Prospěšné účinky vegetariánské stravy

Společnost Country Life při této příležitosti v průběhu celého dnešního dne nabízí při nákupu v prodejně (nad 200Kč) nebo restauraci (nad 50) Country Life Melantrichova 15, Praha 1, malý zdravý dárek (výborná obilná tyčinka Flapjack, sezamky a musli tyčinky) a v akci je čerstvá mrkvová šťáva (z 25 na 15Kč za 200ml).

Lidé pečující o své zdraví se dnes stále více zajímají o vegetariánskou stravu. Není divu, rostlinná strava přináší podle moderních vědeckých poznatků nejeden nesporný užitek.

Nevegetariáni mají v porovnání s vegetariány o 33% vyšší úmrtnost ze všech příčin a dokonce o 40% vyšší úmrtnost na všechny nemoci vyjma koronární nemoci srdeční. Např. adventisté muži vegetariáni žijí o 3,7 roku déle než adventisté muži nevegetariáni.

Cholesterol ve stravě (nachází se pouze v živočišných potravinách) je hlavním faktorem vzniku aterosklerózy. Kuřecí či rybí maso není tedy o nic lepší než maso hovězí, obsahuje totiž podobné množství cholesterolu (69, resp. 45-140 mg vs. 70 mg/100 g). Čím je příjem cholesterolu stravou nižší, tím nižší je i riziko srdečního záchvatu. Muži konzumující maso mají (ve 45 letech) čtyřikrát vyšší riziko koronárního srdečního onemocnění než muži vegetariáni.

Cukrovka se objevuje na úmrtním listě nevegetariánů 3,8krát častěji než u vegetariánů. Riziko vzniku cukrovky zvyšuje buď nedostatek zeleniny a ovoce nebo přítomnost masa ve stravě.

Moderní léčbou cukrovky je strava s vysokým obsahem komplexních sacharidů. Komplexní sacharidy udržují hladinu krevního cukru pod kontrolou a současně snižují riziko srdečního onemocnění. Předseda Indické diabetické společnosti této otázce velmi dobře rozumí, když doporučuje, aby se diabetici vyhýbali hovězímu masu a vejcím. V řadě zemí Východní Evropy panuje - vzhledem k dlouholetému nedostatečnému toku vědeckých informací - stále ještě nedostatečné pochopení této problematiky.

Riziko rakoviny se snižuje při vysokém příjmu ovoce a zeleniny na polovinu. Rostlinné potraviny obsahují dvacet hlavních skupin chemických látek, které pomáhají v prevenci rakoviny, jako je např. beta-karoten, lykopen atd. Lidé starší 65 let, kteří hojně konzumují potraviny s vysokým obsahem vitamínů A a C, mají 30% celkovou úmrtnost oproti těm, kteří jich konzumují málo.

Maso obsahuje celou řadu rizikových faktorů vzniku rakoviny: nulový obsah vlákniny, množství a typ tuku, nedostatek beta-karotenu, přítomnost virů, obsah chemikálií, jako jsou např. dusičnany, atd. Rakovina prostaty je u častých konzumentů masa, mléka, vajec a sýrů 3,6krát častější. Nevegetariáni mají o 41% vyšší riziko úmrtí na rakovinu prostaty a o 66% vyšší riziko úmrtí na rakovinu vaječníku. Riziko se zvyšuje se stoupajícím množstvím živočišného tuku ve stravě.

Riziko obezity, která zvyšuje riziko jak rakoviny, tak srdečního onemocnění, je u nevegetariánů dva- až dvaapůlkrát vyšší než u vegetariánů.

Miliony lidí každý rok onemocní na celém světě infekcemi, které jsou důsledkem používání živočišných potravin. Baktérie salmonelly kontaminuje 60-100% drůbežího masa. Trichinellou se ročně nakazí na celém světě asi milion lidí.

Odborníci Světové zdravotnické organizace uvádějí, že není uskutečnitelné produkovat maso, které by nebylo zdrojem těchto problémů. Čerstvé rybí a hovězí maso i další živočišné potraviny se rychle kazí. Procento zkažených potravin je vysoké a nemoci se šíří, a to zvláště v těch zemích, kde se nedostává chladící techniky na uchování čerstvého masa. I když pálivá koření mohou chuť zkaženého masa překrýt, škodlivé baktérie se tím nezahubí. Obiloviny a luštěniny lze naproti tomu skladovat a převážet s daleko nižšími riziky.

Vedle tabáku a alkoholu je maso nejčastější příčinou nemocí a invalidity v průmyslově rozvinutých zemích.

S vegetariánskou stravou lze mnohem snáze vyhovět moderním zdravotním doporučením - obsahuje málo cholesterolu, hojnost ovoce, celozrnných obilovin a zeleniny, mnoho vlákniny a komplexních sacharidů i množství antioxydantů, jako jsou vitamíny A, E a C.

Strava s vysokým obsahem sacharidů napomáhá lepšímu uskladňování glykogenu, což při porovnání se stravou založenou na vysokém obsahu bílkovin z masa ústí při tělesném zatížení ve dvou- až trojnásobně vyšší vytrvalost.

Ze studií provedených v USA, na Mauritiu, v Indii či v Litvě vyplývá, že vegetariánská strava, kterou je možno si za určitý obnos zakoupit, je mnohem výživnější než strava založená na mase zakoupená za stejnou částku.

A dále: Celkové náklady resortu zdravotnictví jako přímý důsledek konzumace masa byly vyčísleny na 26-61 miliard dolarů (v USA v roce 1992).

Výbor pro zdraví a životní prostředí Světové zdravotnické organizace doporučuje přechod od živočišných zdrojů na rostlinné zdroje, s důrazem na obiloviny a luštěniny.

Na jednom akru půdy lze vypěstovat 800 000 kalorií v podobě pšenice, když jsou však rostliny zkrmeny zvířaty, jejichž maso pak následně konzumuje člověk, je výnos jenom 200 000 kalorií. Polovička úrody obilí se užívá (v USA) pro zvířata.

K vyprodukování 1 kg hovězí bílkoviny je třeba 16 kg rostlinných bílkovin. Při produkci jednoho kilogramu hovězí bílkoviny se spotřebuje 15krát více vody než při produkci jednoho kilogramu pšeničné bílkoviny.

Deštné pralesy v Jižní Americe jsou káceny a využívány pro pěstování pícnin či měněny na pastviny hovězího dobytka. Od nadměrného spásání dochází k erozi úrodné půdy. Dusičnany užívané při pěstování pícnin kontaminují zásobárny spodní vody.

Vegetariánská strava daleko předstihuje stravu postavenou na mase - a to ve všech aspektech. Zůstává jediná otázka: Proč se vlády, organizace a lidé tak dlouho rozmýšlejí a nedoporučují již dávno vegetariánskou stravu každému z nás?

Více informací naleznete na www.countrylife.cz