tisk-hlavicka

Školní zahrada, herna pod širým nebem

Školní zahrada v Arabské ulici v Praze 6 prošla velkými změnami.

Čím může být školní zahrada? Hřištěm, hernou, učebnou… možností je hodně. Neměla by se stát jen „výběhem“ sloužícím k vybití dětské energie, i když i to je někdy potřeba. Měla by probouzet dětskou fantazii, nabízet prostor pro jejich nápady.

Téměř každá mateřská škola má nějakou zahradu. Větší či menší, moderní nebo tradiční, většinou na ní najdeme pískoviště a nějaké ty průlezky. Fakultní mateřská škola se speciální péčí, kterou najdeme v Arabské ulici v Praze 6, svou zahradu v minulých letech od základů proměnila. Kolem této školky jsem před lety chodívala denně, protože jsem bydlela ve vedlejší ulici, a betonová zahrada, kterou tehdejší socialistická školka měla k dispozici, mi na dlouho utkvěla v paměti. Samozřejmě jsem nečekala, že tamní zahrada bude po necelých třech desítkách let vypadat stejně, ale byla jsem opravdu překvapená.

Mgr. Irena Holemá, PhD., vede MŠ Arabská pět let a během svého působení zažila a organizovala zatím poslední fázi proměny školní zahrady. V čem je podle ní význam a potenciál školní zahrady? „Školní zahrada je místo, kde se může rozvíjet svobodná hra děti, setkávají se na ní děti z celé školky, a při celoškolkových akcích se tam potkávají i rodiče. Na zahradě můžeme děti i něco učit, nabízet jim didaktické hry. Máme tam velký stůl, takže se tam děti mohou věnovat výtvarným činnostem, stolovat, prostě žít. Někdy v zahradě i odpočívají. A pochopitelně se tam věnují sportovním aktivitám a rozvíjejí své fyzické dovednosti,“ říká Mgr. Holemá.

Školní zahrada prošla velkými změnami. Co proměna zahrady obnášela? A jak probíhala?

„Bývalá ředitelka si hned po revoluci nechala změřit hladinu zvuku a díky tomu získala dotaci na odhlučnění zahrady v podobě živého plotu,“ popisuje Irena Holemá. „Také se zrušil beton, nejdříve se provedly pokusy betonové bloky nějak přebarvit, ale nestačilo to. Díky různým grantům a příspěvkům se podařilo zasít trávu, instalovat dřevěné prvky, které byly inspirovány zahraničními zahradami, a vzniklo Robinsonovo hřiště.

Během dalších let se vytvořila japonská zahrada s jezírkem a rybkami. A tohle vše jsme teď změnili,“ směje se Irena Holemá.

Zajímalo mě, co vedlo k tomu, že se zahrada opět proměnila. „Zjistili jsme, že náročná údržba, ač nádherné a krásně zazeleněné zahrady, byla vzhledem k omezeným finančním prostředkům, které jsme měli k dispozici, pro plynulý provoz školky až likvidační. Navíc herní prvky, které na zahradě byly, se po dvacetiletech používání začínaly rozpadat. A v té době jsme se dozvěděli o grantové výzvě, kterou vyhlásila Nadace Proměny. Kolegyně přišla nadšená z konference věnované tématu školních zahrad, kterou Nadace Proměny pořádala, a rozhodli jsme se, že také zkusíme vypracovat takový projekt, abychom mohli o nadační příspěvek zažádat. Uspěli jsme a máme za sebou tři roky proměny naší zahrady, finální finanční příspěvek byl 800 000 Kč. Změna, kterou naše zahrada prošla, byla nasměrovaná k přírodě. Osázeli jsme ji asi 70 novými dřevinami, zrušili jsme japonskou zahradu, která už také nebyla funkční, a místo ní teď máme ‚rajský dvůr‘ s bylinkami.

Na zahradě společně

Zahrada je jistě místem, kde se děti mohou fyzicky vyžít, vyběhat a podobně. Lze ji využít i jako venkovní učebnu? „V současné době se činnosti nabízejí v integrovaných blocích zahrnujících všechny výchovy, na něž se práce dělila v minulosti. Zmiňovaný ‚rajský dvůr‘ dává prostor k tomu, aby se děti staraly o bylinky, které tu pěstujeme, a také o svá políčka. Na zahradě máme pole, které bylo v loňském roce oseté pohankou. Pohanku jsme společně sklízeli, a měli jsme i úrodu brambor. Zahrada nabízí celou škálu činnosti, které dětem pomáhají pochopit život v přírodě,“ říká ředitelka FMŠ Arabská v pražských Dejvicích.

Zajímalo mě, zda se mateřská škola při proměně své zahrady inspirovala v jiné školce, která má zahradu v podobném stylu. „Spíše jsme se inspirovali zdroji na internetu a také impulzy ze zahraničních cest, které podnikli kolegové během prázdnin. Spolupracovali jsme s architektkou, která má u nás ve školce děti a která měla vizi, jež souzněla s tim, co jsme od zahrady chtěli,“ odpovídá Mgr. Holemá. „Pěkně jsme se doplňovali.

Dostali i rodiče děti, které docházejí do FMŠ Arabská, možnost vyjádřit se k tomu, jak se zahrada změní? „Nejprve jsme si to, co od zahrady chceme a co je důležité pro naši práci, pojmenovali my, tedy učitelé. Pak jsme se během řízených činnosti ptali děti, jaké místo mají na zahradě nejraději a jaké místo by rády změnily. Děti některé věci pojmenují, ale nemůžeme se o to úplně opřít. Když jsme měli formulovanou vizi, seznámili jsme s ní rodiče. Diskutovali jsme s nimi během brigády a uspořádali jsme také panelovou diskusi, opakovaně jsme se s nimi setkávali, aby věděli, co zamýšlíme. Rodiče měli možnost psát své nápady na blog zřízený k tomuto účelu, nebo na nástěnku ve společných prostorách školy. Spolupráce a komunikace s rodiči se v naší mateřské škole během uplynulých let dostala na vysokou úroveň a ze strany rodičů nevzešly k našemu návrhu žádné zásadní připomínky.

Víme, co chceme. Až pak něco měníme.

Co si FMŠ Arabská od proměny zahrady slibovala? Jaké potřeby se měly novou koncepcí zahrady uspokojit? „Chtěli jsme, aby zahrada měla schůdnější udržitelnost, čili to byly praktické důvody. Také jsme chtěli ze stávající parkové úpravy vytvořit multikulturní společenství lesa, pouště, stepi a vody. Stáli jsme o to, abychom měli vlastní zdroj vody, proto jsme si vyvrtali vlastní studnu, abychom mohli zeleň zalévat vlastní vodou, protože zejména v létě je zalévání velmi nákladná záležitost,“ popisuje Irena Holemá.

Co dalšího se FMŠ Arabská novou zahradou splnilo? „Potřebovali jsme hlavně zpřístupnit místa, kam děti dříve nemohly. Na zahradě je svah, který byl porostlý skalníkem. Ten vypadal sice pěkně, ale nedal se využívat. To jsme změnili, do svahu jsme usadili kameny a vytvořili jsme cestičky pro probíhání děti. Snažili jsme se také vysázet dřeviny, které jsou pro tuto oblast typické, tedy ryze české. I proto jsme rušili zmíněnou japonskou zahradu, ovšem dali jsme velký pozor na to, abychom rostliny nijak neponičili, a pro většinu z nich jsme našli odbytiště v jiných zahradách, nebo si je odebrali zahradníci a využili je jinde. Na dvoře máme studnu s pumpou, jabloň, kterou jsme společně vysadili, a také kulatou lavičku, a všichni se tam můžeme scházet. Naše zahrada dostala srdce, podstatu,“ shrnuje Irena Holemá.

Zahradní stanoviště

Zajímalo mě, jak rekonstrukci zahrady, o níž jsem si povídala s ředitelkou FMŠ Arabská, prožívaly děti. „Byl to pro ně ohromný zážitek, mohly sledovat probíhající práce. Na zahradě jsme měli těžební soustavu, která hloubila studnu, a když voda vystříkla, bylo to opravdu impozantní,“ popisuje Irena Holemá. „Z pozemku jsme nechali odvést asi dvacet tater hlíny, která se nám tu během terénních úprav nahromadila,“ líčí s úsměvem zahradní staveniště. „Krásně se to zvládlo během půl roku, začali jsme v listopadu a na jaře bylo hotovo.“ Kdo se o zahradu stará v letních měsících, když má mateřská škola omezený provoz, nebo když má dokonce zavřeno? „Rodiče se sami nabízejí. Ti, kteří bydlí blízko školky, mají klíče a chodí zahradu zalévat, díky čemuž naše zahrada přežila i to loňské horké léto.“ Rodiče a dokonce i děti se na provozu zahrady podílejí i během roku. „Dvakrát do roka pořádáme velké brigády, vždy máme přesný harmonogram činnosti a udělá se spousta práce. Děti se starají o bylinky a políčka během pobytu venku s učiteli.

Zvědavá jsem byla i na to, co na novou podobu zahrady říkala školní inspekce, která školu navštivila krátce po dokončení celé rekonstrukce. „Inspekční šetření bylo velmi důkladné a dopadlo pro nás výborně, což nás velmi potěšilo. I zřizovatel pak ocenil naši práci právě na základě zmíněné velmi dobré inspekční zprávy. Inspekce kladně kvitovala, že jsme si na rekonstrukci zahrady byli schopni sami sehnat finanční prostředky. Část jsme si hradili sami z provozních příspěvků, dostali jsme příspěvek od nadace a v závěru nás podpořil zřizovatel, když se náklady vzhledem k různým komplikacím navýšily. Víceméně jsme si ale vystačili s provozní rezervou a nadačním příspěvkem,“ říká ředitelka.

Zahrada v přírodním stylu, která nyní slouží dětem i učitelům FMŠ Arabská, vznikla díky podpoře nadace Proměny. Byla jsem tedy zvědavá na to, jak spolupráce probíhala. „Velmi dobře, mohu říci, že mezi námi a pracovníky nadace vznikly až přátelské vztahy. A v kontaktu jsme stále, o naší školce a dalších dvou se točil časosběrný dokument, který bude zanedlouho dokončen a v květnu bude zveřejněn. Jsme na něj zvědaví, protože mapuje celou proměnu zahrady. Naši zahradu mohou, samozřejmě po ohlášení, navštěvovat lidé ‚z venku‘, budeme fungovat jako inspirativní zahrada pro zájemce, kteří by se chtěli přihlásit do dalšího kola grantové výzvy.“ ?

Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál.

INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.