tisk-hlavicka

První rok společného vzdělávání - hlavní pozitiva a negativa

27.4.2018 Anna Kociánová 8 názorů

Počet asistentů pedagoga ve všech školách v posledních letech nepřetržitě roste.

Novela školského zákona dala od 1. září 2016 možnost vzdělávat v běžných školách ve větší míře než dříve společně žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a žáky bez znevýhodnění. Tento další krok k inkluzivnímu vzdělávání vyhodnotilo MŠMT ve druhé analýze na základě dalších dat, které mělo k dispozici k 31. 10. 2017. Hodnoceno tak bylo období od účinnosti novely školského zákona k 1. 9. 2016 do 31. 10. 2017. Zde je shrnutí hlavních závěrů druhé Analýzy společného vzdělávání:

Odliv dětí a žáků ze speciálních škol do běžných je dlouhodobým trendem.

Nelze tak jednoznačně potvrdit, že ve speciálních školách ubývá dětí v důsledku implementace inkluze. Data to nepotvrzují. Navíc, řada speciálních škol, pokud se sloučí s běžnou školou, je ve výsledku pak již považována za běžnou školu (ale v praxi je to de facto nadále „samostatné“ pracoviště pod společným ředitelstvím s běžnou školou, kde jsou jen děti se SVP (speciální vzdělávací potřeby), často právě s LMP).

Počet asistentů pedagoga ve všech školách v posledních letech nepřetržitě roste.

Jen od školního roku 2010/11 k 30. 9. 2016 se zvýšil o 5 212,2 úvazku, tedy o více než 144 %. K 30. 9. 2016 bylo vykázáno 13 299 asistentů, k 30. 9. 2017 pak 17 725 asistentů, což představuje nárůst o 4 426 fyzických osob. Školská poradenská zařízení ve spolupráci se školou a zákonným zástupcem volí tuto formu personální podpory nejčastěji, ačkoliv není vždy tou jedinou a často i vhodnou možností podpory žáka.

Významně narůstají počty dětí/žáků s vývojovými poruchami učení nebo chování.

To může být částečně důsledkem kategorizace podpory podle míry obtíží žáka, protože nyní mají i žáci s nižším stupněm tohoto znevýhodnění nárok na podpůrná opatření (PO). Data potvrzují, že v této kategorii žáků jsou také žáci v pásmu hraničního intelektu, pro které nebyl původně zaveden vlastní identifikátor znevýhodnění. Je tedy velmi pravděpodobné, že právě tato skupina žáků přispěla k rozšíření této kategorie znevýhodnění.

Ve všech krajích ČR, kde došlo k poklesu proporce žáků s diagnostickou kategorií mentálního postižení, došlo ke komplementárnímu vzestupu proporce dětí s poruchami učení nebo chování

Systém podpůrných opatření (PO) v drtivé většině případů využívají především ZŠ.

Dále na systému významněji participují MŠ, méně SŠ. Ze školských zařízení pak nejvíce školní družiny. Ostatní školy a školská zařízení v prvním roce náběhu společného vzdělávání využívaly tohoto systému spíše v ojedinělých případech.

Nejčastěji vykázaným podpůrným opatřením byla pedagogická intervence ve škole (1 hodina).

Byla vykázána téměř 10tisíckrát, z toho více než v 80 % případů s požadavkem na finanční prostředky. Nejnákladnějšími byla podpůrná opatření typu asistent pedagoga. Bylo jich vykázáno v přepočtu na úvazky více než 4,1 tisíce, z toho téměř 3,6 tisíce (87 %) s požadavky na finance (finanční nároky tak odpovídají více než 1,345 mld. Kč). V obou výše uvedených případech se jedná o personální opatření.

Nejčastěji vykázanými pomůckami byly speciální didaktické (manipulační) pomůcky pro výuku čtení a psaní.

Byly vykázány téměř 3tisíckrát, z toho v téměř 89 % případů s požadavkem na finance. Nejnákladnějšími pomůckami však byly Speciální učebnice pro výuku žáků s mentálním postižením, které byly vykázány 1 233krát, z toho 903 s požadavky na finanční prostředky.

V Doporučeních pro vzdělávání žáků se SVP (speciální vzdělávací potřeby) dlouhodobě přetrvává problém transformace závěrů posuzování potřeb žáka do užitečného sdělení pro pedagogy.

V závěrech vyšetření podstatných pro vzdělávání žáka se kvalita dat ve formulářích ŠPZ (školské poradenské zařízení) lišila nejvíce, a to jak v rozsahu podpory škole, tak v kvalitě popisu a interpretace závěrů vyšetření. ŠPZ mnohdy nedokáží popsat, jak se má znevýhodnění žáka promítnout do metod výuky při vzdělávání, co je třeba v metodách zohlednit a které skupiny metod je vhodné zvolit nebo naopak vynechat.

Ve školách často není jasně určena odpovědná osoba, která by měla komunikovat se ŠPZ (školské poradenské zařízení) o vydávaných doporučeních pro vzdělávání žáků se SVP (speciální vzdělávací potřeby). Na druhou stranu si školy stěžovaly, že s nimi ŠPZ (školské poradenské zařízení) o vydávaných Doporučeních často vůbec nekomunikují. Sladění informačních toků před vydáním Doporučení představuje jeden z nejsložitějších procesů v rámci navrhování a poskytování podpůrných opatření.

V „Doporučení pro vzdělávání žáků se SVP (speciální vzdělávací potřeby)“ se objevují pochybení v souvislosti s asistenty pedagoga. Často není uveden důvod, proč je asistent pedagoga poskytován a co má pro pedagoga v práci s žákem zajišťovat. Často v popisech nejsou respektovány obsahy činností asistentů pedagoga uvedené v § 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb. nebo různé úrovně asistenční služby, které definuje katalog prací. Asistent pedagoga bývá doporučován např. i u mírných poruch učení, u nadaných žáků doporučován není.

Pozitiva implementace společného vzdělávání

  • Žákům se SVP (speciální vzdělávací potřeby) v běžných školách se dostalo strukturované podpory, což oceňují rodiče i školy.
  • Oproti minulosti školy věděly, na co a za jakých podmínek mají žáci nárok.
  • Začaly se více odhalovat a řešit problémy se žáky s poruchami chování a s autismem, které představují pro školy největší zátěž z pohledu nároků na práci pedagoga.
  • Nedošlo k žádnému skokovému přesunu žáků se SVP (speciální vzdělávací potřeby) ze speciálních škol do škol běžných.
  • Do běžných škol přešli ti žáci, jejichž znevýhodnění umožňuje vzdělávání s podporou v běžné škole. V řadě případů došlo k úspěšné integraci žáků se SVP (speciální vzdělávací potřeby) do běžných škol – týká se to jak žáků s LMP, tak tělesně postižených či žáků se smyslovým postižením.
  • Nedošlo k žádnému oslabení speciálního školství. Paradoxně systém podpůrných opatření podpořil i žáky speciálních škol.
  • Pedagogové řady škol, zejména těch, kde měli již z minulosti zkušenosti se vzděláváním žáků se SVP (speciální vzdělávací potřeby), dokázali naplnit očekávání společného vzdělávání v zájmu žáků.

Negativa implementace společného vzdělávání

  • Implementaci společného vzdělávání komplikovala náročná administrativa spojená s nárokovými podpůrnými opatřeními.
  • Připravenost pedagogů běžných škol v oblasti speciálně pedagogických dovedností nebyla dostatečná. Další vzdělávání pedagogických pracovníků podporující implementaci společného vzdělávání se zaměřilo jen na dílčí problematiky.
  • V některých regionech se zvýšil tlak na málotřídní školy, aby na základě ustanovení § 19, odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., zařazovaly i žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením nebo kombinovaným postižením, ačkoliv nemohly naplnit podmínky pro jejich vzdělávání.
  • Přetrvávaly významné rozdíly doporučovaných podpůrných opatření u stejných druhů znevýhodnění.

Názory k článku (8 názorů)
Tak to mě fakt uklidnilo... xxxyyy 27.4.2018 13:44
(ne)podpora nadaných dětí Lída 29.4.2018 18:40
To si nekdo dela legraci? Vítr z hor 29.4.2018 21:41
Jako matka nadaného dítka Kristela 30.4.2018 9:49
*Re: Jako matka nadaného dítka \ajuska+3 10.5.2018 9:28
problémová matka Petra(10,13) 9.5.2018 11:2
*Re: problémová matka \ajuska+3 10.5.2018 9:34
**Re: problémová matka \ajuska+3 10.5.2018 9:48




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.