Barnevernet předmětem evropské kritiky

Pane Zdechovský, na serveru rodina.cz jste známý předně jako velký kritik Norska. Jak to nyní vypadá s případem Evy Michalákové?

Nekritizuji Norsko, to mám naopak velmi rád, kritizuji jejich sociální službu barnevernet, která dle mého názoru zcela neoprávněně odebrala české děti české matce. V případě Evy Michalákové se nyní píše odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde je už osm podobných stížností proti rozdělování rodin barnevernetem.

Jen osm? Není to málo?

Naopak, je to už natolik zarážející číslo, že se toto téma dostalo až na jednání delegace EU s norskými poslanci a po Norsku se oficiálně bude žádat vysvětlení a náprava. Štrasburský soud totiž až 98 % všech stížností označí za nepřijatelné už po předběžném posouzení tříčlenným výborem.

Neměli bychom se my Češi místo kritiky Norska zabývat spíše problémy u nás?

S tím mohu souhlasit jen částečně. V tomto případě jsou bez prokázání závažného důvodu zadržováni občané EU a evropská diplomacie by proto v těchto případech měla jednat také. Navíc s barnevernetem nemá problémy pouze Česká republika. Během té meziparlamentní delegace v Oslo problematiku prezentovala polská europoslankyně Julie Pitera, protože i zde mají rodiče s barnevernetem obrovské problémy.

A řešíte v europarlamentu i něco jiného než barnevernet?

Rozhodně a není toho málo. Osobně třeba spolupracuji s evropskou agenturou EMCDDA monitorující výskyt drog v Evropě, kdy se snažíme přijít na způsob, jak celoevropsky co nejefektivněji omezit prodej drog přes internet, protože zde jsou nejvíce ohroženy předně děti. Dále se kolegům napříč státy snažím ukazovat možnost řešení porozvodových sporů pomocí cochemské praxe.

Můžete ten termín "cochemská praxe" více vysvětlit?

Je to německý systém, který v ČR velmi prosazuje například náš velvyslanec v Německu Tomáš Podivínský. Jde v něm o to, že advokáti, soudci, sociální pracovníci a další účastníci opatrovnického řízení pomáhají rodičům obnovit vzájemnou komunikaci a uvědomit si svou rodičovskou odpovědnost. Místo eskalace sporu a vleklých soudů se tak rychle dosahuje trvale udržitelných dohod.

Něco takového ale přeci nemá v Česku šanci fungovat.

To se mýlíte, už to funguje na soudech v Novém Jičíně a v Mostu, z několika dalších míst hlásí brzké spuštění a mnoho dalších pracovišť má také zájem. V Německu to funguje už deset let a skutečně to má skvělé výsledky. Není to totiž o změně legislativy nebo autoritativních rozhodnutích soudce. Je to o změně přístupu, jak se s rodiči jedná, kdy spolu třeba musí společně chodit na OSPOD za sociálními pracovnicemi. Už jen tohle je poměrně jasný vzkaz, že se ani v budoucnu společné péči nevyhnou a je nutná dohoda.

Dokázalo by to pomoci i v přeshraničních sporech?

Určitě ano, proto se o tom snažím informovat kolegy v europarlamentu. Budu rád, když mi budete držet pěsti.