Pro dnešní generaci dětí je nemyslitelné, že by v dospělosti neuměly na počítači pracovat.
Počítače vstoupily do života lidí. Na rozdíl od některých dospělých jsou děti iniciativní, zvídavé a pokud se počítač v jejich okolí vyskytuje, velmi rychle a bez ostychu k němu usedají.
Pro dnešní generaci dětí je nemyslitelné, že by v dospělosti neuměly na počítači pracovat. Proto bývá zdůrazňována úloha školy při rozvoji „počítačové gramotnosti“. Základní školy organizují nepovinné předměty informatiky, nabízejí dětem počítačové kroužky a někdy dokonce využívají počítačů při samotné výuce.
Často se ale diskutuje o tom, od jakého věku by dítě mělo začít se seznamováním s počítačem a kdy je ještě na tuto činnost brzy. Rodiče se dotazují, zda jejich dítě nebude ve škole znevýhodněno, když ještě ve druhé třídě neumí pracovat na počítači, protože jej doma nemají. Hledají někoho, kdo jim pomůže se zácvikem v obsluze počítače, když oni sami na něm nepracují. Jako poradenský psycholog odpovídám i na opačné otázky: Neuškodí předškolákovi, když kouká staršímu sourozenci přes rameno, nebo když si také na počítači chce hrát hru? Nemůže být poškozen zrakový orgán, když si např. bude předškolák pravidelně na počítači omalovávat?
Počítač v předškolním věku
Předškolní věk je obdobím, ve kterém se předškolák může, ale nemusí nutně seznamovat s prací na počítači. Není třeba, aby se rodiče znepokojovali, když dítě nemá doma tuto příležitost. V tomto období je důležité, aby se dítě setkávalo se svými vrstevníky, proto má velký význam jeho docházka do mateřské školy. Dominantní činností předškoláka je hra, proto by měla případná práce na počítači, která může vhodně doplnit paletu činností a podpořit rozvoj některých psychických funkcí, být pro děti zábavou.
Budeme-li se zabývat otázkou, od kterého věku by dítě mohlo začít užívat počítač, je velmi těžké najít přesnou hranici. Měli bychom si současně všímat toho, co dítě na počítači dělá. Do tří let věku, a s tím budou asi všichni souhlasit, by počítač měl být pro dítě jen ojedinělou zábavou. Dítě si např. může prohlížet obrázky, ale je lepší, když si bude s rodiči vyprávět nad obrázkovou knížkou. Může se naučit klikat myší, aby se mu obrázek objevil, ale neměl by to dělat často a dlouho (jen pár minut).
Mladší předškolák, asi tak do 4 – 5 let, se může pod dohledem dospělého seznamovat s jednoduššími úkoly, může hrát jednoduché hry. Vhodné jsou např. méně složité skládanky puzzle (ze 2 nebo 4 částí) nebo omalovánky, do kterých se klikáním doplňuje barvy. Doba, po kterou dítě pracuje na počítači, by neměla překročit 15 – 20 minut.
Pro starší předškoláky, tedy v období před nástupem do školy, je již k dispozici celá řada výukových počítačových programů, ve kterých jsou úkoly zaměřené pro jeho další rozvoj, zejména poznávacích funkcí. Další rozvojové programy – jakési počítačové slabikáře – jsou určeny pro nastupující školáky a mohou podpořit rozvoj čtení. U těchto dětí je možné být na počítači déle – asi kolem půl hodiny denně.
Dohled dospělého
Dospělý by měl být vždy nablízku, pokud předškolák na počítači pracuje nebo, a to je lepší případ, pracovat s ním. Jen tak bude mít přehled o konkrétních úkolech i o tom, jak je dítě zvládá. Programy pro předškoláky musí být přehledně strukturované, s jednoduchým ovládáním. Některé programy sice obsahují hlasové instrukce, které navádějí k řešení, ale může se stát, že je předškolák nemusí vždy pochopit a potřebuje vysvětlení. Pokud jsou instrukce psány, je účast dospělého samozřejmostí.
Pokud již dítě úkol chápe, dohled nemusí být tak velký. Registrovat ale vždy musíme čas, který je práci na počítači věnován. Předškolák ještě nemá vytvořenou představu času a nic mu neřekne pokyn, že za „dvacet minut musí přestat“. A to nehovořím o jevu, že pokud nás činnost zajímá, přestáváme čas vnímat. Tak se z povolené půlhodinky mohou stát i hodiny strávené na počítači.
Poměrně častou chybou je spoléhání rodičů na to, že starší sourozenec, který bývá na počítači více samostatný, mladšímu „poradí“. Navíc vysvětlování jej ani nemusí bavit. Rodiče jsou někdy spokojeni, že sourozenci tráví čas spolu. Může se ale stát, že pro mladšího z nich je úkol nepřiměřený jeho věku – tematikou i způsoby řešení úkolů a že jen nečinně, bez většího užitku sleduje, co dělá jeho starší bratr.
Výběr programů
Pokud se rozhodneme, že budeme předškoláka s počítačem seznamovat, neměli bychom nikdy zapomenout na vhodný výběr programů. Negativní hodnocení vlivu počítačů na mladou generaci často vychází ze zkušeností s akčními počítačovými hrami. Na našem trhu je ale celá řada vhodných rozvojových počítačových programů, a to pro děti od předškolního věku (např. programy k podpoře školní zralosti), přes programy pro děti mladšího a staršího školního věku (nejčastěji zaměřené na procvičování českého jazyka, matematiky, ale i jiných předmětů, samostatnou kapitolu tvoří programy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami) až po programy pro dospívající a dospělé (multimediální encyklopedie, výuka jazyků aj.).
Doporučuje se „nekupovat zajíce v pytli“. Jen tím, že se seznámíme s konkrétním programem, získáme představu, pro jak velké děti je program určen, jak se s ním pracuje a zda cena odpovídá rozsahu a kvalitě programu. Vhodným místem k získání přehledu o programech jsou školské výstavy (např. Vědma, Schola Nova aj.). K úrovni jednotlivých programů, ale i k možnostem jejich využití se vyjadřují recenze odborníků, které najdeme v odborném počítačovém tisku. Programy rádi předvedou a seznámí s obsluhou i využitím zaměstnanci počítačových firem, které programy nabízejí.
Počítačové úkoly
Omalovávání a kreslení
Omalovánky patří mezi oblíbené úkoly jak u předškoláků, tak u firem, které počítačové programy pro děti vytvářejí. Jak se dá na počítači omalovávat? Využívá se dvou hlavních způsobů. V jednodušším způsobu si nejdříve zvolíme určitou barvu. Kliknutím do obrázku se najednou vybarví celá plocha konkrétní části obrázku (např. zvolíme si hnědou barvu, klikneme na botu, a ta se zabarví dohněda).
Druhý postup je náročnější na motoriku ruky. Po zvolení barvy musíme postupně vyplnit jednotlivými tahy obrázek a v tomto případě mohou vznikat nepřesnosti jako u tradičního omalovávání. Někdy jsou tyto dvě možnosti rozšířeny o barvení spreji, kdy část není vyplněna celá. Je jen vytečkovaná, čímž mohou vznikat zajímavé efekty. Velice důležité je, aby se daly barvy „přemalovávat“ a dítě tak mělo možnost pracovat s případnou chybou. Některé programy umožňují i tisk omalovánek, se kterými se pak dá pracovat tradičním způsobem.
Kreslení umožňují i některé běžné textové editory, a i tento úkol je dětmi vyhledáván. Při kreslení na počítači je nutná určitá úroveň ovládání motoriky zápěstí, odlišná od ovládání tužky. Programy zpravidla umožňují volit šíři stopy čar a barvu vzniklé čáry. Bývá k dispozici i guma na odstranění nepřesností.
Jak při počítačovém kreslení, tak i při omalovávání nesmíme zapomínat na to, že nemohou nahradit tradiční kreslení a omalovávání formou tužka (pastelky) – papír. Je nezbytné, aby se dítě učilo správně držet tužku, ovládat ji, nakreslit rovnou linku. Pokud bychom na to pozapomněli, mělo by dítě problémy při školní výuce psaní.
Puzzle
I úkoly typu puzzle (skládanky) se v programech pro předškoláky hojně objevují. Pro ty nejmenší zpravidla skládání obrázků postupuje od celých částí (např. děti skládají postavu, kde doplňují postupně hlavu, nohy, ruce aj.) přes skládání několika dílků (2 – 4) přesahující části obrázků (tatáž postava je nesouměrně rozdělena na několik částí) až ke složitým obrázkům s mnoha částmi a typickým tvarem jednotlivých dílků. Úkoly bývají dobře graficky ztvárněny a mohou podporovat rozvoj zrakového vnímání, zejména rozlišování figury – pozadí, analýzy a syntézy (celek – část), pravolevé a prostorové orientace. Pokud se bude o situacích na obrázcích hovořit, mohou děti získat nové informace, rozvíjet slovní zásobu a paměť.
Pohádky
Některé firmy připravily pro předškoláky počítačové zpracování českých lidových pohádek nebo moderních pohádek. Tematicky jsou tyto programy, většinou CD-Romy, sice dětem velmi blízké, ale neměly by nahradit práci s knihou, spíš by ji měly doplnit. U takto zpracovaných pohádek bývá text viditelný, takže si jej mohou starší děti – čtenáři – přečíst. Text většinou namlouvá profesionál – herec. Některé programy s pohádkami mají i další doprovodné úkoly – jako např. omalovánky obrázků vztahujících se k pohádce, lidové písničky (často je zpívají děti), hry – např. puzzle či pexeso k danému tématu.
Výuka cizích jazyků
Některé počítačové programy se orientují na výuku cizích jazyků prostřednictvím počítače. U nás je nejvíce z nich zaměřeno na výuku angličtiny. V předškolním věku si dávají za cíl osvojit u dětí některé základní pojmy, poskytnout prostor pro seznámení se s jazykem. Oproti klasické učebnici mají počítačové programy výhodu zvukového záznamu a někdy dokonce nabízejí uživateli možnost nahrání výslovnosti a srovnání s ukázkou výslovnosti. Velký důraz bývá kladen na kvalitu zvuku a správnou výslovnost – většinou programy namlouvají rodilí mluvčí. Pro předškoláky se využívá zejména dětských písniček, říkanek, pohádek. Přítomnost dospělého v jazykově zaměřených programech je nezbytností, neboť by měl sledovat výslovnost, opravovat ji a poskytnout oporu tam, kde dítě cizí řeči ještě nerozumí.
Výukové programy
Je otázkou, zda máme programy pro předškoláky označovat za „výukové“ – vždyť předškolní věk není ještě předmětem školní výuky. Mohly bychom je spíše označit za „rozvojové“.
Při výběru vhodného programu pro předškoláka je možno preferovat výukové programy před akčními hrami. Výukové programy obsahují celou škálu úkolů, které jsou současně pro děti zábavné a mají přitom rozvíjející charakter. Mohou se podílet na rozvoji osobnosti předškoláka, od jednotlivých poznávacích funkcí (zrakové vnímání, pravolevá a prostorová orientace, paměť, myšlení aj.) přes rozvoj řeči (rozvoj slovní zásoby, komunikativních dovedností – pokud dospělý s dítětem při práci komunikuje) až k rozvoji emocionality (říkadla, básničky, pohádky na počítači).
Internet
Vyhledávání novinek na internetu by mělo být doménou až starších dětí, nikoli předškoláků, neboť vyžaduje dovednost čtení a psaní a rychlé orientace v textu. Existují např. internetové časopisy pro děti (www.alik.cz, www.majaky.cz), ale je vhodnější, pokud novinky pro předškolní dítě vyhledává dospělý. Vyplatí se to i vzhledem k otevřenosti internetu a k tématické různorodosti webových stránek. Zcela náhodně lze vyvolat stránky se závadnou tematikou pro dítě, nebo takové, které by mohly způsobit nemalý výkyv rozpočtu. Je sice možné nastavit v tomto ohledu určité zabezpečení počítače, to však nikdy nemůže být stoprocentní.
Těhotenství |
Dítě |