Otcovské fejetony: Ten taky!

"Součko, já jsem sice na divadelním představení flusal flusbrokem po hercích, ale ten, co seděl v řadě za mnou, ten taky," prohlásil spolužák Dářa někdy v listopadu 1978. Jeho výrok možná necituji slovo od slova přesně, ale hlavní myšlenku jsem zachoval.

Zoufalec D. chtěl tehdy celé třídě naznačit, že on sám je sice čuně, ale vinu na tom nese ten v řadě za ním, protože flusal taky. A nebo ještě jinak: když někdo dělá prasečinu, mohu ji dělat taky, a když je nás na to víc, tak se tolik špatného neděje.

Ale ještě k Dářovi - proč jsem si vzpomněl zrovna na něj. Jako kluk měl k podobným výmluvám a omluvám velké sklony. Pamatuju si, jak svým rodičům dokázal vysvětlit čtyřky a pětky v žákovské knížce. Prostě jim sdělil, že TEN (někdo ze spolužáků) dostal stoličku či kouli TAKY. Aha, řekli si máma s tátou, tak to nebude tak zlé. Před časem jsem se dozvěděl, že Dářa své rétorické schopnosti později ještě zdokonalil a prosadil se jako svazácký funkcionář (80. léta) a komunální politik (90. léta), ani se neptejte, za jakou politickou stranu.

Modelový kec "ten taky" se v negativním významu používá hojně. Nerad bych vynechal nějaké odvětví, tak napíšu, že na něj narazíte skoro všude. Takže jen namátkou - třeba nedávno jsem se zúčastnil stolní debaty o daních. Člověk z rodu českých malopodnikatelů své spolusedící ujišťoval, že když peníze státu neodevzdávají jeho čtyři přátelé, proč by je musel odevzdávat on. Vždyť by byl za blbce! Důležité je nějak "pořešit" účetnictví.

Špatné příklady jsou zřejmě inspirativní. Ve jménu zmíněné omluvenky si někteří naši spoluobčané chodí na sociální úřady pro peníze z kapes vzorných poplatníků a přitom si přivydělávají černou prací. Co bychom nechodili, když TEN to dělá TAKY. Náhodou si zkusme představit úředníka, který někomu něco "nahrál" a vzal si za to obálku. Jestliže ho jemně hryzne svědomí, zaplaší ho vnitřním hlasem, že ví nejméně o dvou dalších, kteří berou podobně. Nejinak je tomu na silnicích při každodenním (ne)respektování pravidel provozu. A že lidé zbytečně umírají ve zmačkaném plechu? Dál se jezdí, jak se jezdí, protože někdo může jmenovat někoho, kdo za volantem taky ztrácí zábrany.

Nechci přehánět, ale našlo by se určitě mnoho dalších příkladů (jestli chcete, připište nějaké), kdy TEN TAKY má funkci domnělého odpustku. Všichni dohromady, kteří s těmi dvěma slovy šermují, budují vražednou past sebeklamů.

Jak to udělat, abychom tam jednou nespadli úplně všichni? Může to vypadat jako primitivní moralita, pro začátek bych zkusil donekonečna opakovat svým dětem, že jejich "TENTAKY" by neměl být ani pětkař, ani průměrák, ale spíš vzorňák a hlava otevřená. Prostě človíček, ze kterého roste člověk, který si pěstuje rozeznávací schopnost nutnou k vnitřní signalizaci všemožných životních přešlapů.

A domnívám se, že my dospělí jsme tu od toho, abychom lajny na našem společném hřišti trpělivě obnovovali. Nechť pod neposedným prachem hříchů svítí jako na čerstvě upraveném tenisovém kurtu.