Atopický ekzém je nepříjemné kožní onemocnění, které se projevuje zarudlou kůží, pupínky a mnohdy silným svěděním. Jde vlastně o zánět, kterým pokožka nepřiměřeně reaguje na vnější podněty neboli alergeny.
Nejčastějšími alergeny jsou u kojenců některé potraviny, zejména kravské mléko, vejce nebo lepek. U starších dětí pak dominují inhalační alergeny, například prach, roztoči, peří, pyly a prach ze srsti zvířat. Vedle alergického stimulu existuje celá řada jiných dráždivých podnětů, které pacienti z vlastní zkušenosti dobře znají: kontakt s vlnou, chlorovaná, železitá nebo vápenitá voda, stres, konzumace kořeněných jídel nebo konzervantů. Podráždit pokožku může i zima. V zimních měsících bývá kůže obecně sušší a v tomto období mají pacienti zvlášť výrazné obtíže. Ke zhoršení dochází při nachlazení, očkování nebo užívání antibiotik.
Průběh onemocnění je chronický, střídají se období akutního zhoršování a klidové stadium. Asi u pětasedmdesáti procent dětí ekzém vymizí do období puberty, citlivá pokožka však přetrvává po celý život. Kůže atopiků je celoživotně zvýšeně suchá vinou nedostatku lipidů, takzvaných ceramidů, schopných vázat vodu. Atopický ekzém v mnoha případech nahrazuje,,klasická“ alergie, nebo dokonce dítě dostane astma.
Ekzém začíná nejčastěji v kojeneckém věku, zpravidla ve třech měsících, a to nejprve na obličeji s postupným šířením na celé tělo. V předškolním věku se typicky lokalizuje do krční rýhy a záhybů končetin - loketních jamek, zápěstí, podkolenních jamek a pod hýždě. Ložiska bývají suchá, zarudlá, při akutním zhoršení mají tendenci mokvat. Subjektivně děti pociťují výrazné svědění.
V kojeneckém věku bývá někdy obtížné odlišit ekzém od seberoické dermatitidy. Jedná se rovněž o variantu ekzému. Postihuje zejména kštici, čelo, oblast nosních rýh, občas se může rozšířit na trup a končetiny. Na rozdíl od atopického ekzému nesvědí. Děti nejeví známky neklidu a nespavosti, nemají tendenci pokožku drásat. Obě diagnózy naznačují zvýšenou choulostivost pokožky, proto někteří dermatologové občas pozorují přeměnu seberoického ekzému v atopický.
Základem lokální terapie je pravidelné používání zvláčňujících krémů a mastí. V lékárně žádejte takzvaná emoliencia. Existuje řada prostředků vhodných k ošetřování suché kůže. Dáváme přednost těm, které neobsahují parfémy a dráždivé konzervační látky. Obecně jsou vhodné takové krémy, které pacient dobře snáší.
Na ložiska ekzému se ke zklidnění používají různé pasty, například se zinkem, dehtem či ureou. Na mokvavá ložiska aplikujeme vysychavé obklady s vlažným černým čajem, borovou vodou nebo odvarem z řapíku.
Někdy je nutné sáhnout po kortikosteroidních mastech, těch se ale mnoho rodičů obává. Jde vlastně o hormony, které dovedou zánět kůže zmírnit. Mají ale nemalé vedlejší účinky. Obavy panují hlavně z řídnutí kostí nebo zvětšení ochlupení. Tyto masti se proto používají jen na akutní projevy ekzému. Je dobré aplikovat je maximálně jeden týden. Alternativou kortikosterodiů jsou nové lokální imunomodulátory, které mají minimální vedlejší účinky. U nás by se měly začít používat v nejbližších týdnech. Vhodným doplněním lokální terapie jsou klimatické, lázeňské a přímořské pobyty.
Správná léčba ekzému zahrnuje nejen aplikaci mastí, ale i dodržování určitého režimu. Základem je odstranění známých alergenů. Dále je třeba v okolí atopika vytvořit v rámci možností hypoalergenní prostředí. V bytě by se nemělo kouřit, k eliminaci prachu a roztočů je nutno pravidelně vysávat, vhodné je odstranit koberce a těžké závěsy. V okolí ekzematika by neměla být zvířata se srstí nebo peřím.
Důležitá je i správná hygiena kůže. Mýdlo se používá jen na ruce, nohy a místa vlhké zapářky, nejlépe je volit takzvané syndety, které se dají koupit v lékárně. Při koupeli by voda neměla být příliš teplá. Důležité je následné ošetření pokožky přidáním speciálního oleje, eventuálně škrobu či odvaru z otrub do koupele. Popřípadě je potřeba pokožku ihned po koupeli ošetřit krémem, který umožní zadržení vody v pokožce. Vzhledem k výraznému zhoršení ekzému po zapocení je třeba dítě oblékat do vzdušných oděvů, nejlépe z bavlny.
Úprava stravy má význam hlavně v kojeneckém věku. Nejdůležitější zůstává kojení. Pokud mateřské mléko nestačí, nahrazujeme ho v prvním roce věku takzvaným hypoalergenním mlékem, které obsahuje rozštěpenou bílkovinu kravského mléka. Těmto výrobkům se říká částečný hydrolyzát. Na našem trhu je k dispozici například Sunar HA nebo Beba HA. V případě alergie na bílkovinu kravského mléka je nutné použít takzvaný úplný hydrolyzát, například Nutrilon pepti.
Nemléčné příkrmy zavádíme až po ukončeném šestém měsíci věku, vždy postupně a po malých dávkách. Vejce a lepek se do stravy atopického dítěte zařazuje až po prvním roce života. Je vhodné omezit kakao, čokoládu, ořechy, aromatické sýry a kiwi.
Autor je alergolog.
Skok