tisk-hlavicka

Dívat se na svět jinýma očima

3.12.2001 Miloslav Havelka

Stavět na základech tradičního školství a v zaběhnutých dimenzích, nebo hledat nová východiska, vkročit do nepoznaných vod a zkusit dělat věci úplně jinak? Pro variantu druhou se rozhodli v Kostelci na Hané.

„Do otevření nové školy jsme učili na několika místech po celém Kostelci, dokonce i v sousedních Bílovicích,“ říká ředitel školy PaedDr. Miloslav Marcin. Díky státní dotaci a výraznému podílu města vyrostl za necelé dva roky komplex budov včetně sportovní haly a venkovního areálu pro široké využití žáky školy i veřejností. Ve dvou školních budovách se denně schází téměř 450 dětí nejen z Kostelce. „Jde nám o vytvoření programu přijatelného pro všechny žáky tak, aby byl zároveň pro všechny i přínosem,“ poznamenává M. Marcin. „V našich, řekněme venkovských podmínkách nelze stavět na přílišné výběrovosti. Chceme školu rozvíjet po všech stránkách. Jsme limitováni počtem 50 až 60 žáků v ročníku, což je pro nás výchozím momentem.“

Jako jediná škola v místě, navíc se spádovým působením, musíme vycházet z kvality příchozích žáků. Základním stavebním kamenem je podpora hudební, výtvarné a tělesné výchovy i ve formě volitelných a nepovinných předmětů.

Stavíme na výchovách

Z oblíbenosti výchovných předmětů vychází i program školy, neboť právě ty dávají dětem dostatek prostoru pro seberealizaci, navíc zde mají možnost vyniknout i žáci, kteří se s běžným učivem potýkají. „Výchovy jsou předměty, v nichž za předpokladu, že je pedagog dobrým učitelem a dokáže pro svůj obor ostatní nadchnout, lze snadno získat žáky na svoji stranu. Druhou stránkou je i výchovné hledisko. Totiž žák, který má o něco zájem, potřebuje komunikovat, poradit, potřebuje učitele daleko víc. V momentě nastartování nějakého osobního styku s pedagogem je dítě vnitřně ukázněnější a dokáže se na věci dívat jinak,“ přibližuje ředitel podobu budovaného vztahu, v němž se učitel stává konzultantem, či spolupracovníkem.

„Jsou rozvíjeny vlastnosti vnímání a citu, a žáci najednou začínají svět vidět jinýma očima. Přes výchovy se s žákem mnohem lépe pracuje. Neméně důležité je i vytváření volnočasových aktivit prostřednictvím těchto předmětů. Žáci daleko snadněji vyplňují smysluplnou činností svůj volný čas. Podpora výchovných předmětů není v žádném případě dogma provázející žáky po celý život. Nedá se ani říct, že by je to ovlivňovalo v rozhodování pro další studium na středních školách. Dokáží ale ve větší míře uplatnit zde nabytý osobní potenciál směřovaný k seberealizaci,“ míní Miloslav Marcin.

I učitelé se učí…

„Škola není jenom o žácích, ale i o učitelích. Jestliže učiteli vytvoříme předpoklady, aby se mohl sám rozvíjet a tím pádem rozvíjel i své žáky, musíme neustále hledat a zkoušet. Jsem rád, že se v poslední době ve škole vytváří tým lidí, který chce posouvat věci vpřed. Stavíme na kantorech, kteří zde žijí, mají ke škole osobní pouto a jsou na ni hrdí.“

Patrná odlišnost od tradičního školství s dostatečně velkým vlastním tvůrčím prostorem dává mladým pedagogům možnost na základě daných osnov dál rozvíjet jejich obor dle vlastních schopností a ušít si výuku takříkajíc na míru. Učitelé mají maximální prostor dělat svůj předmět s daleko větší profesní důsledností. Za důkaz profesionality a opravdové snahy něco změnit považuje ředitel zapojení většiny učitelů do dlouhodobých sebevzdělávacích programů, jakým je třeba projekt ‚Dokážu to?‘, jehož jeden víkendový seminář zaměřený právě na výchovy koncem května kostelecká škola hostila.

Pomocí dílčích projektů se škola snaží do dění ve škole vtáhnout i rodiče tak, aby přijali roli partnerů ve všech směrech.

O co GO!?

Tato hovorová fráze má právě zde mnohem větší význam než kdekoliv jinde. „S katedrou rekreologie Univerzity Palackého v Olomouci už od prvopočátku spolupracujeme na realizaci Hnutí GO! zaměřeného na adaptaci příchozích žáků do nového prostředí a posílení osobnosti každého jedince.

Jde jednak o prvňáčky, jejichž prvotní nadšení může být provázeno úzkostí z neznámého prostředí při vstupu do školy. Vloni jsme poprvé realizovali před zahájením školního roku společný seznamovací pobyt budoucích prvňáčků s rodiči a budoucími třídními učitelkami. Ve škole pak od prvního dne vládla daleko srdečnější atmosféra, protože většina žáčků nalezla své místo v novém kolektivu.

Obdobně je to i se šesťáky. Přicházejí k nám noví žáci z nižších stupňů okolních škol, přitom tvoří až 1/3 celkového počtu žáků v ročníku. U nich jsme s adaptačními pobyty začali už v roce 1998 a opět jde o vtáhnutí do dění ve škole a harmonizaci nového kolektivu. Nové prostředí a nový styl práce mohou evokovat strach a nedůvěru, což se tímto snažíme minimalizovat. Cílem je vytvářet kompaktní kolektivy, v nichž není nikdo odsouván do role nejslabšího článku. Vždy je to o vzájemné úctě k osobnosti. Každý je potřebný a užitečný pro ostatní,“ přibližuje M. Marcin.

„Na stejném principu doplněném o hlubší sebepoznání a o schopnosti jednat v mimořádných situacích je postaven i rozvíjející kurs pro 8. ročník. Vyvrcholením je ‚diplomka‘ deváťáků, v níž vystupují žáci jako tvůrci programů pro mladší spolužáky.

Velmi úzce na základy tzv. zážitkové pedagogiky aplikované prostřednictvím Hnutí GO! navazuje i vlastní projekt školy ‚Žáci žákům‘, při jehož realizaci jsou zapojeni nejlepší žáci osmých a devátých ročníků, kteří působí jako mladí instruktoři. Vycházíme totiž z toho, že nejvíce informací je dítě schopno přijmout od vrstevníka. Vzájemné učení se není žádné specifikum odtržené od školy či života, ale mělo by doslova školou prorůstat. Naše děti chceme vychovávat jako osobnosti. Kvalita žáka totiž není dána pouze jedničkami na vysvědčení, ale jeho celkovým profilem.“ říká PaedDr. Miloslav Marcin.

Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.