Poradna: Náš syn nesnese sebemenší kritiku

Náš jedenáctiletý syn nesnese sebemenší kritiku. Byl už jako malé dítě takový, ale nyní se to ještě zhoršilo. Ať už se jedná o následky zbrklého chování, nepořádnost nebo zapomnětlivost, kvůli které má potíže ve škole (když třeba zapomene úkol), vždy se snaží svalit vinu na někoho jiného, a je nepříjemně sebestředný. Přitom se ho snažíme vést k odpovědnosti i sebereflexi, ale prostě se to nedaří. Podotýkám, že není přímo jedináček, ale jeho sestra je o 8 let starší, takže asi trochu jako jedináček vyrostl. Dokážete poradit, co by mohlo pomoci?

Pokuste se především předcházet situacím, při kterých musíte syna kritizovat nebo kárat. Jestliže má potíže ve škole, spolupracujte s učitelem. Zaveďte mu notýsek, do kterého si bude úkoly zapisovat. Citlivě dohlédněte na jeho školní přípravu. Nabídněte mu, že mu s učením pomůžete. Případnou kritiku směřujte vždy k problematickému chování, ne k jeho osobnosti. Vyhýbejte se ironii a jízlivým poznámkám. O tom, co se mu nepodařilo, se synem dlouho nediskutujte. Krátce a výstižně konstatujte nepopiratelné skutečnosti. Špatné známky či jiné nezdary mu prezentujte jako řešitelné problémy. Výtka či kritika by v sobě měla obsahovat východisko z potíží, se kterými si dítě ještě nedovede poradit.

Jestliže nic jiného nezbývá a musíte chlapce potrestat, zvolte takový trest, který je v přímém vztahu k nevhodnému chování. Například, když syn způsobí nějakou škodu, měl by se podílet na její nápravě. Když zapomene úkol, musí jej dopsat později. Snažte se být důsledná. Dejte však synovi zároveň najevo, že rozumíte jeho pocitům i případnému zklamání. Pokud vše zvládne a kritiku unese, řekněte mu, jak se vám jeho vyspělejší projev líbí. Nezapomeňte ho pochválit nebo ocenit malou odměnou. Počítejte s tím, že citlivost na kritiku neustoupí ihned.

Předpokládat lze spíše pozvolné zlepšování obtíží v souvislosti s celkovým vyspíváním synovy osobnosti.