Otec a kojení

Obrázky kojení obvykle ukazují pouze matku a sající miminko. Otec ovšem při kojení hraje významnou, byť nepřímou roli. Při zpětném pohledu na své klientky s největšími úspěchy v kojení jsem si uvědomil, že jedním z nejdůležitějších faktorů byl citlivý přístup a podpora ze strany otce.
Moje žena Marta se rozhodla kojit naše první dítě v 60. letech, kdy kojení volila jen asi čtvrtina matek. Přestože jsem tehdy byl stážistou na pediatrii a už jsem něco zaslechl o přednostech mateřského mléka, nevyslovoval jsem se pro ani proti a poskytl ženě nanejvýš jen pasivní povzbuzení. Dnes, po dvaceti letech manželství, šesti kojených dětech a patnácti letech pediatrické praxe jsem nezvratně přesvědčen, že pro lidská mláďata je nejlepší lidské mléko. Rád bych se s novopečenými otci rozdělil o svůj nejniternější pocit: Udělejte vše, co je ve vašich silách, abyste povzbudili a podpořili zdravý průběh kojení, chápaného jako vztah mezi matkou a dítětem. Kojení je více než pouhý způsob krmení, je to součást životního stylu. Pochopení a podpora poskytnuté dvojici matka-dítě spjaté kojením jsou jednou z nejlepších investic pro budoucí zdraví a spokojenost vaší rodiny.
 

Co by měl o kojení vědět každý otec

Rozdíly v typech mléka.
Stejně jako je matka schopná vyživovat dítě po devět měsíců ve svém lůně, je také schopná je plně vyživovat nejméně devět měsíců po narození. Každý druh savců vytváří specifický typ mléka, který je obzvláště vhodný pro mláďata daného druhu a pomáhá jim přežít a optimálně se rozvíjet. Mléko, stejně jako krev, bylo přírodou zdokonaleno tak, aby každý druh mohl co nejlépe fungovat ve svém obvyklém prostředí. Například tuleni a jiní studenovodní savci produkují mléko s vysokým obsahem tuku, protože ve svém chladném prostředí potřebují udržovat vysokou hladinu tuku v těle. Mléko krav a dalších býložravců obsahuje mnoho minerálů a bílkovin, které podporují rychlý růst kostí a svalů, nezbytných pro pohyb a přežití na pastvinách. Telata jsou schopna sama chodit již několik hodin po narození. Lidské mléko obsahuje speciální bílkoviny, které napomáhají růstu mozku, tedy orgánu, který je pro přežití našeho druhu nejvýznamnější. Vědci teprve začínají objevovat všechny speciální látky v lidském mléce, které jedinečným způsobem napomáhají rozvoji mláďat našeho druhu.
Složení mléka nás také informuje o přirozeném vzorci krmení daného živočišného druhu. Matky některých druhů zvířat bývají po delší dobu vzdáleny od mláďat, protože musejí lovit nebo si jinak samy obstarávat potravu. Mléko těchto druhů má vysoký obsah tuků a bílkovin a vysokou kalorickou hodnotu, aby mládě vydrželo po mnoho hodin bez krmení. Takové mléko zůstává ve zvířeti déle, protože je hůře stravitelné. Tyto druhy jsou označovány za druhy s přerušovaným kontaktem. Naopak lidské mléko obsahuje poměrně málo tuků a bílkovin, což ukazuje, že lidští kojenci přirozeně požadují časté krmení v průběhu dne. Z tohoto důvodu jsou lidé (a ostatní primáti) označováni jako druh se spojitým kontaktem. Takže pokud se vám zdá, že vaše miminko chce neustále pít a že vaše žena ho bez přestání chová, uvědomte si, že oba pouze poslouchají hlas matky Přírody.
 

Výhody kojení

Bezpečí.
Kojení usnadňuje přechod mezi životem před narozením a po něm. Dítě přiložené k matčinu prsu ihned po traumatickém zážitku z příchodu na svět nepocítí tak silně odloučení od místa, kde se vyvíjelo. Slyší známý tlukot srdce, známý dech a známý hlas. Cítí teplé objetí a dotyk matčina těla. Jeho ústa naleznou místo, ze kterého mohou sát, a pocit napětí ustupuje. Matčina tvář je asi dvacet až třicet centimetrů od jeho vlastní, což je vzdálenost, na kterou novorozenci nejlépe vidí. Oči dítěte tak mohou nasávat matčinu podobu, zatímco jeho ústa nasávají první mléko. Dítě je v bezpečí, je doma, vše je v pořádku.

Boj proti infekci.
První mléko, které dítě dostává brzy po narození, se jmenuje mlezivo (kolostrum) a obsahuje vysoké množství imunoglobulinů, tedy látek chránících proti choroboplodným zárodkům. Novorozeně je obzvláště náchylné k infekci a mateřské mléko obsahuje nejvyšší podíl ochranných látek právě v okamžiku, kdy dítě tuto ochranu nejvíce potřebuje. Kolostrum může být považováno za první očkování dítěte, protože mu přímo dodá potřebné protilátky. Mateřskému mléku se někdy říká „bílá krev“, protože stejně jako krev obsahuje bílé krvinky. Tyto buňky vytvářejí speciální bílkovinu, která potáhne kojenci stěny střev, a tím zabrání choroboplodným zárodkům v průchodu do krve.

Mléko se mění spolu s vaším dítětem.
Sušené mléko je každý den stejné, neměnné. Potřeby vašeho dítěte jsou však proměnlivé a mateřské mléko se těmto potřebám přizpůsobuje. Tak například největší podíl kalorií v mateřském mléce připadá na tuky, které také nejvíce přispívají k pocitu nasycení. Když je dítě hladové, saje takovým způsobem, že získá „zadní mléko“, plnotučné a bohaté na kalorie. Bude-li mít pouze žízeň nebo si bude chtít dát „něco menšího“, bude sát tak, aby dostalo „přední mléko“, které je řidší, vodové. Mateřské mléko obvykle obsahuje více tuku ráno, kdy má většina dětí hlad. Obsah tuku se snižuje, jak dítě roste a potřebuje méně kalorií na kilogram své váhy.

Snadno stravitelné.
Mateřské mléko obsahuje ve správných proporcích všechny složky výživy, které dítě potřebuje - tuky, cukry, bílkoviny, minerály, železo, vitamíny a enzymy. Proto je pro kojence ideální potravou. V mateřském mléce jsou přítomny enzymy, které dětem pomáhají téměř beze zbytku strávit tuky. Jelikož umělé mléko tyto enzymy neobsahuje, tuky ze sušeného nebo kravského mléka nejsou tak účinně stráveny. Nadbytečný tuk prochází do stolice a je příčinou nepříjemného zápachu, typického pro stolici dětí krmených z lahvičky. Díky nižšímu obsahu tuku a rozdílům v cukrech a typech bakterií má stolice kojených dětí nasládlejší mléčný pach. Přebalování kojených dětí je proto pro otce příjemnější. Děti krmené z lahvičky mají také tvrdší stolici, kterou je obtížnější vyloučit. Protože mateřské mléko má přirozený projímavý účinek, stolice kojených dětí je řidší a tím šetrnější k dětskému zadečku.
Bílkoviny v mateřském mléce jsou také snáze a rychleji stravitelné ve srovnání s umělým mlékem. Jelikož tuky a bílkoviny v umělém mléce nejsou dokonale stráveny, děti krmené z lahvičky se déle cítí syté. Proto se kojené děti krmí častěji a vám se může zdát, že vaše žena „neustále kojí“. I cukry v mateřském mléce jsou jedinečné. Lidské mléko obsahuje více laktózy než kravské, a má proto mnohem sladší chuť.

Kojené děti jsou zdravější.
Kojené děti jsou méně náchylné k infekcím dýchacích cest a zažívacího traktu a k alergiím. Kojení tedy vede k úsporám nákladů na lékařskou péči, dokonce včetně ošetření chrupu. Sání totiž přispívá k rozvoji obličejových svalů a kostí. Ortodontisté si všimli, že kojení zlepšuje usazení dolní čelisti. Úsilí vynaložené dítětem při kojení se později odrazí v jeho tváři.

Kojení zlepšuje interakci mezi matkou a dítětem.
Výzkum rozvoje dětí ukázal, že jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících chování dítěte a rozvoj jeho schopností je matčina odezva. Vývoj dítěte je významně podmíněn matčinými reakcemi. Když dítě vydá znamení signalizující hlad nebo nespokojenost a matka na toto znamení reaguje nabídkou prsu, dítě se naučí dvě věci. Jednak si uvědomí, co dokáže: jeho jednoduchý signál vyvolá matčinu odezvu. To dodá dítěti pocit moci. Dítě se také naučí věřit, že po nepohodlí přijde něco příjemnějšího, že po hladu přijde nasycení.

Kojící matky reagují na dětské podněty více intuitivně a bezprostředně. Kojencův signál hladu nebo nepohodlí vyvolá v matce biologickou odezvu (spuštění mléka) a nutkání dítě vzít a nakrmit. Odměnou za tuto vstřícnost je dobrý pocit matky i dítěte. Pokud matka krmí z lahvičky, její odezva na znamení hladu nebo nespokojenosti je zcela odlišná. Zpočátku musí odvrátit pozornost od dítěte k lahvičce, strávit čas jejím hledáním a přípravou mléka. Výzkumy ukázaly, že doba zapamatování je během prvních šesti měsíců života mezi čtyřmi a deseti vteřinami. To je obvykle méně než čas potřebný na nebiologickou odezvu, jako je krmení z lahvičky. Dítě tak nezíská okamžité potvrzení účinků svého signálu. Během své praxe jsem si všiml, že kojící matky jsou ke svým dětem obvykle citlivější. Domnívám se, že je to důsledek biologických změn, které probíhají v matce při odezvě na podnět dítěte.
Díky těmto hormonálním změnám mi pak matky říkají, že dětem úplně „propadly“. Jaké uspokojení přináší otci aktivní podpora takového vztahu! Nejeden otec mi řekl, že jeho kojící žena je obecně citlivější nejen vůči dítěti, ale i vůči němu samotnému. Matčina zvýšená citlivost k dítěti se přenáší i na její vztah k muži.
 

Odstavení - čas naplnění

Otcové jsou často vystaveni tlaku okolí: „Tvoje žena ještě pořád kojí?“ nebo „Radši ho to odnaučte, nebo si o školních přestávkách bude muset odskakovat na mlíčko domů.“
V dnešní době stoupá nejen počet žen, které se rozhodnou kojit, ale také se prodlužuje doba, po kterou chtějí v kojení vytrvat. V západní společnosti je předčasné odstavení bohužel velmi častým jevem. V souvislosti s kojením jsme zvyklí uvažovat o měsících, nikoli o letech. V ordinaci mám vylepen nápis: „Předčasné odstavení se nedoporučuje.“ Jednou z nejrozumnějších investic do zdraví a spokojenosti vašeho dítěte je podpora kojení tak dlouho, dokud v něm oba zúčastnění mohou a chtějí pokračovat. Děti, které byly kojeny po několik let, patří k tělesně i citově nejzdravějším návštěvníkům mé ordinace. Kojené děti se liší nejen v tom, kolik mateřského mléka potřebují, ale i v tom, jak dlouho ho potřebují.
 

Otcova role při odstavování

Otcové hrají důležitou roli nejen při úspěšném začátku kojení, ale i při jeho dobrém ukončení. Odstavení znamená přivést dítě k tomu, aby se vzdalo mateřského mléka a nahradilo je jinou potravou. Otec přispívá k jeho citovému nasycení. Existuje celá řada důvodů, proč matka a dítě ukončují kojení právě v danou chvíli. Otcova role závisí na okolnostech.
Pro některé matky odstavení znamená, že začnou svěřovat větší podíl péče o dítě do rukou jiných osob, zejména otce. Mohou mít pocit, že dítě mohou předat teprve poté, co otec prokáže, že je schopen se o ně postarat. Když jsem pomáhal matkám řešit tento problém, zjistil jsem, že zatímco některé matky nedaly manželům skutečnou příležitost, aby prokázali svou způsobilost, v jiných případech se otcové zapojovali do péče o dítě tak málo, že váhání jejich žen mělo jisté opodstatnění. Tato neochota vydat dítě do péče jiné osoby je vedlejším produktem silné vazby mezi matkou a dítětem. Pracovníci manželských poraden to mohou pokládat za nežádoucí, ale podle mého názoru je ve většině rodin vazba mezi matkou a dítětem silnější než vazba mezi manželi. Ta první je biologická, zatímco ta druhá souvisí s pohlavním pudem.
Když otec prokáže svou způsobilost pečovat o děti a ochotu zapojit se, jeho žena cítí, že mu je může svěřit. Pak také může uznat, že dítě je zralé k odstavení. Na pomoc otcům, kteří chtějí tuto způsobilost rozvíjet, je určena moje kniha „Becoming a Father“, kterou lze objednat u Mezinárodní ligy La Leche.

Dr.William Sears

Dětský lékař, dr. William Sears, otec sedmi dětí,  je autorem řady knih určených rodičům, z nichž některé napsal spolu se svou ženou Martou. Je nadšeným zastáncem kojení a rodičovského stylu založeného na pevných citových vazbách mezi rodiči a dětmi. Jeho knihy si můžete objednat prostřednictvím Mezinárodní ligy La Leche.

Originál: The Breastfeeding Father, autor William Sears, No. 130
Copyright
© 1987 La Leche League International
   česky Milan Jirásek, 2000
©Fotografie: A.Bogousslawsky