení saunové kabiny na teplotu vzduchu shodnou s teplotou dané izotermy (tato pásma o stejné teplotě se vrství horizontálně rovnoměrně od 100°C pod stropem do 40°C nad podlahou, v místě prohřívací zóny má izoterma teplotu jen 50°C - 60°C). Protože se v obchodních prospektech uvádí teplota 100°C pro celý prostor saunové kabiny, není to -jak vidno- pravda. Naopak je nápadná shoda této teploty s vychvalovaně "nenáročnou" teplotou infrazářiče, nastavenou na 50°C. Navíc vlnové délky této druhotné IR-radiace (tvořené zejména paprsky IR-C) jsou přibližně stejné s vlnovou délkou IR-radiace lidského těla (7- 9 µm). Proto je sálání v saunové kabině nenáročné.

Zahřáté dřevo obložení a lehátek saunové kabiny poskytuje příležitost k další formě převodu tepla - sdílení. Ale to už jen malým podílem a navíc snadno zmírnitelným podložením těla textilií.

Vzduch je v saunové kabině hlavním médiem pro transport tepla, tedy pro jeho neomezené proudění z tepelného zdroje na hmotné objekty. Jeho nepopíratelná výhoda je, že jde o prostředí adekvátní a životně nezbytné pro živé tvory, tedy i pro člověka, již od dob jejich vzniku. Regulací otopu se v saunové kabině dosahuje podle mezinárodního úzusu výšky teploty, jež činí 96°C ve výši 175 cm nad podlahou, pro děti ovšem o 10°C méně. Tato hodnota teploty signalizuje, že ve výši druhého stupně pryčny je výše uvedená teplota 50 - 60 °C, sice hypertermická, ale krátce přijatelná i pro děti. Vzájemný vztah reflexního sálání a proudění tepla v saunové kabině činí 40% : 60 %, eventuelně opačně podle kvality krytu topidla. Tepelná náročnost prostředí v saunové kabině je oproti prostředí v infrakabině -pokud se týká příjmu tepla- nejméně o polovinu nižší a dochází k němu na velké ploše. Rozsah přestupu energie prouděním ve vzdušném médiu saunové kabiny činí celkově 486 W / 9,8 m2 (- na plochu jednak kůže /1,8 m2/, jednak sliznice dýchacích cest /80 m2/). Převáděné množství zevního tepla je zřetelně méně náročné než u infračerveného záření, ale přesto je schopno zvýšit tělesnou teplotu u dětí na potřebných 37,7 °- 38°C za 3 - 5 - 8 minut (podle věku).

Nejcennější efekt horkovzdušných lázní (saunové a také parní lázně) spočívá nejen v pohotovém vzniku celkových neuro-hormonálních a imunologických reakcí, ale i v ovlivnění lokálních obranných složek lymfatického a krevního systému ve sliznici dýchacích cest a také v uvolnění spasmu hladké svaloviny stěn dýchacích cest s výrazným fyziologickým a imunologickým efektem. Přímý kontakt tepla s dýchacími cestami nelze dosáhnout přímo ani infračervenými zářiči, ani teplodárnými zdroji s jinými formami transportu tepla (vodou, peloidy, technickými aparaturami). Výjimkou je voda, která -podaná perorálně nebo per rectum- může ovlivnit celkovou vnitřní teplotu nepřímo sdíleným kontaktem. Ovlivňuje teplotu dýchacích cest polknutím studeného nápoje a přímo sliznicí a cévy žaludku a střev (např. při irigaci) s dosahem i na celkovou teplotu těla. To už jde o tzv. konsenzuální reakci, kdy lze dosáhnout změny vnitřní teploty krevním oběhem v pozitivním i negativním smyslu.

Infračerveným ozářením, přeneseným vzduchem, ale i jinými médii, aplikovanými místně na omezeném okrsku povrchu těla, lze tuto reakci vyvolat na jiném místě organizmu i celkově. Nutná je ale značná intenzita místního tepelného podnětu. Skutečná podstata přenosu tepla do organizmu infračerveným zářením, kterému reklamní prospekty mylně říkají přímý "hluboký průnik tepla", dokonce až do mnoha centimetrů pod kůži, není v souladu s touto laickou představou o působení tepla na člověka. Vlivem IR-radiace skutečně dochází k ohřátí hlubokých partií tkání, ovšem jen do 8 mm, ale díky tomu, že zde je hustá síť cévních kapilár, prouděním krve (a to jedině) se přenese teplo do hlubších partií! Vyžaduje to však delší dobu aplikace infračerveného záření. Jak vyplývá z textů obchodní propagace, doporučuje se doba ohřívání 20 - 40 minut. Ve fyziatrických úkonech bývá expozice záření i delší (až 60 minut). V saunové lázni stačí k vzestupu teploty u dětí racionálních 5 - 8 minut. Jeden z řady fyziatrických principů praví, že každý intenzivní tepelný podnět je méně náročný, trvá-li krátce a naopak zatěžuje, trvá-li déle. Dokonalé vystižení náročnosti účinku prostředí v saunové kabině oproti infrakabině.

Kdo zkusil horkovzdušné prostředí saunové kabiny - saunovou lázeň - ví, že je příjemná, ovšem také jen do určité míry, kterou rozumný člověk umí respektovat. Po tisíciletích se ukazuje, že je příznivá i pro děti od nejmladšího věku. To nelze i v dnešní době přehlédnout, natož zlehčovat efektem jiného teplodárného produktu. Jiné je to, je-li podána dětem přímá IR-radiace v infrakabinách, i když zde je zpočátku přenesené teplo také příjemné. Uvedené diference působení obou teplodárných zdrojů však nutí uvážit, zda je lépe děti regulérně komplexně saunovat v regulérní saunové kabině, anebo dát si vnutit zavádějící reklamou jednostrannou aplikaci jednak riskantní, jednak pro děti náročnou IR-radiaci v infrakabině. Rozhodnutí vždycky záleží na vedení dětských zařízení. Abych pomohl rozeznat co je správné a pro všechny děti zařízení přínosné, upozorním ještě na některé rozdíly v koncepci obecné aplikace tepla dětem a na zajímavé provozní okolností s tím související.

(Pokračování...)

Názory k článku (2 názorů)
Příjemné teplo? mirka, iva 5, šárka 2,5, bříško 5.12.2007 8:22
*Re: Příjemné teplo? nestor 5.12.2007 14:35




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.