Když rodiče často slyší: „Mami, mě bolí bříško…“

Na začátku září se každoročně zvyšuje počet dětí, které rodiče přivádějí do ordinace dětského lékaře s bolením bříška a zažívacími potížemi. Bývají to většinou mladší školáci, ale tento problém se nevyhýbá ani předškolákům.

Moudrý pediatr nezjišťuje v takových případech pouze organickou příčinu potíží (zvláště pokud se mu nedaří žádnou diagnostikovat), ale zaměří se i na dušičku dítěte, tedy na stránku psychosomatickou. Protože děti jsou samozřejmě mnohem citlivější než dospělí, velká zátěž, kterou pro ně může být například přechod z domova od maminky do prostředí mateřské školy nebo ze známého prostředí školky do „velké školy“, na ně má mnohem větší dopad.

Stejně tak dítě během celého roku nadměrně zatěžují takové tíživé situace, jako jsou hádky či rozvod rodičů, úmrtí v rodině, šikana ve škole (ale může se vyskytovat už i ve školce) a i jiné obavy a strachy - to vše se obvykle projevuje nejdříve bolestmi břicha, nauzeou, někdy i zvracením.

V takových případech je vždy na místě pohovor lékaře s rodiči a následně bývá doporučena návštěva dětského psychologa, případně pedagogickopsychologické poradny. Protože je však strava v dětství velmi důležitá, je třeba nenásilnou formou „pracovat“ na tom, aby se somatické obtíže upravily co nejdříve - řešení psychologické mívá sice dobré výsledky, ale bývá to často „běh na dlouhou trať“.

Několik rad našich prababiček

Při bolestech bříška, nadýmání, nechutenství, při průjmu či zácpě může pomoci řada bylinek či koření, které dobře znaly a s úspěchem používaly naše babičky, či ještě spíše prababičky. Ty například při žaludečních křečích vařily dětem fenyklový čaj nebo připravovaly heřmánkový zábal, který podrážděný žaludek velmi zklidňoval (viz rámeček). Nadýmání, jímž některé děti často trpí, je většinou neškodné a růstem, pravidelným pohybem či změnou stravovacích návyků samo zmizí. Při akutních bolestech však můžeme dítěti pomoci například kmínovým čajem.

Při průjmu i zácpě pomáhá lněné semínko - přidáváme ho do potravy nebo můžeme dítěti dát půl až jednu čajovou lžičku lněného oleje a zapít vodou. Výborně „funguje“ i uvařená mrkev a rýže. Na dětské nechutenství se osvědčuje dětský bylinný „likér“, který podporuje chuť k jídlu a navíc většině dětí chutná.

Prevencí bolestí bříška a zažívacích potíží je samozřejmě především zdravá strava - dostatečné množství ovoce a zeleniny, celozrnné výrobky (pozor na některé pečivo, které se jako „celozrnné“ jenom tváří), dodržování pitného režimu. Omezit bychom měli bílou mouku a bílý cukr a úplně vynechat uzeniny.

Školní svačiny jsou velmi důležité

Předškoláci i školáci by měli začínat den lehkou snídaní, což se bohužel v mnoha rodinách nedaří. O svačinu předškoláků je ve školce postaráno, školákům ji připravují rodiče.

Mladším dětem stačí například malý jogurt, pár celozrnných sušenek, ovoce, zelenina. Starší školáci, kteří už mají delší vyučování, by měli mít svačiny vydatnější. Vhodný je například celozrnný chléb s tvarohovou pomazánkou, plátkem kuřecí šunky či sýra a hlavně ovoce a zelenina.

Děti by měly mít porci ovoce či zeleniny třikrát až pětkrát denně. Jako svačina, ať dopolední či odpolední, jsou výborné zeleninové či ovocné saláty (v dobře uzavíratelných potravinových krabičkách) doplněné například ořechy, sýrem, nebo třeba i vařeným vejcem či konzervovaným tuňákem.

Aby svačina opravdu chutnala

Dnešní trh nabízí výběr svačinových krabiček ozdobených obrázky oblíbených dětských hrdinů počínaje princeznami Elsou a Annou z Ledového království a konče želvami Ninja. Z takové krabičky zkrátka svačina chutná lépe než z „obyčejné“.

Svačinu bychom měli připravit tak, aby dítě mohlo rovnou začít jíst, teda aby si například nemuselo mazat pomazánku na chléb apod.

Čas, který přípravě svačiny pro dítě věnujeme, se rozhodně vyplatí, a když občas do krabičky se svačinou přidáme mladšímu školákovi i nějaké hezké přání pro pěkný den, nebude mít takto připravená svačina chybu.

Důležité jsou tekutiny

Tekutiny jsou podmínkou správné látkové výměny, umožňují dobrou funkci ledvin, odplavují škodliviny z těla. Zvyšují také výkonnost dětského organismu. Když nemají děti dostatek tekutin, klesá například jejich schopnost se soustředit a může je i bolet hlava.

Nejlepšími nápoji pro děti jsou čistá voda, ovocné čaje, ovocné či zeleninové šťávy ředěné vodou. Dětem nedáváme ve větším množství minerální vody - vzhledem k obsahu minerálů nejsou vhodné pro každodenní konzumaci. Co ukazují průzkumy

V průběhu posledních let byly stravovací zvyky dětí a jejich rodin (a také rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění) sledovány různými dotazníkovými akcemi ve školách.

Tyto průzkumy opakovaně ukázaly, že zvláště rodiče mladších školáků si uvědomují, jak jsou svačiny důležité. Avšak pravidelně kolem poloviny dětí mělo k svačině sladkosti - sušenky, tatranky, koláče, koblihy, čokoládu. Zajímavé je, že rodiče si uvědomují důležitost zeleniny a ovoce ve stravě svých dětí, takže uvádějí, že to děti k svačině dostávají, ale ukázalo se rovněž opakovaně, že jejich konzumaci ovoce a zvláště zeleniny výrazně nadhodnocují.

V některých průzkumech uvedlo přes 70 % rodičů, že dětem dávají ke svačině ovoce, ale skutečnost ukázala, že v dané třídě je mělo k svačině jen kolem 30 % dětí. Ještě horší bylo nadhodnocování u zeleniny - téměř polovina rodičů uváděla, že ji děti pravidelně ke svačinám konzumují, ale skutečně ji mělo méně než 10 % dětí…

Rodinné večeře

Obědy během týdne jsou u naprosté většiny předškoláků i školáků záležitostí školkových a školních kuchyní. Na rodině pak zůstávají odpolední svačiny a hlavně večeře, které by opět měly obsahovat zeleninu, případně ovoce, kousek libového masa nebo ryby a lehkou přílohu. Občas rozhodně neuškodí ani oblíbená bezmasá jídla české kuchyně - palačinky, lívance, ovocné knedlíky apod. Taková jídla by ale vždy měla být doplněna čerstvým či zmrazeným ovocem. Dovedete si představit větší pochoutku než palačinky či lívance s jahodami nebo malinami? A když alespoň občas nahradíme klasickou bílou mouku třeba pohankovou, nebude mít taková večeře chybu stejně jako malé knedlíčky z tvarohového těsta, které polejeme rozmačkanými borůvkami.

Pokud dáváme přednost studeným večeřím, je dobré zapojit své potomky do jejich přípravy. I malé děti budou rády míchat v misce ingredience na tvarohovou pomazánku nebo ji mazat na plátky celozrnné bagety a tyto chlebíčky zdobit zeleninou.

Význam rodinných večeří však není jenom v potravinách, které rodině na talířích předložíme.

V dnešní uspěchané době se bohužel většinou vytrácí jejich smysl jako jediného jídla dne, které může rodina sdílet pohromadě.

Právě při večeři, na konci dne, který byl náročný pro rodiče, ale nepochybně i pro dítě ať už předškolního nebo školního věku, je příležitost popovídat si o různých „trápeních“, ujistit dítě o tom, že vždy, za všech okolností může počítat s naší podporou (čímž rozhodně nemyslím nekritické umetání cestiček), můžeme se i my, dospělí, otevřít a ukázat dítěti, že se sami někdy cítíme unavení a bezradní a že není „ostuda“ to přiznat.

Právě během takových chvilek můžeme dítěti například ukázat a „vysvětlit“, že je dobré naučit se relaxovat a starat se sami o sebe v tom nejlepším smyslu (jak málo myslíme na biblické „miluj bližního svého jako sebe samého“ - tedy ne méně, ale také ne více…). rádi. Zkusme to naučit sebe i své děti - sníží se tím míra stresu v našem i jejich životě. Protože když budou děti pevně zakotveny samy v sobě za podpory milující rodiny, možná si na ně nepřijde ani pověstný školní stres.