tisk-hlavicka

Jak se žije maminkám v Číně 2 - Svatba

27.9.2001 Li, Jing a Zuzana Dostálová, USA, Texas 1 názor

Čínská svatba tak, jak mi o ní vyprávěla Li.

Čínský svatební obřad probíhá v domě rodičů ženicha, kam nevěsta přichází a kde budou společně po sňatku bydlet. I v dnešní době žije většina rodin v Čině dvougeneračně. Nevěsta přichází na svatební obřad pouze v doprovodu svých družiček, mladých svobodných dívek z její rodiny, neteří, sestřenic, sester, jsou ale starší, než bývá u našich družiček zvykem, většinou už dospívající slečny. Ostatní příbuzní nevěsty zůstávají doma, je to prý zvláště pro matku nevěsty smutný den, žádný důvod k oslavě, nýbrž k pláči. Její dcera odchází z domů. Na cestu ji dávají rodiče peníze, které si připne pod svatební šaty, to pro štěstí, a po celý svatební den je nosí při sobě.

Cestu k domů ženicha zdolávaly družičky ještě před nedávnem na kolech, nevěsta pak na vyzdobených nosítkách, dnes patří ke svatbě luxusní automobil s červenými stuhami, honosnost a luxus svatebního dne přináší štěstí do manželského života. Na fotce kráčí Li se svým nastávajícím od vozu k domu, vítají ji všichni příbuzní jejího ženicha, jedna z jeho tet rozhazuje konfety. Li má šaty v tradiční svatební barvě, tou je červená, barva štěstí a hojnosti, bílá je prý barva smuteční a nenosí se na svatbách, nýbrž na pohřbech. Před vstupem do domů se snoubenci postaví celém k sobě a ukloní se nejprve nebi, pak zemí, poté rodičům a nakonec sobě navzájem. Ale ceremonie to prý není nijak vážná, jak by se mohlo zdát, ve chvíli vzájemného úklonu je často někdo z příbuzných popadne tak, že snoubenci naráží jeden druhému do čela a vyvolají tak v řadách příbuzných salvy smíchu. I následující dění je prý velmi živelné a veselé, nevěsta se totiž snaží vstoupit dveřmi do domu, ale všichni ženichovi příbuzní ji v tom brání, pomáhají ji pouze její družičky. Dveřní rámy bývají obložený červenou látkou s černé napsanými čínskými slovy, dobrými slovy, jak říká Li: štěstí, dlouhý život, hojnost, láska. Nevěstě se to pokaždé nakonec podaří a uvnitř domů již následuje slavnostní hostina. Novomanželé začínají symbolickým okušením tradiční nudlové polévky, nudle je ale v každé misce pouze jedna a to velmi, velmi dlouhá, symbolizující dlouhý život. Pro štěstí stačí jen jediné sousto. A pak se již všichni přítomni pustí do hodování, povídání, veselí. Někdy v průběhu dne přijímají novomanželé svatební dary, to jsou výlučně peníze od nejbližších členů ženichovy rodiny. Novomanželé před každým z nich pokleknou na kolena, ukloní se až k zemí a přijmou peněžitý dar. A to je vše, svatba v Čině se tedy obejde bez manželských slibu, ať formálních či neformálních, a v "porevoluční Čině" i bez snubních prstýnků, které prý nyní prožívají svou renesanci.

Úředně je sňatek vyřízen jednoduchým zápisem v matrice, většinou několik dní před chystanou domácí slavnosti a nepřikládá se mu pražádná obřadnost. Jen někdy nabídnou snoubenci matričnímu úředníkovi svatební cukroví.

Kdo je bohat hlubokým životem
je podoben novorozenému dítěti.
Jedovatý hmyz je nebodá
Divoká zvířata je neuchvacuji
Draví ptáci na ně neútočí

Jeho kosti jsou měkké, jeho svaly slabé
A přece dovede pevně sevřít
Neví dosud nic o spojení může a ženy
A přece je jeho pohlavní ústrojí v činnosti
To proto, že je plné síly života
Může křičet celý den a přece neochrapti
To proto, že jeho harmonie je dokonalá

Znát takovou harmonii, toť znát věčné.
Znát věčné, tot být osvícený.

Názory k článku (1 názorů)
Trošku smutné Insula 18.7.2005 11:4




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.