tisk-hlavicka

Když učitel perlí…

17.2.2016 Brůna Jiří Matěj 6 názorů

Také máte v zásobě nějaký pamětihodný výrok, který si třeba se svými bývalými spolužáky připomínáte?

Obvykle se snažím pro své články a zamyšlení inspirované školním prostředím vybírat témata, jež považuji za zásadní nebo palčivá. Dnešní příspěvek však bude ze zcela odlišné kategorie. Škola je totiž kromě jiného také bohatým zdrojem různých úsměvných vzpomínek, vtipných momentů a střípků, které si zaberou neotřesitelné místo v paměti. Ostatně, nezdá se vám, že nejlépe si člověk pamatuje úplné, s prominutím, blbosti? V každém případě, při vzpomínání na školní léta mají právě ony poznámky, výroky, přebrepty, průšvihy a další jinak nevyužitelné jednotlivosti zvláštní kouzlo a nezastupitelný význam.

Nejen v poznámkách se učitelé dokáží vyřádit

Vděčným tématem jsou zejména poznámky v žákovské, u kterých mi však přijde, že jich je plný internet a v různých obměnách se až příliš opakují. Učitelé ale dokáží zaperlit i v mnoha jiných situacích, nehledě na to, že psaní poznámek do žákovské knížky je už tak trochu záležitostí archaickou. Pojďme tedy nahlédnout do pečlivě střádané originální sbírky takzvaných učitelských ´hlodů´ a ´perel´ vzniklých záměrnou či mimoděčnou verbální kreativitou některých z mých ctěných učitelů.

Hitparáda učitelských výroků

Patrně je zbytečné zdůrazňovat, jak vysoké nároky klade učitelská profese na nervovou soustavu a jak snadno může u učitele dojít k projevům frustrace. Jistá paní profesorka ze střední školy jí dala průchod v souvislosti s rekordní absencí mého spolužáka následovně:

"Já kdybych chyběla jako on, tak mě ředitelka vyrazí a můžu jít somrovat támhle do Sherwoodu"

Zapamatovatelné až legendární výroky však vznikají i v situacích opačných, tedy při vzácných chvilkách, v nichž se učitel může přece jen trochu uvolnit. Tak jako například v pozdně večerních hodinách během maturitního plesu. V hlavní roli stejná paní profesorka:

"Já hulím, jenom když chlastám"

Někteří učitelé dbají na pravidelný přísun vitamínů v tekuté formě i v rámci vyučování. Nejmenovaný akademik, mimochodem vážená kapacita v daném oboru, zahájil svou přednášku docela svérázně a originálně:

"Nevadilo by vám, kdybych si otevřel pivo?"

Zralí na nějakého toho panáka jsou však kantoři typicky třeba i při ústním zkoušení, kdy žák nevykazuje žádné známky mentální účasti. Profesorka češtiny komentovala dlouhé mlčení spolužačky nad nejznámějším dílem Jana Nerudy slovy:

"Proboha, když to jsou Povídky malostranské… tak kde se asi mohl odehrávat děj? No ve Vršovicích to nebylo"

Vztah žáka a učitele však nepřináší jenom chvilky stresu, rozladění a pochybování o smyslu konání. Osobně si myslím, že v každé práci s dětmi i dospělými je klíčový lidský přístup a chápavost. A ve škole to snad platí dvojnásob. Empatie nebyla cizí našemu postaršímu učiteli právní nauky:

"Slečno, vy jste zamilovaná! Jste zamilovaná, děvče? No, můžete být zamilovaná, ale musíte se učit!"

Cítění se studenty se může projevit třeba na začátku školního roku, pro který je typická také situace, kdy učitel směrem ke svým svěřencům vysype z rukávu seznam všech nutných, povinných a nezbytných pomůcek. Mojí oblíbené profesorce na zbožíznalství, nejhodnější osobě na škole, však sociální cítění v žádném případě nescházelo:

"Prosím vás, budete potřebovat sešit A5. V T***u je mají za 3,90!"

Zatímco empatičtí učitelé dokáží vyprodukovat hlášky vyznívající roztomile až dojemně, temperamentní kolegové se s tím příliš nepárají. Jako ukázka může posloužit jedna z angličtinářek, která se mnou patrně nebyla v daný moment úplně spokojena, a tak za pomoci výrazného severomoravského akcentu zvolala:

"Já tě praštím, že z tebe nic nezbude!"

Pozoruhodnou skupinku v rámci osazenstva sborovny tvoří vedle cholerických učitelů taky vyučující staromódní, kteří svým chováním a vzezřením dávají vzpomenout na adorovanou i proklínanou dobu první republiky. Zvláště je rozrušuje pohled na žáka v kraťasech či šortkách. Náš fyzikář to vždy komentoval slovy:

"To nemáte na kalhoty?"

Není však pravidlem, že by starší učitelé museli být nutně staromódními exoty. Naopak. Často to bývá tak, že životem protřelí vyučující mají k mladým lidem až překvapivě blízko, dokáží uplatnit svůj nadhled a poučit je třeba i nad rámec daného předmětu. Během zápočtové zkoušky týkající se stochastických a deterministických rozhodovacích modelů zkušený pan docent povídá:

"Pane kolego, víte co je to absolutní jistota? Že se blbě oženíte!"

A na závěr, dlouholetá učitelka němčiny, tedy všeobecně spíše neoblíbeného předmětu. Neustále vyhrožovala tím, že kdo bude nadále vyrušovat, může nastoupit před tabuli, až se do toho sama vtipně zamotala:

"kdo chce nastoupit, může vystoupit!"

Také máte v zásobě nějaký pamětihodný výrok, který si třeba se svými bývalými spolužáky připomínáte? Anebo se vám samotným podařilo celou třídu neplánovaně rozesmát? Učí vaše děti vtipní učitelé, anebo jsou v převaze takzvaní ´suchaři´? Podělte se s ostatními v komentářích pod článkem :-)

Názory k článku (6 názorů)
Vzhledem Nepovím 17.2.2016 11:22
*Re: Vzhledem Kudla2 17.2.2016 13:10
**Re: Vzhledem j. 17.2.2016 13:33
***Re: Vzhledem Lefff 17.2.2016 16:50
****Re: Vzhledem Lenka 18.2.2016 8:22
na ZŠ Mače 17.2.2016 11:34




Článek se vztahuje k období asi

Podobné články


Další od autora Brůna Jiří Matěj >>


Vyhledávání článků podle věku

Seriály


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.