tisk-hlavicka

Letní zažívací problémy u dětí

12.7.2006 Máma a já 27 názorů

Přichází léto, sluníčko a krásné počasí nás volá ven, do přírody, ať už u nás doma nebo v zahraničí. Abychom si však dovolenou nezkazili a vyhnuli se průjmu, jednomu z nejčastějších onemocnění typických pro toto roční období, musíme si o něm něco říci.

Průjem se v současnosti řadí i ve vyspělých státech mezi časté příčiny chorob nejen dětí, především těch nejmenších, ale i dospělých. I když se vyskytuje během celého roku, nejvíce ho zaznamenáváme v létě, mluvíme tak o letních průjmech. Nejprve si přiblížíme něco o příčinách, příznacích, průběhu a léčbě průjmu. Na závěr vám praktickými radami doporučíme, jak průjmu předcházet.

Akutní průjem u kojenců a batolat obvykle definujeme jako přechodné onemocnění, které však může vést ke ztrátám vody (dehydrataci), elektrolytů (solí) a ke střevní otravě.

Dochází k náhlé poruše funkce zažívacího systému, a to k poruchám trávení a vstřebávání. Dříve se více používal termín buď dyspepsie, anebo dyspeptický syndrom. U nejmenších dětí pozorujeme velké individuální rozdíly v počtu a konzistenci stolice. Zdravý novorozenec a kojenec krmený mateřským mlékem může mít jednu stolici jednou za 2-4 dny, či pět menších stoliček denně, nebo může mít "zašpiněno" v každé plence. U kojeného děťátka je stolice žlutá a vypadá jako míchaná vejce anebo je formovaná a nezapáchá. U dětí s umělou výživou má podobný charakter, může však být tužší. Přidáním příkrmů se mění hlavně barva stolice dohněda.

Při průjmu je důležitá náhlá nebo postupná změna stolice. Tato změna se týká nejen počtu stolic během dne nebo jejich konzistence (řídké, vodnaté, tekuté, hlenovité, zpěněné), ale i jejich barvy (zelená, s příměsí krve) a zápachu. U kojenců a batolat hovoříme o průjmu:

  • podle frekvence stolic - pokud jich má dítě více než 5 denně
  • podle objemu stolic - pokud je vyšší než 150-200 g denně
  • podle obsahu vody ve stolici - pokud je více než 80 % vody

Akutní, tedy náhlý průjem trvá obvykle méně než jeden týden.

Příčiny průjmu jsou značně různorodé. Podle nich dělíme průjmy na infekční povahy, a to bakteriální (dyzentérie, salmonelóza, jiné záněty střevní sliznice, např. E. coli, stafylokokové infekce), virové - nejčastější letní průjmy (rotaviry), parazitární a plísňové.

Neinfekční povahy průjmů mají nejčastěji původ v alergii (na bílkoviny kravského mléka, lepek, čili gliadin a jiné potraviny). Známe i potravinové otravy houbami, zkaženými konzervami, jedovatými látkami. Průjmy u kojených dětí může způsobit dietní chyba maminky. U nekojených a větších dětí jsou za průjmy zodpovědné i naše pochybení v technice přípravy a uskladnění potravin, pro daný věk nevhodná skladba stravy a nesprávná kombinace potravin. Řidší a častější stolice provázejí také nemoci z nachlazení, na jejich vzniku se podílí spolknutý hlen.

Co se děje při průjmu v zažívacím traktu? Při průjmu dochází k přesunu vody a elektrolytů do lumenu (vnitřek trubicovitého orgánu) střeva a k jejich ztrátám (dehydratace) ve formě stolice.

Příznaky průjmu závisí také na poškození střevní sliznice. Jde o zánětlivé změny v tenkém a tlustém střevu, které se zhojí po akutním průjmu bez následků.

Za normální situace se ze střeva ztrácí do stolice 1 % vody. Již jsme zmiňovali, že při průjmu je to více než 80 %.

Příznaky průjmu však podléhají i věku dítěte a jeho celkovému stavu před onemocněním. U kojenců a batolat začíná průjem obvykle odmítáním stravy, a to již 2-3 dny před začátkem samotného průjmu.

Děti přestanou hmotnostně přibírat, mají celkové příznaky nemoci, a to teploty až horečky, zvracejí, jsou bledé, skleslé, ztrácí zájem o okolí.

Stolice je nejprve kašovitá, potom vodnatá. Při zasažení tlustého střeva může být stolice hlenovitá, s příměsí krve. Když ve střevě převládne kvašení, stolice je zpěněná. Zároveň se zvýší počet stolic v porovnání s jejich počtem před onemocněním. Změní se i barva stolice.

Zvláště bychom chtěli upozornit na závažný symptom provázející průjem, a to celkový příznak ztráty vody (dehydrataci). Projevuje se ztrátou pružnosti pokožky a zapadlou velkou fontanelou, nejasnýma zapadlýma očima, "hadrovitými" bulvami. Bříško je plynaté, nafouklé. Sliznice dutiny ústní, jazyk a rty jsou suché. Dítě močí málo nebo vůbec.

Velmi důležitý je právě údaj o snížení tvorby moči! Nakolik se sníží diuréza, tedy tvorba moči, to nám poví počet počuraných plenek. Je potřeba dítě přebalit každé tři hodiny, ne měnit papírové plenky jednou za 12 hodin! Dítě musí močit 4x až 6x za den. K dehydrataci dochází nejen ztrátou vody a solí stolicí, ale i pocením při teplotě a zvracením, které toto onemocnění provázejí.

Pro zvolení postupu při léčbě průjmu je rozhodujícím krokem jeho závažnost, celkový stav dítěte a klinický odhad úbytku vody a elektrolytů. To však musí posoudit lékař, který určí i způsob léčby.

Během akutního průjmu při ztrátách hmotnosti menších než 5 %, ale při dobrém příjmu tekutin ústy (tedy pije a nevyzvrací) můžeme stav zvládnout i ambulantně. Základem léčby je rehydratace a realimentace (obnovení výživy). Rehydratace se zakládá na obnovení ztrát vody a elektrolytů. Lékař má k dispozici tzv. WHO, resp. rehydratační roztoky, které obsahují glukózu, elektrolyty a bikarbonáty. Zakoupit je můžete i v lékárnách. Batolatům je možné podat i neperlivou minerálku.

Realimentace představuje dostatečný a včasný přísun živin. Musíme ho přizpůsobit věku dítěte.

U nekojených novorozenců a kojenců začínáme podle závažnosti průjmu po dobu 12 až 24 hodin úplnou náhradou umělého mléka rýžovým (RO) nebo mrkvovým odvarem (MO). Někteří autoři nedoporučují mrkvový odvar pro nejmenší děti ze strachu před nadměrným obsahem dusičnanů.

Dítě tedy na začátku realimentace pije prvních 12 až 24 hodin jen RO nebo MO.

Potom postupně začneme přidávat umělé mléko změnou poměru RO nebo MO k umělému mléku.

Rozpis diety vypadá takto:

1. den (12 až 24 hodin) pije dítě jen čistý RO nebo MO doplněný o neslazený slabší černý čaj.

2. den pije dítě své umělé mléko smíchané s RO nebo MO tak, že každá dávka obsahuje 1/4 umělého mléka a 3/4 RO nebo MO

3. den opět změníme poměr, umělé mléko tvoří 1/3 dávky a 2/3 dávky tvoří MO a RO

4. den dávka obsahuje 1/2 umělého mléka a 1/2 RO nebo MO

5. den dávka obsahuje 2/3 umělého mléka a 1/3 RO nebo MO

6. den dávka obsahuje 3/4 umělého mléka a 1/4 RO nebo MO

Pokud je dítě pouze kojené, můžeme podle doporučení odborníků úplně vynechat mateřské mléko na 6 až 12 hodin. Někteří autoři ovšem kojení nedoporučují přerušit vůbec, ale jen mezi dávky zařadíme rehydratační roztoky, rýžový nebo mrkvový odvar.

Tekutiny podáváme zásadně stříkačkou nebo lžičkou.

Podle většiny odborníků při závažných průjmech krátkodobě nahradíme mateřské mléko (MM) rýžovým nebo mrkvovým odvarem.

Potom postupně podle věku dítěte a odhadu objemu pití podáváme před kojením 20, 50 až 100 ml MO nebo RO.

Je velice důležité znát přibližnou denní potřebu tekutin.

U novorozenců a kojenců je to asi 150 ml tekutin na 1 kg hmotnosti dítěte na 24 hodin, tzn. pětikilové dítě potřebuje na 24 hodin 750 ml tekutin, aby se nedehydratovalo. U batolat je to o něco méně, 100-120 ml tekutin na 1 kg hmotnosti na 24 hodin.

Kojencům mezi 6.-12. měsícem, kteří byli před onemocněním plně na kojenecké stravě, podáváme během rehydratace pomocí WHO roztoků také rýžový nebo mrkvový odvar během prvních 24 hodin. Potom podle uvedeného schématu ubíráme RO nebo MO a přidáváme umělé mléko. Zároveň postupně zavádíme do stravy strouhaná jablka, banány, vařenou rýži, brambory, po 7. měsíci věku i suché pečivo. Postupně zatížíme dítě stravou přiměřenou jeho věku.

Je potřeba si zásadně uvědomit, že umělé mléko při průjmech vynecháváme jako první, zpět ho zavádíme postupně. Je totiž hodně známo o poškození povrchové výstelky střev při průjmech, což má za následek nedostatek enzymu laktázy, jehož nepřítomnost je zodpovědná za poruchu štěpení laktózy (mléčný disacharid složený z glukózy a galaktózy). Projevem je tedy intolerance laktózy.

Na doporučení lékaře je možné přechodně dítě realimentovat umělým mlékem se sníženým obsahem laktózy. Dětem při průjmech podáváme slabý černý, neslazený čaj (slabý proto, aby teiny v něm obsažené nerušily dětem spánek), nenabízíme však čaje bylinkové. Bylinkové čaje mají obvykle projímací účinek. Tekutiny můžeme podat i ve formě kojenecké vody. Zmiňované WHO roztoky by měl ordinovat lékař. Během průjmového onemocnění dítěte a následné rekonvalescence nepřidáváme do jídelníčku nové druhy potravin, jen ty, které už dříve dítě vyzkoušelo.

U batolat (druhý až třetí rok života) vypadá dieta při průjmu podobně jako u starších kojenců. Vyloučíme na 24 hodin mléko a mléčné výrobky, podáváme rýžový nebo mrkvový odvar, který podle návodu za pět až šest dní vyměníme za umělé mléko. Tekutiny doplníme WHO roztoky, podáváme neslazený slabý černý čaj a kojeneckou vodu. Postupně přidáváme suché slané pečivo, vařenou rýži, brambory, vařenou mrkev, jablka a banány. Později pak vývar z bílého (kuřecího, krůtího) masa.

Obvykle je poměrně těžké dopředu odhadnout, jak rychle se dítě vrátí z diety na svou běžnou stravu. Platí však zásada, že pospíchat se nevyplatí.

Rýžový odvar (RO): 25 g umyté rýže uvaříme v 1 l vody. Po vychladnutí společně rozmixujeme a doplníme převařenou vodou (pokud chybí) do objemu 0,5 l.

Mrkvový odvar (MO): 1/2 kg umyté, očištěné a pokrájené mrkve uvaříme do měkka v 1 l vody se špetkou soli. Během vaření doléváme vodu do výšky hladiny, jaká byla na začátku. Po uvaření a vychladnutí mrkev společně s vodou, ve které se vařila, rozmixujeme.

Jak průjmu předcházet?

Především je velmi důležitá bezpečnost přípravy stravy a manipulace s potravinami. Zakládá se na dodržování základních hygienických zásad.

Před přípravou jídla a manipulací s potravinami si vždy, i opakovaně, důkladně umyjeme ruce. Dobré je používat v kuchyni při přípravě jídla jednorázové papírové utěrky na ruce.

Na přípravu umělé výživy používáme převařenou nebo kojeneckou vodu. Otevřenou krabici s umělým mlékem uložíme podle návodu na suché místo. Umělé mléko nepřihříváme, na každou dávku ho připravíme čerstvé. Potraviny kupujeme vždy čerstvé a raději v menším množství. U ovoce a zeleniny se vyhýbáme nákupu za snížené ceny. Pozor na jejich kvalitu! Pořádně vše umyjeme pod tekoucí vodou. Z ovoce a zeleniny tím odstraníme nejen hlínu, ale i postřikové chemikálie. Potraviny důkladně tepelně zpracujeme. Dětem nepodáváme krémy, majonézu, zmrzlinu, tedy tepelně neupravená jídla s obsahem vajíček. V létě je potřeba se vyhnout i dalším tepelně dostatečně neupraveným potravinám, jako jsou dietní salámy, klobásky, tlačenka, uzené a mleté maso. Hotové, již zpracované jídlo je potřeba též správně skladovat v suchu a chladu v uzavřených nádobách (pozor na mouchy a jiný hmyz). Pokud například otevřeme konzervu (paštika, kompot), vybereme a přendáme její zbylý obsah do skleněné uzavíratelné nebo vakuové nádoby.

Často zapomínáme na to, že bychom měli zabránit styku mezi syrovými a uvařenými potravinami. Proto nepoužíváme stejné náčiní, nože či prkýnka na krájení syrových a vařených potravin. Kuchyňské nástroje vždy důkladně umyjeme. Zabráníme tak přenosu choroboplodných zárodků na potraviny určené už na konzumaci.

Pokud jdeme na výlet, do batohu zabalíme pitnou vodu ze známého zdroje (z domu) nebo vodu originálně balenou (stolní voda, nesycená, resp. slabě sycená minerálka, kterou pro děti nejprve protřepáním zbavíme bublinek). Zásadně nepijeme vodu z neznámého pramenu nebo ze studánky, protože nikdy nevíme, zda není znečištěná.

Důsledně dbáme na správný pitný režim. Orientační denní potřeba tekutin představuje u dítěte 10 až 15 % jeho tělesné hmotnosti v litrech (10kilové dítě potřebuje na den 1 l tekutin). Dospělý potřebuje na den 2 až 4 % tekutin svojí tělesné hmotnosti. Vyhýbáme se chlazeným nápojům, protože vedou k překrvení sliznic a zvýšenému pocitu žízně. Chlazené nápoje způsobují i nadměrné pocení a následné ztráty tekutin a minerálů. Pozor, dokonce i kostky ledu mohou být kontaminované choroboplodnými zárodky. V horkých letních dnech upřednostníme proto vlažné nápoje, mírně kyselé nebo mírně trpké. Přeslazené tekutiny nejsou vhodné, protože zvyšují pocit žízně. Průjem můžeme dostat i při nesprávné kombinaci potravin. Hlavně děti snědí různé ovoce a zapijí ho džusem nebo sladkou malinovkou.

Dodržením uvedených zásad můžeme sami předejít průjmům a vyhnout se často závažným problémům a návštěvě lékaře.

Článek je z prázdninového dvojčísla časopisu Máma a já.

Názory k článku (27 názorů)
hmhm ale jak to do něj dostat :) lala 12.7.2006 12:45
*Chyby v článku Mab 13.7.2006 8:15
*Re: hmhm ale jak to do něj dostat :) Kristy 17.7.2006 21:16
*Re: hmhm ale jak to do něj dostat :) Hanka,Míša 9/04 a Verča 12/99 24.7.2006 22:43
ryzovy odvar Zdislava a kluci 12.7.2006 13:58
jen poznámka Agnes+3 12.7.2006 15:47
*Re: jen poznámka lucia1604 12.7.2006 16:13
*Re: jen poznámka Olina 12.7.2006 18:9
*Re: jen poznámka L+2 12.7.2006 18:23
**Re: jen poznámka Petruše* 12.7.2006 18:54
***Re: jen poznámka Eva K 12.7.2006 21:53
*Re: jen poznámka myska 13.7.2006 1:21
*Re: jen poznámka Žžena 13.7.2006 10:12
**jak dostat do dětí tekutiny,případně... 18.11Sauni13 13.7.2006 10:37
**Re: jen poznámka Clare 13.7.2006 13:11
*Re: jen poznámka Clare 13.7.2006 13:16
**Re: jen poznámka Agnes+3 14.7.2006 22:33
***Re: jen poznámka zuzek 15.7.2006 20:11
Dobrý a poučný článek Zuzana + kluk04 + holka06 13.7.2006 11:54
*Re: Dobrý a poučný článek Katka,kluci 3 a 7 14.7.2006 10:54
Léky Tereza, a 2 kluci 15.7.2006 15:53
*Jak dostat do dítěte Smectu? Tereza Majerová, 11, 9 a 1 17.7.2006 13:42
**Smecta Katka,kluci 4 a 7 19.7.2006 8:21
***Re: Smecta Edita 21.7.2006 15:34
****Re: Smecta Katka, 7 a 4 23.7.2006 11:23
*****Re: Smecta rowdy 25.7.2006 8:11
******Re: Smecta rowdy 25.7.2006 8:13




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.