V srpnu můžeme pocítit zdravotní potíže související s tělesným teplem.
V srpnu můžeme pocítit zdravotní potíže související s tělesným teplem. V první půlce srpna je nám spíše horko a v té druhé nám teplo naopak může chybět. I podle pranostik našich předků se ochlazují noci už koncem července po svátku svaté Anny: „Svatá Anna – chladna zrána”.
Podle Patakyových mají na udržování správné hladiny tělesného tepla největší vliv naše játra a jejich schopnost aktivovat vitamíny, minerály a cukry. Důležitý je také lymfatický systém, který se stará o zbavování se škodlivých látek. Z psychických příčin je pro játra oslabující nerozhodnost – neschopnost rozeznat, co je pro nás užitečné a naopak. Pomáhá reflexní terapie – masírování plošek jater, lymfatická masáž a nahlas si třikrát pro sebe vyslovit: „Nerozhodnost přeměňuji na rozhodnost.” Při oslabení jater infekcemi, léky nebo horší životosprávou pomáhá dodávat tělu zinek spolu s vitamínem A – tabletkami nebo přírodní formou – dýňová semínka či olej z nich lisovaný za studena. Sytě oranžová dýně Hokkaido dozrává už v srpnu, je ze všech druhů dýní nejbohatší na karoteny i vitamín A a její semínka obsahují právě zinek v nejlépe stravitelné formě.
Dýně Hokkaido se nemusí loupat, stačí ji očistit kartáčkem a podusit, nebo upéct v troubě a její slupka změkne. Hodí se také na krémovou polévku nebo do bramborové kaše, která má pak zářivě oranžovou barvu díky velkému obsahu beta karotenu. Je sladká, a proto dětem obvykle chutná. Všechny druhy dýní a cuket se hodí do zeleninových směsí, zejména zapékaných.
Zdravá jsou i semínka, obsahují minerály: vápník, hořčík, železo, draslík, fosfor, vitamíny A, C i B a především zinek prospěšný našim vlasům a pleti. Zinek je nezbytným prvkem v těle pro celkovou obranyschopnost organismu, pro dobrý stav zraku a pokožky. Semínka dýně jsou velmi chutná buď lehce na sucho opražená, nebo naklíčená jako doplněk obilných kaší, dezertů, pomazánek či polévek.
Dužina obsahuje kromě vitamínu C i karoteny, bílkoviny, enzymy a vlákninu užitečnou při zácpě. Dýně celkově posilují organismus a odvádějí škodliviny z těla, obsahují totiž hodně vlákniny. Mají také protinádorové působení. Preventivně postačí dlouhodobá denní konzumace asi 100 g dýňové dužiny k tomu, aby se 3x snížila pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění plic a prostaty. Dříve se semena používala proti střevním parazitům, ale léčba není moc účinná, semínka z každé dýně mají jiné působení. Úspěšně se však využívají jako potravinový doplněk při léčbě prostaty u starších mužů a při nemocech ledvin. Zakoupit se dá také dýňový olej lisovaný ze semen. Používáme ho jako lék při kožních potížích, můžeme ho přidávat i do jídla malým dětem, které ještě nemohou jíst celá semínka. Kvalitní olej z dýňových semínek lisovaný za studena je tmavě hnědý a používá se k léčení zevně i vnitřně.
Podle M. Hrabici: Zinek obsažený v dýňových semenech symbolizuje ochranu člověka a je hlavním prvkem imunitního systému. Při nedostatku zinku pomůže kromě jeho doplňování stravou také nesoudit druhé a neřešit, co nám nepřísluší, jakož i potlačení přílišné zvědavosti i touhy měnit svět k obrazu svému.
V těhotenství a při kojení a zejména po porodu je výborný dýňový olej lisovaný zastudena jako potravinový doplněk k celkové obnově energie a pro doplnění minerálů a zlepšení kvality pokožky, vlasů a nehtů. Užíváme 1−3 lžičky denně před nebo spolu s jídlem. Kvalitní olej najdete na: www.zdraveoleje.cz.
Podzimní rozsvícení dýně se spojují s oslavami Halloweenu, které jsou čím dál častější ve všech dětských společenstvích a nejsou jen americkým zvykem, jak si mnozí myslí. I u nás se s přibývající podzimní tmou vyráběly dříve lucerničky z vydlabané řepy a svátek Halloween přinesli s sebou do Ameriky irští přistěhovalci, potomci starých Keltů.
Dýně se snadno pěstují na zahradě i na balkoně a děti se o rostliny mohou samy starat a sklízet a pomáhat se zpracováním nejen na lucerny, ale i v kuchyni. Pokud nám na zahradě dýně vyrostly, můžeme je s dětmi vydlabat a uspořádat dýňovou oslavu nebo večerní putování po trase lemované rozsvícenými lucernami. Ze zbytků vydlabaných dýní se dají připravit také chutná podzimní jídla, dýňová polévka nebo třeba dýňové muffiny. Pozor na menší ozdobné druhy dýní a tykví, některé jsou hořké a nejsou dobré k jídlu, ale jako podzimní dekorace dlouho vydrží a semínka z nich se dají uschovat na další výsev na jaro.
Plody dýně Hokkaido i dalších tykví se sklízejí v době zralosti od srpna do pozdního podzimu, než přijdou první mrazíky. Pro sklizeň semínek se pěstuje tykev olejná se semeny bez tvrdých slupek, která již není potřeba loupat. Dýně a tykve skladujeme v chladnější místnosti s teplotou do 10 °C, kde někdy vydrží až do jara. Semínka nevyhazujeme, ale usušíme na jídlo nebo pro další výsev na jaře. Sazeničky si můžeme doma předpěstovat již od března a ven na záhon vysazovat až v půli května. Dýně vyžadují výživnou zeminu, a tak se jim daří nejlépe přímo na kompostu. Dají se pěstovat i v nádobách na balkóně.
Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky” a přímo od autorky článku M. D. Staňkové na jejích přednáškách a seminářích. Nově o bylinkách můžete poslouchat kdekoliv i v mobilu vysílání Magdalény Dobromily a Marii Mojžíšové v pořadu „MaMa Mia” na vlnách internetového rádia.
Těhotenství |
Dítě |
Skok