Kdy začít s mléčnou výživou u dětí?

V pozdějším kojeneckém věku dítěte je pro některé matky obtížné zajistit dostatek mateřského mléka podle potřeb dítěte. Důvodů může být mnoho, včetně nutnosti nebo rozhodnutí vrátit se zpět do práce. Řešením je tedy zařazení kravského, popř. jiného mléka do výživy.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby se mléko hospodářských zvířat zařazovalo do výživy nejdříve od 9.-10. měsíce věku dítěte. „Důvody jsou především v odlišném složení mateřského a např. kravského mléka. A to především ve významném rozdílu obsahu bílkovin, mléčného cukru a minerálních látek,” vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, CSc., v rámci projektu Bílé plus.

Rozdíl mezi mateřským a kravským mlékem

V prvních devíti až desíti měsících života dítěte by se tedy nemělo ještě zařazovat kravské mléko do výživy, aby ze stravy kojence nevytlačilo důležité mléko mateřské.

Hlavní rozdíl mezi těmito mléky je v tom, že:

• Mléko mateřské je tzv. mléko albuminové a obsahuje hodně imunoglobulínů s ochrannými účinky pro dítě, zatímco mléko kravské je mléko kaseinového typu a množství bílkovin je také trojnásobně vyšší.
• Mateřské mléko obsahuje rovněž významně vyšší obsah železa.
• Pokud žena přestane kojit a dítě ještě nedosáhlo potřebného věku pro konzumaci mléka kravského, jsou do výživy zařazovány výrobky ze skupiny „kojenecké a dětské výživy” (infant formula), do které patří zejména upravená neboli adaptovaná sušená mléka, popř. kaše, které jsou potřeba v přísně sterilním prostředí „obnovovat” rozpuštěním v čisté („kojenecké”) vodě. Složení těchto výrobků se přizpůsobuje jednak složení mateřského mléka a jednak přibývajícímu věku novorozence.

Mléko a mléčné výrobky ve výživě dětí

Kojení je doporučováno během celého prvního roku věku dítěte. Pokud je množství mateřského mléka dostatečné (více než zhruba 0,5 litru denně), pak není důvod zavádět do stravy dítěte jiná mléka.

„Jestliže by však byl příjem mateřského mléka nízký, mohl by vzniknout deficit některých živin ve výživě. Zároveň by nastal potenciální problém s kvalitou a množstvím bílkovin, pokud by zde nebyl jiný zdroj živočišných bílkovin. V této chvíli začíná být nesmírně důležité právě kravské mléko a výrobky z něj,” pokračuje Ing. Jiří Kopáček, CSc.

K čemu slouží nutrienty z mléka u dětí?

Jak mléko a mléčné výrobky pokrývají doporučený denní příjem nutrientů u dětí

Jsou mléčné výrobky vhodné pro všechny děti?

Mléko je vhodnou potravinou téměř pro všechny věkové vrstvy dětí a mládeže, s výjimkou dětí trpících „laktózovou intolerancí” a dětí, které mají „alergii na bílkovinu kravského mléka”.

„Dětí, které trápí „laktózová intolerance”, mají nedostatek enzymu laktázy a nejsou schopni zpracovat a vstřebat mléčný cukr – laktózu. Činností střevních bakterií nestrávená laktóza kvasí a dochází k nadměrné produkci plynů. Důsledkem jsou bolesti břicha, nadýmání a průjmy. V naší populaci je asi 8 % takovýchto dětských pacientů. Řešením je konzumace zakysaných mléčných výrobků (zákysy, jogurty, kefíry apod.), sýry a „delaktózované” výrobky,” upřesňuje odborník.

U dětí s „alergii na bílkovinu kravského mléka” se jedná o nepřiměřenou reakci imunitního systému. Porucha se nejčastěji se objevuje u kojenců – v 95 % případů se objeví v prvním roce života dítěte, naprostá většina dokonce během prvních čtyř měsíců. Postiženo je asi 2 -5 % kojenců. U devíti z deseti pacientů tato alergie vymizí do tří let.

„Mezi projevy patří zejména trávicí potíže (průjmy, koliky, zvracení), kožní projevy (atopický ekzém, kopřivka) a respirační obtíže (alergická rýma, astma). V některých případech můžeme pozorovat i neprospívání a chudokrevnost. Zde se přistupuje ke striktní dietě s vyloučením kravského mléka a výrobků z něho. V naší populaci je takto postiženo ca. 1,5 – 2,0% osob.”

Jak nahradit u alergiků mléčné výrobky?

„Mléko představuje komplexní potravinu plnou nepostradatelných živin od bílkovin, přes vitamíny po stopové prvky. Je třeba se zaměřit na jeho náhrady. U malých dětí se jedná o speciálně upravená mléka s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka. Dále by lidé s alergií na mléčnou bílkovinu neměli zapomínat na doplňování bílkovin z masa, vajec, ryb, rostlinných zdrojů bílkovin (obiloviny, luštěniny, semena) a popř. dodávat i vápník v tabletách,” uzavírá Ing. Jiří Kopáček, CSc., v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus.

Více zajímavých informací naleznete na www.bileplus.eu.