Artyčoky (Cyrana scolymus)

Ač artyčoky pocházejí z oblasti Středozemního moře, za jejich hlavní město světa se prohlásilo městečko CASTORVILLE v úrodných montereyských údolích. Pěstují je tady na rozsáhlých polích jako "trvalky" po dobu pěti až deseti let. Po každé sklizni je jen seříznou pár centimetrů nad zemí, aby znovu vyrazily.Tím sklízejí prakticky po celý rok. Ale přece jen hlavní sezóna, kdy je sklizeň největší, je od března do konce května a pak ještě jedna trošku menší v říjnu. Sklízejí se i dnes prakticky ručně, v průběhu sezony každých 7 dní. Ruční práce představuje od 40 do 60 procent "výrobní ceny".

Artyčoky přinášejí kalifornské ekonomii víc než 50 milionů dolarů ročně. Považují se za "oficiální zeleninu Monterey a městečko CASTORVILLE pořádá dvakrát ročně festival artyčoků.

Na prvním z nich v roce 1948 byla zvolena jeho královnou tedy první Královnou Artyčoků jistá Mrs.Norma Jean, později známá pod jménem MARILYN MONROE.

Na takovém festivalu si můžete koupit artyčoky syrové, vařené, dušené, nakládané, nasolené v polévce, ochutnat jídla z artyčoků z celého světa.

Můžete se naučit, jak je aranžovat do vázy či do mísy, čerstvé nebo suché, koupit si suvenýry s motivem artyčoků, zajet si na traktoru do polí, soutěžit v jídle a pití.

Letos byl na programu mimo jiné přespolní běh přes skutečná pole artyčoků, soutěž ve vytváření květinových aranžmá a soch z čerstvého ovoce a zeleniny a velký průvod městem. Výstava automobilů a zemědělských strojů.

V Castorvillu stojí také největší artyčok na světě, se kterým se turisté rádi fotí. (Najdete ho na:www.twinetour.com/original/ca/artichoke.html).

Pokud byste chtěli mít tenhle nádherný keř se stříbřitými listy a květy neuvěřitelného modrého odstínu ve své zahrádce, můžete to zkusit.

Jak už jsem řekla, pochází ze Středomoří. Patří do rodu (Compositae) slunečnicovitých rostlin, je příbuzný i s obyčejným bodlákem.

Je to nejen ozdoba každé zahrady, ale i vynikající pochoutka.

Jen se musíte rozhodnout, kdo ve vás zvítězí, zda milovník květin či mlsný jazyk gurmánský...

Pokud už vám artyčok vykvetl, zvítězila vaše květinářská stránka. Protože opravdoví pěstitelé artyčoků, kteří je pěstují jako zeleninu, to tak daleko nikdy dojít nenechají. Oslabuje to prý rostlinu. Ale protože vám asi nepůjde o výnos, ale o pár artyčoků na váš stůl, ať už chutně upravených nebo jako dekorace, můžete pár krásných hlav nechat vykvést, abyste si užili obojího.

Já to tak dělám také.

U nás v Kalifornii nabízejí zahradnictví jejich sazenice už počátkem února a řadí je do skupiny "snadno pěstovatelné zeleniny". V Čechách tomu tak nebude, přece jen je to rostlina původem ze středozemí a má ráda teplo.

Porozhlídněte se, zda některá zahradnictví s mezinárodním zázemím nenabízejí zjara sazenice, ale vím jistě, že se dají snadno pořídit semena artyčoků. Můžete si je pak předpěstovat podobně jako rajčata nebo okurky při 20 stupních Celsia buď ve skleníku nebo za oknem. Mladé rostlinky bych nevysazovala dřív než po"zmrlících"- takže právě teď, ve vzdálenosti od sebe tak 1 m.

Vyjímají se zvlášt pěkně proti bílé slunné zdi či světlému plotu. Rozhodně to musí být teplé, slunečné, chráněné místo a půda by měla být kvalitní a výživná. Artyčoky potřebují také hodně zalévat a je dobré je přihnojit.

První rok z něj ještě nebudete tak moc mít. Pokud vůbec pokvete, nedá se mluvit o sklizni, ale je dobré hlavy brzy uříznout, aby se rostlina šetřila.

V českých podmínkách mimo vinařských oblastí Mělníku a Moravy bude třeba artyčoky chránit pro přezimování.

Proto na podzim odstřihneme květy i listy těsně nad zemí a stejně jako růže, je přikryjeme listím nebo slámou. Můžeme také hlízu s kořeny vykopat a nechat je přezimovat ve sklepě přikrytou vlhkým pískem nebo i na suchém místě jako begonie.

Pokud ovšem žijete v mírnějším pásmu, jak jsem se už zmínila, můžete artyčok nechat pro okrasu celou zimu. Jeho ozdobné listy vypadají ojínělé či s kapkami deště zvlášť zajímavě a krásně. Ostříháte je až na jaře, až vyrazí nové. Artyčoky, když už jste si pár vypěstovali, se mohou množit i dělením kořenů. Tak je nejčastěji rozmnožují pěstitelé na jihu Itálie nebo u nás v Kalifornii.

Jak artyčoky upravovat jako zeleninu, najdete v mnoha kuchařských knihách. Mohu vám jen ze zkušenosti říct, že děti je mívají velmi rády. Dají se (a mají se) jíst rukama, je to trochu hra a také legrace vyškubávat lístky.

My je máme s Clarisskou nejraději jen tak uvařené ve slané vodě a polité máslem. Já si někdy přidám trochu bílého vína.

Artyčoky jsou velmi zdravé, mimo vitamínu C a vláknin jsou vynikajícím zdrojem draslíku. Jeden z jejich druhů (artyčok kardový) se dokonce používá při výrobě léků na močové cesty a žlučník.

Přisuzuje se jim někdy i afrodiazikový učinek. Že by to souviselo s tou Marilyn Monroe?

Rostlina je to v každém případě nádherná i užitečná. Zkuste to s ní.