tisk-hlavicka

Ohlédnutí za letošním létem a také o tom, jak je to s kolébkami kultury

13.9.2016 Souradová Věra 2 názory

Vždycky jsem snila o tom koupat se v moři, kde se Venuše zrodila z mořské pěny.

Léto skončilo. My na ostrově to víme, jako všude kam se jezdí za mořem, hlavně podle toho, že pláže začaly být prázdné. Je kde parkovat, ale zase se musí dávat pozor na školní autobusy a jezdit pomalu ve školní zóně. Mně se ale chce ještě jednou ohlédnout za krásným létem, jehož část jsem procestovala po Evropě. Mnozí si řeknete: "No a? My taky!" Právě o tom chci psát.

Potkávali jsme české turisty všude: Na řeckých ostrovech, v Turecku na nás naháněči do obchůdků volali: "Ahoj", při výstupu na Vesuv jsme se střídali ve vedení s českou rodinkou s malými dětmi. Turistické průvodce v češtině bylo možné zakoupit všude. Vás to asi nepřekvapí, ale já jsem pamětník. Přes ta mnohá léta v zahraničí a za mořem, kdy mi chybí v albech a ve vzpomínkách jen dvě země Evropy a z kontinentů jen Austrálie, cestování pro mě není "normální". Je to pořád ještě zázrak, dar, že to můžu. Privilegium, za které jsem na počátku emigrace zaplatila nemožností vrátit se domů. Moje kamarádka Markéta o tom nedávno napsala na Facebooku také velmi podobnými slovy: "Přestože jsem na svobodě už tak dlouho, mám v sobě tak zakořeněnou představu "nesmět vidět svět", komouši věděli, jak se to dělá, že jsem vděčná za pouhý fakt, že je mi "dovoleno" znovu a znovu objevovat mimořádné krásy a momenty světa".

Atény. Pohled od Acropolis,

Trošku jsme to předali i našim dětem. Moje, hlavně nejstarší, to ještě zažily a umí to "ocenit". Jak už tak paradoxy bývají, dává nám to další dimenzi v zážitcích z cestování. Ó ne, nejsem komoušům vděčná za tuhle ohohacující "abnormalitu". Je to jen část naší životní zkušenosti.

Tak jsme si s Clarisskou užívaly Řecka, Turecka i Itálie, než jsme dorazily do Čech.

Pro někoho je Řecko místo plné slunce, křištálově čisté moře a modré střechy kostelů na Santorini. Dobré jídlo, víno a milí hostitelé. Vždycky nás měli raději než Němce.

Pro jiné je to kolébka Evropy, kolébka západní civilizace a Středozemní moře je jen ta trošička navíc. Já patřím k těm druhým. Vždycky jsem snila o tom koupat se v moři, kde se Venuše zrodila z mořské pěny, kde se Lysistrata pokoušela skončit válku ženskými zbraněmi, kde se zrodily první přírodní zákony a filosofie, základní kameny logického myšlení byly formulovány, svědomí zaznělo, kde se pěstovala jednota zdravého těla a duše. Chtěla jsem běžet na Olympijském stadionu.

Selfie se západem slunce na Cap Sunion

Chci se dotknout kamenů, kterých se dotýkali básníci a básnířky, které obdivuji, chci stanout na místech, kde stál Sokrates a také Petr při svém kázání pod Akropolis.

Antičtí řečtí zeměpisci a historikové rozdělili svět na dvě části: Země na západ od Řecka byly nazvány ZÁPAD a země na leží na opačné straně VÝCHOD. Mnohé z ideí zrozených v antickém Řecku později formovaly myšlení a kulturu na Západě. Proto se Řecku říkalo kolébka západní civilizace. Demokracie, systém, ve kterém občané vládnou sami sobě a nepodřizují se králi, se zrodila tady před 2.500 lety.

Řekla jsem "říkalo", protože to bylo za mých studentských časů. Dnešní studenti v Americe jsou instruováni, že je to evropocentristické pojetí. Nevím, zda v Evropě, ale tady je to považováno za antikvární pojem. "Kolébka evropské civilizace" je starožitnost jako antické Řecko samo. Moderní historici vidí hlavně pojem kolébka, jako idealistický koncept, protože tím je míněn lineární, organický vývoj, teologisování historické evoluce, jakoby kultura měla stadium novorozence a dětství, později rozkvetla a ještě později se rozpadla, zemřela, vyhynula. To už dnes neplatí. Evropa se vysvětluje dnes jako jednotka vytvořená mnoha faktory a vlivy z Asie, Afriky a Andalusie (dnešní Turecko), vystavěná na mnoha kulturách.

Je těžké diskutovat s důležitými specialisty, v mnohém bychom jim asi dali za pravdu. Ale já jsem vyrostla v čase obdivu k řeckým hodnotám, k jejich moudrosti, a v čase, kdy se musely očistit od zneužití rasistickými, nacionalistickými ideami a dokonce i od některých falešných výkladů marxismu.

Mně se ta idealistická a romantická teorie o dětství a zrání kultury a civilizace totiž velice líbí.

Necháváme si ojídat nožky od rybiček v Santorini po výstupu na kráter .

Tak ať si to je velmi eurocentrické, ale my jsme vyrostli na těchto idealistických dějinách. Vzdělaní mužové Evropy měli romantické sny, které pomohly odhalit mnohé z pokladů, které upadly v zapomnění pod návalem kamení a nadvládou nových pánů, islámu a křesťanství. Jen si vzpomeňte na Troju a jiná místa.

Půjdu ještě dál, přála bych si, aby něco z toho idealismu přetrvalo. Po tom, co jsem navštívila spoustu těch obdivuhodných míst s příliš mnoha lidmi, kteří vůbec neměli představu před čím stojí na těchto posvátných místech.

Tihle návštěvníci jsou také produkt té takzvané západní civilizace. Užívají si život, je jim dobře, jsou svobodní, mohou cestovat, kam se jim zachce, navštěvovat zázraky kultury na celém světe, a když to natáhnu jen docela malinko, tak díky právě otázkám Sokrata, filosofii Platona, zákonům Archimedovým, jeho objevu, že těleso je nadlehčováno...však to znáte. Nikdy se o tom neučili ve škole nebo snad chyběli. Nevím! Většina z nich ví, kdo byl Herkules a ostatní hrdinové a bohové na Olympu z Disneyovských filmů.

Sofia a její dcery Víra (Věra), Láska a Naděje. Řecký Pistis, Elpis and Agape. Malý kostelíček zasvěcený těmto dětským mučednicím je hned pod Acropolis na konci Plaky. Jedna z nich je v ortodoxním náboženství moje patronka..

To je důvod, proč bych ráda poprosila historiky a specialisty na řeckou kulturu, nejenom pro blaho nás starých romantiků, aby tomu nepřestali říkat kolébka západní kultury. Je to totiž dobré nejen pro propagaci turismu, ale i pro porozumění, co je nezbytné pro její záchranu v budoucnosti. A také, abychom mohli navštěvovat i ty památky, které se řadou mnoha okolností nalézají na východě. Třeba v Turecku..To už jen abyste se mohli pousmát romantickým letním úvahám....

Tak nashledanou příští léto třeba na Maltě...

Názory k článku (2 názorů)
Díky Věruško!!! Simča, dcery *1988 a 1997 13.9.2016 13:2
krásné Betina 15.9.2016 13:31




Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

Naše milovaná ---ADELINKA-----ADELINKAFilípekEliška 3.8.2010Naše ADÉLKA ve školce:-)(ve fialovém tričku)FotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.