Do ústavů míří děti dřívějších odchovanců

Přestože se mnozí ředitelé výchovných ústavů spolu se zaměstnanci snaží o nápravu reputace výchovných ústavů, závěry analýzy České školní inspekce jsou méně příznivé.

Z analýzy, která byla vypracována v loňském roce, vyplývá, že největším problémem je, že zařízení nerozlišují rozdílné potřeby jednotlivců z hlediska jejich diagnózy.

V oboru je také nedostatek personálu: specialistů, podpory pedagogů, ochrany dětí a personálu v nočních hodinách. Nelichotivý je i vzhled ubytovacích prostor.

Jako největší nedostatek však zpráva uvádí nedostatečnou přípravu na život, uvedly Novinky.cz.

Potvrzují to ředitelé ústavů, kteří si myslí, že zařazení mládeže do běžného života se daří třeba jen z 15 procent. Nepříliš optimistické je i to, že do ústavů nyní přicházejí potomci někdejších chovanců, což je přesvědčivým důkazem o neúspěchu začleňování.

Také průzkum ministerstva vnitra (2007) potvrdil, že vysoký počet odchovanců se do roka či dvou dopouští trestné činnosti, přestože před nástupem do ústavu děti za sebou kriminální činnost neměly.

Mnoho chovanců následně končí na drogách, na ulici, u prostituce. Odborníci proto už dlouho žádají, aby se posílily terénní služby u problematických rodin.

Podpora problematických rodin pomocí terénních služeb by byla nejspíše i finančně méně náročná. Statistiky z roku 2013 uvádějí, že péče o dítě ve výchovném ústavu stály průměrně 62 645 korun měsíčně, naproti tomu terénní práce s rodinou vyšla na 6780 korun.