Nadané děti 2

K charakteristickým vlastnostem mimořádně nadaných dětí patří zvídavost a silná vnitřní motivace k činnosti, kterou si dítě samo zvolilo, touha po nezávislosti, menší potřeba spánku. Častá je i přecitlivělost, obvykle provázená bouřlivými emočními reakcemi. Ty se projevují větší vzdorovitostí, která je častější u chlapců, nebo mohou zůstat navenek skryty, spíše u dívek, a projeví se záchvaty pláče v soukromí, uzavřeností, případně zdravotními potížemi (bolesti bříška apod.).

Některé nadané děti mají sklon k perfekcionismu a pokud jim něco nejde, nedokáží se vyrovnat s nedokonalostí svých výkonů. Rozpor mezi představou konečného výsledku a jejich neschopností jej dosáhnout je přivádí k zoufalství. Odmítají další pokusy, někdy propadají afektivním záchvatům.

Nadané dítě v MŠ

V anamnézách nadaných dětí se poměrně často objevují problémy v přizpůsobení se mateřské škole. Zejména tam, kde děti nemají možnost volby činností a jejich náročnosti, všechny děti jsou nuceny jít po obědě spát a nikdo nemá dost času odpovídat na jejich zvídavé otázky. Mimořádně nadané děti, které mají vyspělý slovník i zájmy a znalosti, málokdy najdou sobě podobného kamaráda. Svým vrstevníkům „utekly“ a ti jim nerozumí. Děti, které jsou na stejné vývojové úrovni, jsou zase starší a větší a “mrňouse“ mezi sebe nechtějí přijmout.

Podobné zkušenosti mají i rodiče, kteří kontaktovali Společnost pro talent a nadání (viz příběh Honzíka). Rodiče, kteří posílají své dítě do mateřské školy, očekávají, že se tam dítě rozvine v oblasti rozumového poznání a sociálního přizpůsobení a že by se mu této příležitosti nedostalo, pokud by zůstalo doma (viz příběh Jirky). Chtějí také mít pocit, že jsou součástí dění ve školce, nikoli že jsou z něj vyloučeni.

Peter Young a Colin Tyre se ve své knize „Nadaní nebo schopní?“ zabývají mimo jiné i posláním mateřské školy pro rozvoj nadání všech dětí. I těch, které jsou mimořádně nadané. Mezi požadavky autorů knihy převažují ty, které naše mateřské školy většinu splňují (v závorce jsou poznámky autorky článku):

• Měla by mít kvalifikovaného a zkušeného ředitele/ředitelku s manažerskými dovednostmi a dobrými mezilidskými vztahy. Maximálně 12 dětí na jednoho kvalifikovaného učitele. Pomocníky učitele – nejméně jednoho na skupinu.
• Rodiče by měli být zastoupeni v řídících orgánech mateřské školy. Rozpis návštěv rodičů. ((Přítomnost rodičů, s výjimkou zvykání si dítěte na mateřskou školu není všude běžná. I výše zmíněná účast v řídících orgánech školy je významnější, než jsme zvyklí v našich podmínkách.)
• Měly by být stanoveny specifické vzdělávací, kulturní a socializační cíle, kterých by MŠ chtěla dosáhnout u každého ze svých žáků. (Pracovníci MŠ by měli znát každé dítě tak dobře, aby mohli, ve spolupráci s rodiči, připravit program odpovídající jeho vývojovým potřebám.)
• Kurikula pro rozvoj řečových dovedností, čtení, psaní, přírodopisu, matematiky, divadla, hudby, tělocviku a výtvarné výchovy. (Kurikula by měla počítat i s rozvojem dětí, které jsou v některé oblasti výrazně pokročilejší, než jejich vrstevníci).
• Hezké, bezpečné a čisté interiéry i okolní prostředí. Částečně kryté a částečně otevřené prostory pro hry a činnosti venku. Sociální zařízení přizpůsobené velikosti dětí. Dětské stolky a židličky, pracovní stoly a regály na vystavení dětských výtvorů a uskladnění potřebných věcí.
• Viditelně vystavený podnětový materiál, variabilní a kvalitní. Výstavka dětských písemných projevů, modelů, výkresů, vyřešených úloh apod. Pracovní atmosféra a činorodost směřující k nějakému cíli.
• Kvalitní dialog mezi učitelem a dítětem a mezi dětmi navzájem. Děti se vyjadřují jasně a sebejistě. Naprostá absence násilí. Všem dětem je jasné, co dělají a proč to dělají. Pamatuje se na pomoc dítěti při zranění a stesku.
• Domácí mazlíčky anebo něco živého, co roste. (Domácí zvířátka nejen zvyšují atraktivnost školy pro děti, ale pomáhají v citovém rozvoji dětí a působí i terapeuticky.)
• Dostatek atraktivních volně přístupných knížek jako zdroje informací ze všech oblastí, včetně matematiky, hudby, vědy, výtvarného umění atd. Zařízení pro skupinové i individuální studium. (Pro děti, které umějí a chtějí už v předškolním věku číst, což je většina nadaných, je důležité, aby jim to bylo v mateřské škole dovoleno a aby měly nejen přístup ke knihám, ale i možnost výběru z pestré a jejich zájmům odpovídající nabídky. Potřebují také prostor, kde by si mohly v klidu číst, ale i psát, počítat apod., případně pracovat na vlastních nebo společných projektech.)

Trápení v MŠ?

Rodiče nadaných dětí očekávají přátelské a podnětné prostředí, kde se dítě bude všestranně rozvíjet pod vedením odborníků. Problémy vznikají tam, kde dochází k nesouladu vývojových potřeb dítěte s pedagogickým působením mateřské školy, jak někteří z rodičů uvádějí:

„S jinými dětmi se moc nebavil, ve školce se trápil. Jinak hodné dítě, ale s příliš vlastními názory, které si prosazoval značným řevem a trucovitostí.“

„V mateřské škole měl problémy. Nevyhovovalo mu dělat věci na povel a houfně.“

„Problémy měl i ve školce. Byla jsem několikrát upozorněna, „že je moc vepředu“. Vím, že když se nudí, dokáže být nesnesitelný. V případě, že se zabere do určité činnosti, která jej zaujme, jde však nuda stranou.“

„V mateřské škole s ním byly jen starosti. Paní ředitelka si stále stěžovala, že se nechce zapojovat do dětských her, že nechce s dětmi zpívat, že maluje samé stroje a ne kytičky, domečky a panáčky. Pochopení pro jeho zvláštnosti ale projevila jedna z učitelek, která se dokonce kvůli němu naučila morseovku a potom si spolu psali tajné zprávy. Odpustila mu i to, že si ani v 6 letech neumí zavázat boty, že potřebuje pomoc při oblékání a že po běžném obědě ve školce má stopy po polévce i na zádech.“

„V zásadě mohu učitelky rozdělit do tří skupin: 1. Ty, které děti nezajímají. 2. Velmi ambiciózní, které se snaží děti hodně naučit, ale neberou ohled na jejich přání. 3. Oddané dětem, které chtějí uspokojit všechny jejich individuální potřeby, ale někdy nevědí jak.“