tisk-hlavicka

Vyhoření hrozí i učitelům

Rozhovor s PhDr. Annou Páchovou, Ph. D..

Syndrom vyhoření je komplexní problém, který se týká i pedagogů. Z prvotního nadšení, které se po čase stane pochopitelnou rutinou, někdy učitel přejde do stavu lhostejnosti, od něhož je jen krůček k naprostému vyčerpání.

Tématu syndromu vyhoření u pedagogů se věnuje řada zahraničních výzkumů. „Ty zmiňují zhruba 20% výskyt, což potvrzují i výzkumy domácí. V případě českých výzkumů se ovšem jedná o data z roku 2004." PhDr. Anna Páchová, Ph. D., která působí na katedře psychologie FF UK, se podílí na výzkumu, jež se zaměřuje právě na syndrom vyhoření neboli burnout u pedagogů, a měl by tedy nabídnout aktuální data. „Učitelství se řadí mezi pomáhající profese,“ uvedla Anna Páchová své vystoupení na květnové (2017, pozn. redakce) konferenci Budoucnost předškolního vzdělávání. „Dále jej charakterizují náročné pracovní podmínky a neustálá zvýšená míra stresu. Přímá pedagogická práce je velmi dlouhá a pedagog se po celou tuto dobu musí dětem věnovat. O učitelství se někdy hovoří jako o ,nemožném povolání‘, což vychází ze skutečnosti, že výsledek vzdělávání není nikdy dopředu zaručen. Někdy se mluví dokonce i o tom, že zaručen je spíše neúspěch. Tyto skutečnosti vedou k tomu, že učitelé jsou významně ohroženi syndromem vyhoření,“ konstatovala odbornice.

Co je to vyhoření?

Anna Páchová v úvodu svého vystoupení vysvětlila, co syndrom vyhoření je. „Je to porucha, kterou vyvolává neustálý a silný stres, který plyne z nerovnováhy mezi nároky a zdroji. Vyhoření se projevuje ve třech složkách. Ve fyzické oblasti jde o vysokou míru únavy a nedostatek spánku, případně o velmi nekvalitní spánek, což vede k tomu, že odpočinek je minimální. V kognitivní oblasti se jedná o celkové narušení kognitivních procesů, ať jde o myšlení, nebo o paměť a pozornost. Osoby, které jsou ohroženy syndromem vyhoření, si velmi stěžují na problémy právě v této oblasti,“ uvedla. Vyhoření se promítá i do emoční stránky naší osobnosti. „V této oblasti se obtíže projevují nižší schopností investovat do vztahů. U pedagogů se jedná o vztahy jak s dětmi a jejich rodiči, tak s kolegy. Jejich ochota angažovat se v těchto vztazích je snížená,“ upozornila Anna Páchová.

Jak se vyhoření projevuje? „Vyčerpáním, a to jak psychickým, tak fyzickým. Někdy se projevuje také celkovou odcizeností až cynismem a to se pochopitelně promítá do zvládání každodenních nároků. Pracovní výkonnost je tedy snížena. Jedná se tudíž o dlouhodobý pocit nepohody, který se vyznačuje totálním nedostatkem energie a zájmu o svou profesi.

Zkušenosti z výzkumu

Část své prezentace na konferenci věnovala PhDr. Páchová právě výzkumu, na němž participuje.

Sice se náš výzkum nezaměřuje na pedagogy mateřských škol, ale na učitele škol základních, nicméně ze zahraničních výzkumů plyne, že míra vyhoření bývá na zmíněných stupních škol obdobná, proto se domnívám, že výstupy budou zajímavé i pro předškolní pedagogy. Na výzkumu spolupracujeme s 1. lékařskou fakultou a financuje jej grantová agentura České republiky. Za cíl jsme si dali zjistit míru vyhoření u pedagogů základních škol. Dále nás zajímá, jaká je u učitelů míra self-efficacy neboli důvěry ve vlastní učitelské schopnosti, a chceme též popsat, jaké mají učitelé strategie pro zvládání stresu. Chceme se také podívat na to, zda zmíněné faktory nějak souvisejí s osobnostní charakteristikou jednotlivých pedagogů a též s tím, v jaké instituci pracují, jak je vedena a jaké tam mají podmínky pro práci,“ shrnula. „Zajímá nás také, zda důvěra ve vlastní schopnosti může pedagoga nějak ochránit před vyhořením,“ dodala. „Chceme se podívat na to, zda učitelé, kteří lépe zvládají stres nebo si více věří, mají oproti svým kolegům nějakou výhodu.

Výzkum, na němž Anna Páchová participuje, je koncipován jako dotazníkové šetření, v němž jde o zmapování anamnestických údajů a obsahuje škály sociální podpory, depresivity a též důvěry v sebe sama a své schopnosti. „Šetření, o kterém mluvím, probíhalo od listopadu 2016 do března 2017. Jednalo se o dotazník se dvěma sty otázek, který jsme rozesílali vyučujícím z celé České republiky. Vrátilo se nám zhruba 2 400 kompletně vyplněných dotazníků. Kromě tohoto velkého šetření, které nemůže jít úplně do hloubky, zpracováváme i případové studie, které se zaměřují na hlubší aspekty toho, co činí některé pedagogy spokojenější než jiné.

Do této části se zapojilo třináct škol, na nichž nyní probíhají rozhovory s vedením, pozorování vyučovacích hodin, analýzy školních dokumentů a též rozhovory s vyučujícími.

Jak se v práci cítím

Dotazníkové šetření se zaměřilo mimo jiné na to, jak se učitelé ve své práci cítí. „Ptali jsme se, zda se učitelé cítí v dlouhodobém stresu a také zda si myslí, že jsou ohroženi vyhořením. Pouze 7,5 % pedagogů uvedlo, že se ve stresu rozhodně necítí, spíše se v něm cítí 32,6 % a necelých 60 % pedagogů pociťuje zvýšenou míru stresu. Tohle číslo nijak nepřekvapilo, učitelství je skutečně povoláním, které s sebou nese zvýšenou míru stresu,“ konstatovala PhDr. Páchová. „Syndromem vyhoření se cítí ohroženo téměř 50 % učitelů,“ uvádí. „Je pravděpodobné, že výsledky současného výzkumu se budou lišit od výsledků z roku 2004. Můžeme se jen dohadovat, co za tím je. Jisti si můžeme být tím, že náročnost učitelské profese se zvyšuje, ovšem faktem je i to, že o syndromu vyhoření se mluví mnohem více než dříve. Učitelé o tom tedy více přemýšlejí,“ dodala.

Zhruba 16 % vyučujících se nachází v normě, žádné projevy vyhoření se u nich neobjevují,“ komentovala Anna Páchová výsledky výzkumu. „Velmi závažné a závažné projevy uvedlo méně než 5 % pedagogů.

Mírné projevy vyhoření pak uvádí přibližně polovina pedagogů. Domnívám se, že právě na skupinu uvádějící mírné projevy vyhoření bychom se měli zaměřit, jelikož tito učitelé potřebují zvýšenou podporu. Učitelům, kteří uvádějí závažné projevy vyhoření, bychom pak měli pomoci v tom, aby mohli na čas povolání změnit.“ Pokud podle Anny Páchové cíleně nepodpoříme skupinu pedagogů, kteří pociťují mírné projevy vyhoření, může se stát, že se velmi brzy ocitnou mezi těmi, kteří mají závažné či velmi závažné projevy burnoutu.

Učitelky a učitelé

Učitelé, kteří si více věří, se zároveň ve své práci cítí lépe.

Výzkum, na němž se podílí Anna Páchová, sledoval i to, jestli se v otázce vyhoření vyskytují rozdíly mezi muži a ženami. „Žádný rozdíl mezi učitelkami a učiteli jsme neshledali, a dokonce jsme nezaznamenali ani rozdíl mezi pedagogy prvního a druhého stupně základní školy.

Rozdíl jsme nezaznamenali ani mezi různými věkovými skupinami,“ sdělila PhDr. Páchová účastníkům konference. Je tedy zřejmé, že vyhoření je problém, který se může týkat všech učitelů. O to důležitější je se tímto tématem zabývat například při práci s týmem učitelů ve škole.

Z výzkumu podle Anny Páchové vyplývá, že vyhoření se nejvíce projevuje ve fyzické oblasti. „Jedná se o celkovou únavu a nedostatek kvalitního spánku, což jsou obtíže, které převažují. V ostatních oblastech jsou projevy o něco nižší a nejméně se obtíže projevují v emoční oblasti, což je pozitivní zjištění, protože fyzické projevy lze ovlivnit mnohem lépe než psychické.

Míra spokojenosti

Výzkum kromě vyhoření mapoval i mnoho dalších oblastí. „Jednou z nich byla míra spokojenosti, kterou považujeme za velmi důležitou. Opět jsme očekávali, že se ukáže nějaký vztah mezi tím, jak jsou učitelé spokojeni, a tím, zda se cítí, či necítí vyhořelí. Vyučující se cítí nejvíce spokojeni v oblasti vztahů s kolegy a jejich odbornosti. Nejméně byli spokojeni v oblasti prestiže učitelské profese a vedení rezortu školství. Tento výsledek je pozitivní i negativní současně. Pozitivní je, že učitelé cítí větší spokojenost v oblastech, které se jich přímo dotýkají, jako jsou vztahy s kolegy, a nespokojenost s vedením rezortu je něčím vzdálenějším. Negativa vidíme v tom, že to, s čím učitelé nejsou spokojeni, je něco, s čím těžko mohou něco udělat, což může vést k určité pasivitě,“ uvedla Anna Páchová.

Poslední oblastí, kterou PhDr. Páchová ve svém vystoupení představila, byla míra self-efficacy neboli důvěry ve vlastní schopnosti u pedagogů. „V dotazníku byly výroky typu ,jsem přesvědčen, že dokážu dobře komunikovat s rodiči‘ a podobně a pedagogové měli uvést, zda vždy, někdy, nebo nikdy. Výsledky v této oblasti jsou poměrně pozitivní, protože vyučující si věří v tom, že nároky, které na ně učitelství klade, zvládají. Ukázala se zde korelace s vyhořením.

Učitelé, kteří si více věří, se zároveň ve své práci cítí lépe. A ukázalo se také, že mezi vyučujícími, kteří častěji uvedli, že si v něčem nevěří, bylo více těch, u nichž se projevovaly známky vyhoření,“ shrnula Anna Páchová.

Většina učitelů je ve stresu

Podle předběžných výsledků výzkumu, který stále probíhá, se většina učitelů cítí být v dlouhodobém stresu. „Převažují mezi nimi učitelé, kteří cítí nižší míru vyhoření, což jsou ovšem pedagogové, na které bychom měli více zaměřovat pozornosti. Neukázal se žádný vztah mezi sociodemografickým postavením pedagoga a vyhořením, což je zajímavé zjištění. Naopak se potvrzuje vztah mezi vyhořením a vírou ve vlastní schopnosti,“ uvedla Anna Páchová.

Syndrom vyhoření u učitelů je téma, které by nikoho nemělo nechávat chladným. To, jak se učitelé cítí, jak si věří, často závisí na tom, jak s nimi komunikuje vedení školy nebo kolegové. Každý by měl alespoň občas zažít pocit úspěchu a cítit, že jeho práce má smysl.

Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál.

INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Názory k článku (1 názorů)
Úvaha Bobo 31.10.2018 15:30




Článek se vztahuje k období asi

Podobné články


Další od autora Mgr. Těthalová Marie >>


Vyhledávání článků podle věku

Seriály

(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.