U pramenů živé vody

Jeden z příspěvků dalšího dílu pořadu Aby „doma“ nebolelo“ z cyklu Čas pro rodinu (premiéra 30. 9., reprízy 1. 10. a 6. 10.) se natáčel mimo jiné v budově, ve které se roku 1967 začalo poprvé (a to v celém světě vůbec) s gynekologickou lázeňskou léčbou dětí a dospívajících dívek – v Dětské gynekologické léčebně ve Františkových Lázních.

„Léčebna a Frantovky jsou prima

, ať je jaro, léto, podzim, zima,“ zpívá skupina děvčat v útulné klubovně Dětské gynekologické léčebny. Děvčat je tu „požehnaně“ – léčebna má kapacitu 70 lůžek a přijímá prakticky celoročně pacientky od 6 do 15 roků, a to výhradně bez doprovodu rodičů. Odhaduje se, že za dobu existence léčebny prošlo zdejším léčením asi 20 tisíc malých gynekologických pacientek.

První dospělé gynekologické pacientky přijížděly do Františkových Lázní už někdy ve třicátých letech minulého století. Naskýtá se tedy otázka, proč léčení dětí nemá také tak dlouhou historii. „Jeho důležitost byla objevena mnohem později – až když se jasně prokázalo, že některé problémy ženských reprodukčních orgánů způsobující sterilitu se mohou vyskytovat už v dětském věku,“ vysvětluje lékař léčebny MUDr. Jaroslav Kozma. „Dnes se proto snažíme hlavně z preventivních důvodů, aby léčení těch nemocí, které mohou způsobovat určité riziko neplodnosti u dospělých žen, bylo řešeno co nejkomplexnějším způsobem.“

K tomu patří gynekologická balneoterapie v lázních, protože je nejen velice účinná, ale zároveň šetrná k dětskému organismu a navíc se prý líbí i nejmenším pacientkám.

Léčení navrhuje buďto dětský lékař nebo gynekolog a v případě břišních operací může podnět k návrhu na léčení vyjít i od chirurga. Léčení se provozuje ve Františkových Lázních, Mariánských Lázních nebo v Klimkovicích.

Zrádný „slepák“

„Do léčebny přijímáme děvčata s několikerými typy onemocnění – ve stručnosti se dá říct, že jsou to poruchy menstruačního cyklu, stavy po opakovaných zánětech vnitřních a vnějších rodidel, poruchy ve vývoji vnitřních rodidel, ale nejčastější skupinu zde tvoří děvčata po operaci apendixu – a z hlediska příští plodnosti je to nejrizikovější skupina. Apendicitida, zánět apendixu – lidově označovaná také jako zánět slepého střeva – je velmi zrádné onemocnění. Někdy probíhá jako z učebnice a i laik pozná, oč se v daném případě jedná, v jiných případech je problémem i pro zkušeného lékaře, aby správnou diagnózu stanovil včas a bezchybně,“ říká MUDr. J. Kozma. „V dnešní době máme pro takové případy naštěstí k dispozici laparoskopické vyšetření, laparoskopicky se dá i operovat, ale výsledek léčení záleží velice na tom, jak včas k operačnímu zákroku dojde.“

Z preventivního hlediska je tedy zapotřebí upozornit rodiče, aby neodkládali návštěvu lékaře ve všech případech, kdy se jedná o nějaké nezvyklé bolesti v bříšku, bolesti třeba i menší, ale často se opakující, event. spojené s mírným zvýšením teploty.

„Důvod rizikovosti apendicitidy spočívá v tom, že apendix leží anatomicky velice blízko ženským pohlavním orgánům a dojde-li k jeho zánětu, může se infekce rozšířit i na vejcovody a vaječníky,“ vysvětluje MUDr. J. Kozma. „A nemusí to být jenom šíření infekce. Z podrážděného apendixu leckdy zatéká výpotek k těmto orgánům a tvoří kolem nich jemné blanky, říkáme jim také srůsty. Ty mohou být příčinou mechanické sterility, tzn. uzávěru vejcovodů nebo jejich obalení těmito srůsty, takže v dospělém věku při snaze o těhotenství nemůže dojít ke spojení spermie s vajíčkem.“

Jestliže zánět apendixu nebo pooperační období probíhá komplikovaným způsobem, je nezbytné doléčení v lázních. Lázeňská léčba jednak odstraňuje subjektivní obtíže dítěte, za druhé zlepšuje místní anatomický nález, za třetí předchází příští sterilitě.

„Nejdůležitějším prostředkem lázeňské léčby je podávání koupelí sirno-železité slatiny. Je to procedura, která prohřívá organismus, urychluje látkovou výměnu v nemocných ložiscích, přináší k patologickým ložiskům dostatek kyslíku a odplavuje zplodiny látkové výměny. Pomáhá tedy k tomu, aby se vstřebaly pooperační nebo pozánětlivé zbytky.

Princip léčby je v podstatě založen na tom, že organismus je schopen do určité míry hojit stavy po operacích a po zánětech, ale to hojení se v určité fázi zastaví. Lázeňská léčba střídáním dráždivých podnětů ve slatinných koupelích a uklidňujících podnětů v uhličitých koupelích, střídáním dnů s náročnou léčbou s dny volna vlastně vyprovokuje organismus, aby tyto už dříve umlklé hojivé procesy znovu oživil a dovedl je do dalšího stadia, kdy dojde k lepšímu anatomickému výsledku v patologickém místě.“

Miramonte v „Mariánkách“

V Dětské léčebně Miramonte v Mariánských Lázních se léčí děti s onemocněním ledvin a močových cest, a také sem přijíždějí holčičky po zánětech vnitřních a vnějších rodidel nebo po operacích v malé pánvi, nejčastěji po komplikovaných operacích slepého střeva, nebo po operaci na vaječnících. Děti od tří do šesti let přijíždějí v doprovodu rodiče nebo prarodiče, školní děti absolvují pětitýdenní léčbu bez doprovodu (až na výjimky) a léčí se zde i menší počet dorostenců se stejnými indikacemi.

„Jednou z léčebných procedur jsou např. plynové obálky, říká primářka léčebny MUDr. Drahomíra Nečasová. „V plynové obálce je hlavním nositelem léčebného účinku kysličník uhličitý, který působí přes krevní oběh zvýšené prokrvení v malé pánvi. Zvýšeným prokrvením dochází k přívodu obranných látek a souvisí s tím také protizánětlivý účinek a podpora vstřebávání zánětlivých a pozánětlivých zbytků, které zde v této oblasti pooperačně zůstávají.“

Pokud to nevyžaduje zdravotní stav přímo v nemocnici, měla by být každá holčička do měsíce po operaci slepého střeva nebo po operaci v malé pánvi vyšetřena dětským gynekologem.

Několik praktických rad

Když maminka opouští z dcerkou léčebnu Miramonte, vyslechne od prim. MUDr. D. Nečasové několik velmi praktických rad, které by měly znát všechny maminky. Oč jde?

„Abyste předešli dalšímu opakování zánětu, měli byste, až se vrátíte domů, dodržovat správný pitný režim. Je třeba, aby holčička dostatečně pila, chodila pravidelně čurat a na stolici, protože jak přeplněný močový měchýř, tak přeplněný konečník působí nepříznivě na vývoj orgánů v malé pánvi.

Je třeba, abyste si všimla, jestli se správně otírá po čurání, aby se papírkem otírala shora dolů, a ne naopak. Pokud ještě zůstává vlhká, aby nepoužívala ten samý papírek, ale vzala si další. Po stolici se musí utírat od konečníku nahoru, aby si ji nezanesla do pochvy.

Je třeba, aby neprochladla, ale není pro holčičky zdravé, aby stále chodily v dlouhých kalhotech. Na začátku močové trubice a v oblasti genitálu jsou vždy přítomny bakterie, a pokud je děvčátko neustále v kalhotech, je tam nepřiměřeně teplo, vlhko a snadno dochází potom k opruzení nebo vzniku různých výtoků. Je lépe, když chodí ve volnějším oblečení a pokud je teplo, raději preferovat sukýnku, aby to ,luftovalo‘. Pokud nosí těsnější kalhoty, např. leginy, je nezbytné je měnit denně, stejně jako spodní kalhotky, které je třeba žehlit.

Večer při omývání genitálu nepoužívejte houbu ani žínku. Lépe je se sprchovat než koupat ve vaně.

Měsíc po ukončení lázeňské léčby – pokud nebudete mít žádné potíže – navštívíte dětského gynekologa a pokud bude dcerka v pořádku, další gynekologickou prohlídku by měla absolvovat mezi desátým až dvanáctým rokem, jakmile si všimnete, že začínají sekundární pohlavní znaky, tedy než nastoupí první menstruace. V této době by měla ostatně navštívit poprvé svého dětského gynekologa každá dívenka – tedy i ta, která žádné gynekologické problémy neměla, aby se včas odhalily některé vrozené vady, které mohou dělat potom problémy.

Dívka by měla být poučena maminkou, že prohlídka se provádí tak, že se vyšetřuje přes konečník a přes bříško. Zcela výjimečně, pokud je to třeba, je doplněna vyšetřením vaginoskopií, kdy se přes otvůrek v panenské bláně zavádí drobný tubus, aby gynekolog mohl prohlédnout pochvu zevnitř.

Prohlídky by se děvčátka neměla bát a maminky by ji rozhodně neměly odkládat.“

Když se narodí děťátko a dobře se rozvíjí, je to obrovská radost a štěstí. A jen ten, komu se přes veškerou touhu a léčení nepodařilo dítě na svět přivést, ví, jak je to bolestné. A tak, milé maminky, nepodceňujte nic, co by jednou mohlo stát v cestě mateřskému štěstí vašich dcer (a vašemu štěstí babičkovskému).

Příspěvek o problematice dětské gynekologie uvidíte v pořadu Aby „doma“ nebolelo z televizního cyklu Čas pro rodinu asi ve čtvrtek 23. září po 22. hodině na ČT 1, v pátek 24. září okolo 15. hodiny na ČT 2 a ve středu 29. září okolo 18. hodiny na ČT 2. Vzhledem k neustálým programovým změnám je třeba pečlivě sledovat televizní program.