tisk-hlavicka

První škola s Jenským plánem bude v Hradci Králové

21.7.2015 Klááára 7 názorů

Školy, které vzdělávají podle Jenského plánu, dnes existují například v Nizozemí (přes 200), Belgii a Německu. V České republice zatím není ani jediná.

Školy, které vzdělávají podle Jenského plánu, dnes existují například v Nizozemí (přes 200), Belgii a Německu. V České republice zatím není ani jediná. To by se brzy mělo změnit díky zapáleným Hradečákům.

Vznikající škola s názcem Hučák by měla dětem nabízet co nejpřirozenější systém výuky.

„Jeden celý den v týdnu vyrazíme na výlet. Děti budou počítat cenu jízdenek, učit se číst v jízdním řádu a tak podobně. Zkrátka prakticky fungovat. Každé ráno budeme také začínat takzvaným ranním kruhem, kde si budeme povídat. Je to jako když přijdete ráno do práce a u kávy si povídáte s kolegou, co je nového. Děti tu potřebu mají taky," popsal styl výuky pro Deník.cz Jan Sýkora, iniciátor celého projektu.

Organizace školního týdne

  • Každý den začíná vyučování rozhovorem – ranním kruhem
  • V průběhu vyučování mají význam didaktické hry
  • V pracovním bloku žáci společně pracují na projektových tématech (týmová spolupráce) nebo na svém individuálním plánu učiva
  • Každý týden ve škole by měl být zakončen společnou slavností

Ve škole bude mít každé dítě svůj studijní plán, zvlášť týdenní, měsíční a roční.

Jenský plán

Jenský plán je alternativní pedagogický směr, založený německým profesorem Peterem Petersenem po 1. světové válce v Jeně podporující individualizaci i školní pospolitost.

Školy vzdělávající podle Jenského plánu dnes existují například v Nizozemí (přes 200), Belgii a Německu.

Petersenův vzdělávací plán není považován za dogma, ale školy i jednotliví pedagogové jej mohou přizpůsobit svým potřebám.

Žáci při výuce procházejí jak aktivitami individuálními tak skupinovými a hromadnými. Spolupráci mj. navíc podporuje také možnost práce ve výběrových kurzech.

Žáci nejsou sestavováni do tříd podle věku, a až na některé úkoly ve výkonnostních skupinách tedy nepracují v homogenních třídách. Pracovní skupiny se nazývají kmenovými třídami, které odpovídají dvěma až třem třídám klasického systému. Petersen tak zamýšlel podpořit práci v menších skupinkách, kde si žáci navzájem pomáhají. Pracuje například s myšlenkou, že motivující učivo má žáka oslovovat a proto vycházet z jeho vlastních zkušeností a znalostí se vztahem k prostředí, ve kterém žije.

Výuka je plánována v tzv. týdenních plánech vycházejících ze situace školy a zohledňujících rytmus života žáků a obsahuje čtyři základní druhy činností, jádrové vyučování, výuku v kursech, volnou práci a aktivity v pracovních společenstvích. První z nich, jádrové vyučování, je obsahem více než jedné poloviny výuky a s učitelem se v něm žáci jeden i více týdnů věnují konkrétním tématům, např. jednotlivá roční období, probíraná z různých pohledů několika klasických předmětů zároveň. Výuka v kurzech se soustředí na osvojování základních dovedností a znalostí jednotlivých oborů, jako matematika, čtení, psaní apod., které žáci opět probírají za spolupráce s ostatními se značnou měrou samostatnosti, která pedagogovi umožňuje věnovat se více těm, kteří jeho pomoc potřebují. Volná práce žákům umožňuje volit si úkoly dle vlastního rozhodnutí, a tak se mohou zabývat jak svému oblíbenému oboru tak takovým, ve kterých cítí potřebu se zdokonalit. Aktivity v pracovních společenstvích jsou navrženy tak, aby žákům pomáhaly rozvíjet osobnost a aby je žáci zvládli - jako příklad může sloužit práce v řemeslných dílnách či na školní zahradě.

Jenský plán kombinuje čtyři hlavní formy vzdělávání, a to rozhovor, práci, hru a slavnost. Den je zahajován rozhovorem probíhajícím v kruhu někdy společně se snídaní, kdy si žáci mohou sednout na libovolné místo a poslouchat i sdělovat pocity. Po víkendu je obzvláště důležitý, protože jsou při něm znovupřivítáni žáci a dozvídají se o týdenním plánu. Používá se i v jiných částech výuky - ve středu se jím zjišťuje stav projektů, v pátek slouží k evaluaci při hodnocení uplynulého týdne. Rozhovor přechází v práci v menších skupinách, která má např. za cíl řešit pracovní situace prezentované jako problémy k řešení, kdy jsou žáci vedeni k určité samostatnosti při respektu a spolupráce s ostatními, přičemž je zároveň k dispozici pomoc učitele. Volný čas včetně přestávek vyplňuje hra, rovněž používaná ve vlastním vyučování a přispívající obzvláště k rozvoji dětí, protože podporuje paměť, myšlení i pozornost. Slavnosti zahajují i ukončují týdenní plán školy i tříd - setkávají se při nich učitelé s žáky, kteří zpívají, gratulují dětem k narozeninám apod., takže jsou oblíbené, podle zakladatele hnutí navíc především podporují utužování školního společenství. Při přípravě na slavnost se přes zpěv a dramatické scénky sestavované samotnými žáky uplatňuje jejich tvořivost i estetické cítění.

Jenské učebny nevypadají jako klasické školní třídy, protože umožňují práci v malých skupinkách i individuální, volbu pomůcek přítomných na místě a také volný pohyb. Při výuce je na vhodné pomůcky kladen důraz - bývají přijaté jak z jiných alternativních školských směrů tak vyrobené učiteli mnohdy s pomocí rodičů, které umožňují žákovi rozvoj a zároveň kontrolu správnosti práce. Je zřejmé, že aby systém fungoval, musí být žáci k samostatnosti a odpovědnosti vedeni od samého počátku.

Zdroj: Wikipedie

Názory k článku (7 názorů)
Chudáci děti Helena, tři dospělé děti 24.7.2015 15:8
*Re: Chudáci děti katka+synek2007 25.7.2015 23:6
*Re: Chudáci děti Tečka. 9.8.2017 10:5
první není - Poděbrady už Jenskou třídu ... méry 25.7.2015 13:47
*Re: první není - Poděbrady už Jenskou ... katka+synek2007 25.7.2015 23:7
Kdy zažil autor Analfabeta 26.7.2015 13:6
*Re: Kdy zažil autor ...neviditelná... 26.7.2015 17:19




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.