tisk-hlavicka

Jak se žije maminkám v Číně 3 - Jak se bude jmenovat?

2.10.2001 Li, Jing a Zuzana Dostálová, USA, Texas 8 názorů

V Číně rozhoduje o jménu novorozeného dítěte tradičně jeho dědeček z otcovy strany.

Jing vyprávěla, jak tchán pro jejího syna vybral jméno, jehož význam by se dál volně přeložit jako "Mnoho vod" a to proto, že zažil v dětství veliká sucha. Odtud tedy přání, aby jeho vnuk měl po celý život vody dostatek. Jing ale nebyla s výběrem jména spokojena a stěžovala si svému muži, ptala se ho, zda by nemohli vybrat pro svého chlapce jméno sami, ale tu myšlenku její muž zásadně zamítl. Mladý muž má poslouchat své rodiče, dokud jsou na živu, vysvětlila mi Jing, a žena, ta má být poslušná svého muže.

To, co se Jing před osmi lety v Číně nepodařilo prosadit, podařilo se velmi lehce jejímu synovi, když se před několika lety přistěhovali do Spojených států. Byl velmi nešťastný z toho, že výslovnost jeho čínského jména všichni ve škole komolí a rozhodl se dát si jiné jméno: chvíli se zamyslel a pak povídá, že by se chtěl jmenovat Petr, je to jednoduché a dobře se mu to píše. Rodiče zvyklí se do výběru jména vlastního dítěte příliš nevměšovat, jen pokrčili rameny a od té doby se jejich chlapec nejmenuje Mnoho vody, ale Petr. A to je konec čínských tradic v Americe.

I způsob oslovování mladých žen a změny oslovení v průběhu jejich života jsou pro nás překvapivé, vyjadřují totiž plně statut ženy a její postavení v rodině. Jméno, které užívali její rodiče v dětství přestane být užíváno ve chvíli sňatku, ačkoli úředně se nezmění rodné jméno ani příjmení. Po svatbě ji ale budou všichni členové manželovy rodiny, přátelé i spolupracovníci oslovovat souslovím, které v sobě nese jméno jejího muže a slovo manželka. Takže poněkud neobratně vyjádřeno, například "manželko Jindřichova", pokud by se její muž jmenoval Jindřich. Toto oslovení se ale opět změní ve chvíli narození prvního dítěte, po té je mladá žena oslovována souslovím utvořeným ze jména jejího prvorozeného dítěte a slova matka. Takže například "matko Petrova".

Musím říci, že jsem se opravdu zamyslela nad tím, jestli tento způsob oslovování vyjadřuje svrchovaný význam mateřství pro celou rodinu a společnost nebo zda jen potlačuje individualitu mladé ženy a zdůrazňuje její podřízenost manželovi či její povinnosti vůči dětem. No usuďte sami!

Člověk je měkký a slabý, když se rodí
Tvrdý a silný, když umírá
Traviny a stromy jsou útlé a křehké, když povstávají
Tuhé a suché, když umírají
Proto tvrdé a silné náleží smrti
Měkké a slabé náleží životu

Minulý měsíc se Li narodilo druhé dítě, chlapec Eric. Kromě čínského jména, které mu vybral jeho dědeček, má tedy i jméno pro Američany snadno srozumitelné. Eric. Život ve Státech umožnil Li a jejímu muži mít víc dětí, než jen jedno, jak by byli v Číně státním dohledem a sankcemi nuceni, ale mnohé z čínských tradic dodržují i zde, tak daleko od své rodné země. Na pomoc jim k tomu přijeli rodiče Liina manžela. Tak, jak tomu tradičně v Číně bývá, Li zachovává měsíční klid na lůžku a jí vybranou stravu, kterou maminka jejího muže připravuje. Je to ale také čas pro návštěvy a dárky pro miminko, na oplátku za ně dostává každý příchozí tradičně košík s devíti vajíčky - červenými, to proto, že se Li narodil chlapec, růžová by byla, kdyby to byla holčička.

V jedné věci se ale Li americkým způsobům ráda přizpůsobí: bude používat papírové plenky. Jak jsem byla překvapena, když jsem slyšela, že se děti v Číně do plenek nebalí, ale pouze je pokládají na čistou látku. Mají na sobě jen volně košilky a pokud nosí kalhoty, jsou zkrátka v rozkroku prostřižené. To, kolik je s tím práce, že se musí neustále převlékat, a čistá látka vyměňovat, to je jasné. Zato ale zadeček pěkně dýchá a nezapaří se.


Liina dceruška skutečně nemá plenku, pouze sedí na bílé látce, která ji nahrazuje, košilka se uvazuje kolem pasu a krku a končí někde u pupíku.

Tao plodí
Život živí
Podstata utváří
Síla dokonává

Vše se děje neustále samo sebou:
Nechť tedy Tao plodí
Nechť život živí a vychovává

Plodit a nevlastnit
Tvořit a nepodržovat
Vést a neovládat
Tomu se říká hluboký život

Často doma s manželem diskutujeme o tom, do jaké míry zrcadlí rodinné tradice té které země snahu o udržení patriarchátu stůj co stůj či potlačení demokracie. Kolik je totality v rodinách a kolik diktatury ve státě a jak to spolu souvisí. Já sama soudím, že velmi.

Ale jedno vám v tuto chvíli opravdu ještě dlužím sdělit. Myslíte si, že jsou Jing a Li nespokojené se svým údělem? Naopak. Jsou to obě velmi šťastné ženy. Kdyby to neznělo tak pateticky, nezdráhala bych se napsat, že jsou to vůbec jedny z nejšťastnějších lidí, které jsem kdy v životě poznala. Spokojené a vyrovnané v tom hlubokém smyslu, jak jen člověk sám v sobě může být. A je jim to vidět ve tvářích!

Citáty z prastarého spisu Tao té ting čínskeho Mistra Lao ce jsou převzaty z překladu Jiřího Navrátila vydaného v Lyře Pragensis.

Názory k článku (8 názorů)
Prý chtějí hlavně chlapečky Agáta, syn 2.10.2001 15:59
*Jedno dite, nejlepe chlapce Zuzana 2.10.2001 18:47
**Re: Jedno dite, nejlepe chlapce Iveta 31.10.2001 19:39
*Re: Prý chtějí hlavně chlapečky sally 2.10.2001 19:17
**Re: Prý chtějí hlavně chlapečky Tana, 2deti 2.10.2001 20:4
**Re: Prý chtějí hlavně chlapečky Míša, syn 4,5 roku 2.10.2001 20:44
*Re: Prý chtějí hlavně chlapečky Jarka, dvě dcery 3.10.2001 23:46
**Čínský sirotčinec Kira( Adam 10l.,Aneta 15 měs.) 23.10.2006 17:11




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.