Ženské sexuální problémy byly přeceňovány

Důvodem je nejspíše to, že dosavadní odhady vycházely z „mužského pohledu“ na danou problematiku.

Vědci z Kinseyova ústavu zjistili, že pouze asi čtvrtina amerických žen je významně stresována kvůli svému sexuálnímu životu. Ve studii z roku 1999 však bylo zjištěno, že 43 % žen trpí sexuální dysfunkcí. Důvodem zjištěného rozdílu je pravděpodobně odlišný přístup obou výzkumů. Zatímco dříve se autoři zaměřovali na fyziologické aspekty sexuality (orgasmus, míra vzrušení apod.), v nové studii jsou jako nejlepší prediktory ženského sexuálního uspokojení považovány obecná emoční pohoda (well-being) a emoční vztah s partnerem. „Tento výzkum zdůrazňuje důležitost jiných než fyziologických komponentů sexuality, stejně jako obecnou důležitost duševního zdraví,“ říká John Bancroft, ředitel Kinseyova ústavu při Indiana University. Podle něj není výsledek nové studie definitivně platný, je však protiváhou k extrémnímu výsledku (43 % dysfunkcí) z roku 1999.

Aktuální studie byla provedena formou náhodného telefonického dotazování 853 žen ve věku 20 až 65 let, které žily v heterosexuálním vztahu minimálně uplynulých 6 měsíců. 24,4 % dotázaných žen uvedlo distres týkající se jejich sexuálního vztahu či vlastní sexuality během uplynulého měsíce. Výzkum autorů z University of Chicago z roku 1999, který zahrnoval 1700 žen ve věku 18 až 59 let, přitom zjistil, že 43 % žen uvádí jeden či více příznaků sexuální dysfunkce (např. chybění sexuální touhy) během uplynulého roku. Podle hlavního autora tohoto výzkumu, sociologa Edwarda Laumanna, nelze obě studie srovnávat. Zatímco výzkum z roku 1999 byl prováděn metodou osobních devadesátiminutových rozhovorů, nová studie je založena na neosobních telefonických rozhovorech. Výzkum Kinseyova ústavu navíc vyloučil ženy, které v uplynulém půlroce nežily v sexuálním vztahu.

Mnoho autorů se nicméně shoduje na tom, že většina dosavadních výzkumů ženské sexuality nebrala v úvahu skutečnost, že obtíže v sexuální oblasti jsou často způsobeny vztahovými a emočními problémy a nemusejí se v sexuální výkonnosti projevovat. Beverly Whipple, prezidentka Společnosti pro vědecké studium sexuality, uvádí, že vědci v minulosti často vycházeli pouze z toho, co je důležité pro muže: touha, vzrušení a orgasmus.