Brána jazyků otevřená

A angličtina je také to, s čím tu pak tito lidé tolik zápasí.

Angličtina je spolu s ruštinou mým nejoblíbenějším jazykem, je to řeč krásná, malebná, zpěvná, ale také rafinovaná; její zákeřnost spočívá především v tom, že jinak se píše a jinak čte. Např. slůvko "cupboard" (skříňka) se nečte"cupboard", ale "kabt", což je pro ty, kdo si netykají s výslovnostními pravidly, ránou pod pás, protože pak se to nedá najít ve slovníku, a je to tudíž neporozumitelné.

Rozdílnost v psaní a čtení má však i své výhody, které plně objevila, pochopila, využila a rozvinula moderní esemesková doba. Rozdíly v psanosti a čtenosti působí totiž to, že dvě graficky naprosto odlišná slova jsou naprosto totožná (nebo aspoň hodně podobná) foneticky, tudíž je možno je nahradit a ušetřit při mačkání zpráv tolik potřebné a tolik drahé (expensive) znaky. Takže "for you too" může vypadat jako "4 u 2" (ušetří 6 znaků), "see you tomorrow" jako "C u 2moro" (ušetří 7 znaků), atd. Takové možnosti nám naše drahá mateřština v takové míře zdaleka neposkytuje, i když se snaží.

Jako má každá látka rub a líc, má i toto kromě velkých výhod i nemalé nevýhody. Vzpomínám si, jak v mé první aupairské rodině jednou přišel šestiletý chlapeček za maminkou s palčivým dotazem, jestli si ho vážně koupili??? Paní nechápala, jak na to přišel, a tak chlapec ukázal prstíčkem na svou fotku z doby batolení, na níž je zachycen ve slušivém námořnickém oblečku s nápisem SAIL (plavit se), jež se čte podobně jako "sell" (prodávat) či dokonce stejně jako "sale" - sleva, výprodej!! Chudák dítě!

Nemalé potíže působí v angličtině také přízvuk, daný stylem výslovnosti horká brambora v puse. Marně se do toho snažím proniknout, a když už se mi podle mého názoru zadaří, většinou mé okolí odmění mou snahu komentářem typu: "Ty máš tak roztomilý český přízvuk!"

Když si toto všechno sečteme společně s faktem, že chtě nechtě, na její popularitu nehledě, angličtina JE cizí jazyk, není divu, že člověk občas neporozumí nebo plácne nějakou tu hloupost. Zvláště pro začátečníka je proto vhodné osvojit si hned několika výrazů pro vyjádření neporozumění. Ovládáte-li jich totiž několik, vyhnete se trapné a zoufalé jednotvárnosti konverzace, kdy pořád jenom dokola opakujete "pardon me?" Když to ovšem vhodně prostřídáte se "sorry?", "I don´t understand", "I´m not sure what you mean" či nechápavým výrazem obličeje, je hovor hned pestřejší.

Obecně se o cizích jazycích tvrdí, že není tak důležité porozumět každému slůvku, jako správně zachytit význam věty, celku.

To je pravda. Někdy ovšem jedno malé slovíčko může vést k jednomu velkému trapasu. V prvních měsících po mém příjezdu do Anglie napadl sníh a Amy, holčička, se mě ráno zeptala, proč sníh (snow) mizí. Vysvětlila jsem jí, že to je teplem. Zatvářila se udiveně, a tak jsem jí podala velice detailní a sofistikovaný výklad o tom, že jakmile rtuť teploměru překročí 0°C, může se sice lidsky zdát, že je zima, ale sníh začne mizet, protože pro něj už je moc teplo. Potom jsme nasedli do auta a jeli do školy a najednou slyším holčičku, jak se ptá tatínka: "Tati, proč mizí sněžní leopardi (snow LEOPARDS)? Alena říkala, že je to teplem..."